Údržba a možnosti modernizace rozváděčů nízkého napětí

V článku jsou uvedeny některé pokyny, jak mohou být prováděny určité úkony s příslušnými preventivními opatřeními a s bezpečně odpojenou omezenou a přesně stanovenou částí rozváděče.

Požadavky týkající se možnosti přístupu pro prohlídku a podobné úkony

Uživatel má specifikovat, kde má být provedena prohlídka nebo podobné úkony, když je rozváděč v provozu a pod napětím.
Takové úkony mohou sestávat z:

• vizuální prohlídky:
  • spínacích přístrojů a jiných přístrojů;
  • nastavení a indikátorů relé a spouští;
  • zapojení a značení vodičů;
• nastavování a znovunastavování relé, spouští a elektronických součástek;
• výměny tavných vložek pojistek;
• výměny signálních žárovek;
• určitých úkonů týkajících se lokalizace poruchy, například měření napětí a proudu s přístroji, které jsou náležitě navrženy a izolovány.

Uživatel může specifikovat požadavky na typy zapojení pomocných obvodů pevných, odnímatelných nebo výsuvných funkčních jednotek nebo částí. Je použito třetí písmeno kódu tvořeného třemi písmeny.
Uživatel může specifikovat, že pomocné obvody jsou buď schopné, nebo nejsou schopné zkoušení, když je přidružená funkční jednotka ve zkušební poloze.

Požadavky týkající se možnosti přístupu pro údržbu v provozu prováděnou oprávněnými osobami

Pokud uživatel požaduje, aby byl rozváděč schopný údržby prováděné oprávněnými osobami, zatímco je pod napětím, má být specifikováno, co z toho, co je uvedeno dále, je požadováno.

• použití blokování nebo prostředků umožňujících oprávněným osobám přístup k živým částem, zatímco je zařízení pod napětím;
• servisní úkony, které mají být prováděny, když je rozváděč v provozu a pod napětím, jako je vizuální prohlídka, nastavení relé a přístrojů, výměna tavných vložek pojistek a signálních žárovek a hledání poruch;
• údržba prováděná na bezpečně odpojené funkční jednotce nebo bezpečně odpojené skupině funkčních jednotek, se sousedními funkčními jednotkami nebo skupinami funkčních jednotek stále pod napětím, použitím opatření, jako:
  • použití prostoru pro každou funkční jednotku nebo skupinu;
  • použití krytů svorek;
  • dostatečný prostor mezi příslušnou funkční jednotkou nebo skupinou a sousedními funkčními jednotkami nebo skupinami;
  • použití přepážek nebo zábran navržených a uspořádaných pro ochranu před nebezpečným dotykem živých částí zařízení v sousedních funkčních jednotkách nebo skupinách;
  • zařazení přídavných ochranných prostředků, poskytnutých nebo specifikovaných výrobcem.

Požadavky týkající se rozšíření pod napětím

V normách pro rozváděče není žádný požadavek, aby byl rozváděč schopný rozšíření pod napětím nebo jinak. Pokud uživatel požaduje, aby byl rozváděč schopný rozšíření, má specifikovat doplňující požadované charakteristiky. Ty mohou zahrnovat:

• pole vybavená přípojnicemi a skříně připravené pro rozšíření na další pole;
• uspořádání obvodů, které umožňuje, aby některá pole byla bezpečně odpojena, zatímco jiná jsou pod napětím;
• určitá konstrukční uspořádání využívající některé nebo všechny přepážky, prostory, zábrany, mezistěny, odnímatelné kryty, dveře, krycí panely a kryty.

Neexistují žádné požadavky, aby rozváděč zahrnoval nevybavená místa, částečně vybavená místa nebo plně vybavené rezervní funkční jednotky. Tyto jsou definovány takto:

• nevybavené místo - místo v rozváděči vhodné pro příští instalaci funkční jednotky. Normálně je místo vybaveno armaturami pro zamýšlenou funkční jednotku, ale nezahrnovalo by připojení distribučních přípojnic, pomocné elektroinstalační vedení, spínací a řídicí zařízení spojené s funkční jednotkou, mechanismy pro vysunutí nebo odstranění funkční jednotky, nebo samotnou funkční jednotku.
• částečně vybavené místo - místo v rozváděči, které je vybaveno jedním nebo více připojeními distribučních přípojnic, pomocným elektroinstalačním vedením, spínacím a řídicím zařízením spojeným s funkční jednotkou, mechanismy pro vysunutí nebo odstranění funkční jednotky (ne však samotnou funkční jednotkou).
• plně vybavená rezervní funkční jednotka - kompletní funkční jednotka v rozváděči, která nemá žádné vyhrazené použití v počáteční instalaci, ale může být požadována pro provoz někdy v budoucnu.

Pokud uživatel požaduje, aby byl rozváděč vybaven kterýmkoliv z těchto zařízení, mají být specifikovány.

Ochrana před přímým dotykem nebezpečných živých vnitřních částí

Uživatelé mají ve své specifikaci uvést veškeré funkce spojené s údržbou a modernizací, které mají být provedeny, zatímco je celý nebo část rozváděče pod napětím.

Způsoby zapojení funkčních jednotek

Uživatel má možnost specifikovat prostředky pro zapojení funkčních jednotek v rozváděči. Možnosti jsou označeny kódem sestávajícím ze tří písmen:

• první písmeno označuje typ elektrického připojení hlavního přívodního napájení k funkční jednotce;
• druhé písmeno označuje typ elektrického připojení hlavního výstupního napájení z funkční jednotky;
• třetí písmeno označuje typ elektrického připojení pomocných obvodů.

Každé ze tří písmen v kódu je zvoleno z následujících písmen a je určeno typem požadovaného připojení:

• F pro pevná připojení;
• D pro odpojitelná připojení;
• W pro výsuvná připojení.

Jako příklad, odnímatelné funkční jednotce, která má výsuvná připojení napájení, pevná výstupní připojení a odpojitelné pomocné obvody, by byl přidělen kód WFD.

Chodby pro obsluhu a pro údržbu v rozváděči

Chodby pro obsluhu a pro údržbu v rozváděči mají odpovídat požadavkům na základní ochranu. Požadavek na takové chodby má být specifikován uživatelem a kde je to třeba, návrh a provedení mají být dohodnuty s výrobcem.
Výklenky v rozváděči, které mají omezenou hloubku, řádově 1 m, nejsou považovány za chodby.

Vnitřní oddělení

Typická uspořádání vnitřního oddělení přepážkami nebo mezistěnami jsou popsána v příloze B normy ČSN IEC/TR 61439-0.
Vnitřní oddělení může být použito pro dosažení jedné nebo více z následujících podmínek mezi funkčními jednotkami, samostatnými prostory nebo uzavřenými chráněnými místy:

• ochrana před dotykem nebezpečných částí. Stupeň ochrany musí být nejméně IP XXB;
• ochrana před průchodem pevných cizích těles. Stupeň ochrany musí být nejméně IP 2X.

Stupeň ochrany IP 2X zahrnuje stupeň ochrany IP XXB.
Oddělení může být dosaženo pomocí mezistěn nebo přepážek (kovových nebo nekovových), izolací živých částí nebo pláštěm přístroje tvořícím jeden celek, jako je např. kompaktní jistič.
Typ oddělení a vyšší stupně ochrany, kde je to požadováno, mají být specifikovány výrobcem.