Pro připojení vodičů určených k uzemnění různých vodivých částí a zařízení v objektu a k jejich společnému uzemnění slouží hlavní uzemňovací (někdy nazývaná též ochranná) svorka nebo přípojnice.
Dále jsou uvedeny zásady pro vzájemné spojování uzemnění sloužících různému účelu, které se provádí obvykle prostřednictvím této hlavní uzemňovací (nebo též ochranné) svorky nebo přípojnice.
Pokud není uvedeno, zda má být uzemnění různých zařízení společné nebo rozdělené, volí se takové řešení, při němž je ohrožení korozí a nebezpečí elektrického rušení (např. sdělovacích a ovládacích obvodů) co nejmenší. Podmínky pro společné uzemňovací soustavy zařízení do AC 1 000 V a nad AC 1 000 V jsou uvedeny v čl. 6.1 ČSN EN 50522.
Silová zařízení
Zařízení do 1 000 V
Pracovní a ochranné uzemnění různých rozvodných soustav do 1 000 V se smí spojovat navzájem ve všech případech.
Zařízení nad 1 000 V a do 1 000 V
Uzemnění zařízení do 1 000 V smí být spojeno s pracovním nebo ochranným uzemněním zařízení nad 1 000 V jen tehdy, vyhovuje-li uzemnění zařízení nad 1 000 V (tj. především ustanovení čl. 6.1 normy ČSN EN 50522).
Uzemnění zařízení nad 1 000 V v sítích s přímo uzemněným uzlem nebo krajním vodičem a ochranné a pracovní uzemnění zařízení do 1 000 V, které slouží jen pro vlastní spotřebu průmyslových elektrických stanic a stanic elektrizační soustavy nebo elektráren, se spojuje. Přitom je třeba splnit požadavky ČSN EN 50522 (dotykové napětí při spojení nesmí přesáhnout dovolené hodnoty podle obrázku 4 ČSN EN 50522).
Vlastní spotřebou se rozumí spotřeba nutná pro provoz elektrických zařízení a zařízení pro osvětlení transformovny nebo elektrárny. K tomu náleží též zásobování provozních budov, dílen, kanceláří a obytných prostor, které souvisí přímo s provozem elektrické stanice nebo elektrárny.
Uzemnění zařízení nad 1 000 V v soustavě s izolovaným nebo s nepřímo uzemněným nulovým bodem a uzemnění zařízení do 1 000 V napájející odběrná zařízení, která jsou mimo prostor společné uzemňovací soustavy, se mohou spojit jen tehdy, jestliže při zemním spojení nebo jednofázovém zkratu v zařízení nad 1 000 V nevznikne na společném uzemnění vyšší napětí uzemňovací soustavy, než je dovolené dotykové napětí podle obrázku 44A normy ČSN 33 2000-4-442 (viz též obrázek 4 ČSN EN 50522). Přitom se uvažují proudy zemního spojení na straně vn podle tabulky 1 ČSN EN 50522.
Nelze-li výše uvedenou podmínku splnit, je třeba uzemnění zařízení do 1 000 V oddělit od uzemnění zařízení nad 1 000 V. Zemnice se oddělí tak, že se uloží tak daleko od sebe, aby při průchodu proudu uzemněním zařízení nad 1 000 V nevzniklo na uzemnění zařízení do 1 000 V vyšší napětí zemnice, než je dovolené dotykové napětí podle obrázku 44A ČSN 33 2000-4-442. Obvykle stačí uložit zemnice 20 m od sebe.
Silová a sdělovací zařízení (zařízení informační technologie)
Otázky spojování či oddělování uzemnění silových a sdělovacích zařízení (zařízení informační technologie) řeší:
- pro sdělovací zařízení a silová zařízení do 1 000 V především ČSN EN 50310, ČSN EN 50174-3 a ČSN 33 2000-4-444,
- pro sdělovací zařízení a silová zařízení nad 1 000 V především norma ČSN EN 50522:2011 (článek 6.2).
