Označení přípojných míst musí být jednoznačné s ohledem na předmět, ke kterému přípojná místa patří. Pro správnou interpretaci je nutno uvážit, o jaký předmět se v daném případě jedná. Když je toto upřesněno, často se v praxi stává, že značení výrobcem neidentifikuje přípojné místo pro jeho aplikaci v systému.
Předměty označené referenčním označením se vyskytují v seznamech částí; přípojná místa (svorky) těchto předmětů se uvádějí v zapojovacích tabulkách. V obvodových schématech se označené předměty vyskytují společně se svými přípojnými místy (svorkami).
Následující text uvádí některé příklady se stejnou funkčností:
- a) svorkovnice složená ze čtyř svornic; každá obsahuje dvě přípojná místa (svorky), viz obrázek 1;
- b) svorkovnice obsahující osm přípojných míst (svorek), viz obrázek 2;
- c) svorkovnice obsahující 16 přípojných míst, z nichž osm je upraveno pro připojení vodiče s větším průřezem, a osm je upraveno pro připojení vodiče s menším průřezem, viz obrázek 3.
Obrázek 1 uvádí příklad svorkovnice, vytvořené ze čtyř svornic, každá svornice obsahuje dvě přípojná místa (svorky). V tomto případě zakoupená svornice často neobsahuje žádné označení přípojných míst, ale poskytuje místo pro jejich případné označení. Svornice jsou obvykle označované při vytváření svorkovnice. V takových případech musí být označení přípojných míst (svorek) stanoveno a popsáno v dokumentu nebo v průvodní dokumentaci. Možnosti jsou tyto:
- 1 pro jednu stranu, 2 pro druhou stranu, atd.;
- A pro jednu stranu, B pro druhou stranu, atd.
V tomto případě se každá jednotlivá svornice považuje za jeden předmět, označený -X1-1, -X1-2, -X1-3 a -X1-4. Z toho důvodu může být identifikace přípojných míst (svorek) -X1-1:1,-X1-1:2, atd. nebo -X1.1iA, -X1.1:B, atd.
Poznamenejme, že je také možné vytvořit označení přípojného místa (svorky) u svorkovnice sestavené „na místě (podle potřeby)" podle obrázku 1, stejným způsobem, jako je uvedeno v obrázku 2, uvažuje-li se v dokumentaci svorkovnice jako jeden předmět označený referenčním označením.
Obrázek 2 uvádí příklad svornice obsahující osm přípojných míst (svorek). V takovém případě zakoupená svornice obsahuje označení podle obrázku 2 a) nebo 2 b). Kompletní jednotka se považuje za předmět, označený v dokumentaci referenčním označením -X1.
V případě obrázku 2 a) je uvedené označení nedostatečné pro identifikaci každého přípojného místa (svorky) a označení přípojného místa (svorky) musí být stanoveno a popsáno v dokumentu nebo v průvodní dokumentaci. Je možno použít znak tečka FULL STOP (.) jako oddělovacího znaku vloženého za značením uvedeném na produktu:
- 1 pro jednu stranu, 2 pro druhou stranu, atd.;
- A pro jednu stranu, B pro druhou stranu, atd.
V důsledku toho je identifikace přípojných míst (svorek) následující-X1:1.1, -X1:1.2 atd., nebo -X1:1 A, -X1:1.B, atd.
V případě obrázku 2 b) je označení přípojných míst (svorek) dostatečné a bude použito bez úprav. Označení svorek je -X1:11, -X1:12, -X1:21, -X1:22, atd.
Obrázek 3 uvádí příklad svornice obsahující osm přípojných míst (svorek), z nichž každé je přizpůsobeno pro připojení vodiče s větším průřezem a také pro připojení vodiče s menším průřezem. Tím se vytvoří celkem 16 připojovacích (vstupních) bodů pro vodiče, které musí být opatřené označením pro vzájemné odlišení.
V tomto případě je nutné, aby označení přípojných míst (svorek) bylo stanoveno a popsáno v dokumentu nebo v průvodní dokumentaci. Obvykle je možno pro označování vícenásobných připojovacích (vstupních) bodů v rámci jednoho přípojného místa (svorky) použit znak tečka FULL STOP (.) jako oddělovacího znaku vloženého za označením uvedeném na produktu:
- 1, 2, 3, atd.;
- A, B, C, atd.
V důsledku toho jsou označení přípojných míst (svorek) —X1:11.1, -X1:11.2 atd., nebo -X1:11.A, -X1:11.B, atd.
