Projektové řešení prostorů kabelového rozvodu musí vycházet především z požadavků na bezpečnost přítomných pracovníků, spolehlivý a bezpečný provoz uložených kabelů, přizpůsobení prostorů kabelového rozvodu pro montáž kabelů.
Dále na rozsah a přehlednost uložených kabelových rozvodů, snadnost údržby a odstraňování poruch, požární bezpečnost prostorů kabelového rozvodu, větrání a osvětlení prostorů kabelového rozvodu, velikost a délka komunikací uvnitř prostorů kabelového rozvodu, vnější vlivy prostředí, hospodárnost celé koncepce a optimalizace rezervy úložné plochy pro kabely.
Kabelové prostory
Kabelové prostory se třídí na kabelová podlaží, kabelové kanály, kabelové šachty, kabelové prostory technologické, kabelovody a kabelové komory. Stavební konstrukce kabelových prostorů se doporučuje navrhovat jako konstrukce nezajišťující stabilitu objektu nebo jeho části.
Kabelové podlaží
Z kabelového podlaží může vycházet i více kabelových kanálů. Pro překonání výškových rozdílů se navrhují šikmé kabelové kanály s komunikací po šikmé rampě nebo se schodištěm, případně také svislé kabelové šachty s komunikací v podobě žebříku nebo žebříkového schodiště. Prostupy kabelů stropem kabelového podlaží se navrhují podle umístění rozvodných zařízení.
Výšku kabelového podlaží a kabelového kanálu je třeba odvodit od podchodné výšky jejich komunikace. K podchodné výšce se připočte výška nutná pro instalaci osvětlení, instalaci rozvodu stabilního hasicího zařízení a případně dalších instalovaných zařízení. Maximální výška kabelových konstrukcí pro pokládku kabelů je 2 500 mm.
Doporučená světlá stavební výška kabelového podlaží je v rozmezí 2 100 mm až 2 500 mm.
U jednožilových kabelů o napětí 110 kV a vyšším nutno přizpůsobit otvory prostupů požárním stropem požadavkům technologického postupu při zhotovování koncovky těchto kabelů.
Vícežilový kabel prochází požární ucpávkou ve stropu kabelového podlaží, popř. ve stavební konstrukci pod stropem, nerozdělený na žíly kabelu. Koncovka (záklopka) a rozdělení kabelu na žíly se provádí až v podlaží rozvodny vvn, vn, nn, atd., nad požární ucpávkou nebo v požárně odděleném prostoru pod stropem. Tento prostor se pak považuje za součást požárního úseku rozvodny vvn, vn, nn, atd.
Kabelový kanál
Šířku kabelového kanálu je třeba odvodit od šířky jeho komunikace, která se uvažuje min. 800 mm, šířky kabelových lávek a roštů, (obvykle 400 až 550 mm) a šířky mezery mezi kabelovými lávkami, resp. rošty a stěnou (obvykle 100 až 150 mm).
Doporučená světlá stavební šířka kabelového kanálu je u kanálu pro uložení kabelů o napětí nižším než 110 kV s kabelovou konstrukcí na jedné straně 1 300 mm, pro kanál s kabelovou konstrukcí po obou stranách 1 800 mm.
Pro kabelový kanál, ve kterém jsou uloženy také kabely 110 kV, se doporučuje šířka komunikace 2 000 mm, které odpovídá světlá stavební šířka kanálu s kabelovou konstrukcí po obou stranách 3 000 mm.
Světlá stavební šířka kabelových kanálů pro uložení kabelů o napětí 220 kV a 400 kV závisí především na požadavcích výrobce kabelů.
Světlá stavební výška kabelového kanálu se doporučuje v rozmezí hodnot 2 100 až 2 500 mm.
Kabelová šachta
Velikost půdorysu kabelové šachty je dána půdorysnou plochou tohoto prostoru ohraničenou stavebními konstrukcemi.
Výška jednoho požárního úseku kabelové šachty je dána jeho půdorysem a limitujícím objemem jeho prostoru (kubatury).