Silové zařízení a hromosvod
Pro uzemnění hromosvodu a uzemnění silových zařízení se má vybudovat společné uzemnění, které musí splňovat podmínky jak podle ČSN EN 62305-3, tak podle normy ČSN 33 2000-4-41.
ČSN EN 62305-3 v článku 5.4.1 doporučuje odpor uzemnění pokud možno nižší než 10 Ω. ČSN 34 1390:1969, podle níž bylo možno zřizovat hromosvody ještě do data 2009-02-01, v článku 106 uváděla, že zemní odpor jednoho svodu nemá být větší než 15 Ω. Maximální hodnota odporu jednotlivých uzemnění vodiče PEN resp. ochranného vodiče PE v sítích TN má podle přílohy NB ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 být 15 Ω resp. 5 Ω na konci vedení, přičemž nemusí být překročeny délky zemnicích pásků nebo jím odpovídající parametry jiných zemničů. Podle ČSN EN 62305-3 se vyžadují pro třídy I a II ochrany před bleskem v případech velké rezistivity půdy (řádově 1 000 Ωm) větší délky zemničů. Pro třídy III a IV se podle ČSN EN 62305-3 nevyžadují zemnice delší než 5 m. Nižší požadavky na provedení uzemnění než v sítích TN jsou obvykle u sítí TT a IT. Maximální hodnota odporu společného uzemnění neživých částí zařízení napájených ze sítě TT, pokud se pro jejich ochranu používají proudové chrániče, vychází vždy větší než 15 Ω. Rovněž v síti IT vychází maximální dovolený odpor uzemnění neživých částí obvykle větší než 15 Ω. Pro společné uzemnění elektrické instalace napájené z některé z takových sítí a ochrany před bleskem je třeba klást zemnicí pásky delší než 50 m pouze ve výjimečných případech vysoké rezistivity půdy (řádové 2 000 Ωm) a třídy I ochrany před bleskem daného objektu.
Uzemňovaná zařízení se připojí na společné uzemnění nejvhodnějším způsobem s přihlédnutím k uspořádání a vzájemné poloze obou zařízení, zpravidla v zemi. Způsob spojení u nových zařízení je znázorněn na obr. 2. Na něm je vidět, že svod hromosvodu je spojen se základovým zemničem, s nímž je spojena hlavní ochranná (uzemňovací) svorka (přípojnice). Nelze-li, např. u starších objektů, které nemají vybudovaný společný základový zemnič, spojit uzemnění hromosvodu a uzemnění silového zařízení v zemi (např. z důvodu již vybudovaného betonového povrchu), spojí se nejkratší vhodnou cestou nad zemí. Spojení uzemnění v zemi není také nutné v tom případě, jestliže lze provést vzájemné spojení vyhovující vodivou konstrukcí objektu po dráze nepřesahující pětinásobek vzdálenosti případného spojení v zemi.
Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.
V elektrických stanicích se připojuje hromosvod vždy na uzemnění zařízení s napětím nad 1000 V.
U speciálních objektů vyžadujících oddělení uzemňovací soustavy (např. u objektů s oddálenými hromosvody) se uzemnění nespojují.
Uzemnění svodičů přepětí
Pracovní uzemnění svodičů přepětí se spojuje s ochranným uzemněním zařízení, která jsou s vodičem přepětí chráněna. Podrobnosti stanoví ČSN EN 62305-4.
Sdělovací zařízení a hromosvod
Uzemnění sdělovacích zařízení má být co nejdále od uzemnění hromosvodů. Je-li vzdálenost mezi uzemněním hromosvodu a kteroukoliv částí uzemnění sdělovacích zařízení menší než 5 m, musí být obě uzemnění spojena. Společná uzemňovací soustava musí vyhovovat ČSN EN 62305-3 (u starších zařízení ČSN 34 1390) a předpisům pro sdělovací zařízení.