Průlezný kabelový kanál
Průlezný kabelový kanál se navrhuje jen ve zvláštních případech (snížení profilu průchozího kanálu při křižování, podchodu apod.), přičemž u nově budovaných průlezných kabelových kanálů jeho délka nesmí přestoupit 20 m a musí mít zajištěny dvě únikové cesty. Nejmenší výška tohoto kanálu je 1 400 mm.
Kabelový prostor technologický
Je prostor určený pro ukládání kabelových vedení umístěných pod technologickou (zdvojenou) podlahou pod rozvaděči vn v DTS a rozvodnami nn, dozornami atd. Tento prostor je součástí požárního úseku – místnosti s technologickým zařízením, bez dalšího prokazování dle jiných technických norem (např. ČSN 73 0810). O druhu použitého prostoru rozhoduje provozovatel.
Nosná konstrukce zdvojené podlahy musí být z hmot třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a krycí díly z hmot třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B. Požární zatížení (kabelů) pod touto podlahou se započítává do nahodilého požárního zatížení a zdvojená podlaha třídy reakce na oheň B do stálého požárního zatížení požárního úseku, v němž je zdvojená podlaha umístěna.
Výška prostoru je závislá na dovoleném ohybu použitých kabelů, měla by být co nejnižší, nesmí přesahovat výšku 1 400 mm.
Při práci v těchto prostorách musí být nad místem činnosti odkryty všechny krycí díly zdvojené podlahy, tak aby se osoba nenacházela po zákrytem.
Kabelovod
Mechanická ochrana kabelového vedení - plastové potrubí (víceprostorové, jednoprostorové), uložené v zemi ve venkovním prostoru sloužící k ukládání kabelů a vodičů.
Potrubí je uložené v zemi a je zalité betonem nebo zasypané pískem. Slouží k ukládání jednoho kabelu nebo souborů kabelů a vodičů (silových, ovládacích, signalizačních, optických atd.), Kabelovody mohou být v trase přerušeny kabelovými komorami. Délka úseku kabelovodu se provádí v souladu s pokyny výrobce kabelovodu. Oba konce kabelu se utěsní proti vnikání vlhkosti a nečistot. Kabelovody se nemusí utěsňovat požárně s výjimkou místa vstupu do stavebních objektů.
Příklady řešení přechodů mezi kabelovodem a podzemními částmi stavebních objektů (včetně vyobrazení).
Kabelová komora
Stavebně ohraničený prostor uzavřený zpravidla poklopem, umožňující protahování, ukládání a kontrolu elektrických kabelů a vodičů, popřípadě i jiného elektrického zařízení.
Uložení kabelové komory a víka musí být zvoleno tak, aby provedení odpovídalo únosnosti povrchu, ve kterém je kabelové komora a víko umístěno.
Shora přístupné kabelové kanály
Na kabelové prostory mohou navazovat shora přístupné kabelové kanály, dále jen SPKK. Jejich doporučené světlé rozměry (šířka x výška) jsou 300 x 300 mm, 600 x 600 mm
a 900 x 900 mm. Budují se jako součást stavební konstrukce a jsou shora uzavřeny odnímatelnými krycími deskami. SPKK jsou součástí požárního úseku, kterým procházejí.
Krycí desky SPKK musí být z hmot třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a musí být řešeny tak, aby je bylo možno bezpečně odejmout. Váha krycích desek SPKK musí odpovídat plánovanému způsobu jejich odnímání, tedy s použitím nebo bez použití mechanizačních prostředků. Musí být řešeny tak, aby do nich nevnikala voda z okolních ploch. Dno SPKK se proto doporučuje provést se spádem k nejbližší odvodňovací šachtě.
Nad SPKK může být komunikační nebo manipulační prostor, nesmějí však být trvale znepřístupněny. Krycí desky SPKK musí být navrženy pro předpokládaná zatížení osobami, vozidly a manipulovaným materiálem. Při práci v těchto kanálech musí být nad místem činnosti odkryty všechny odnímatelné krycí desky.
