Pro připojování odběrných elektrických zařízení na veřejný rozvod elektřiny platí Pravidla provozování distribučních soustav, pro přípojky dále ČSN 33 3320 ed. 2. Vnější vlivy v jednotlivých prostorách, v nichž se elektrické rozvody navrhují a zřizují, se stanoví podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3.
Značení vodičů se provádí podle ČSN 33 0166 ed. 2, ČSN 33 0165 ed. 2 a ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Pro revize elektrického zařízení platí normy ČSN 33 2000-6 a ČSN 33 1500. Pro hromosvody platí soubor norem ČSN EN 62305, hromosvody zřízené dle dříve platné ČSN 34 1390 se revidují ve lhůtách dle ČSN 33 1500. Ochrana před úrazem elektrickým proudem se provádí podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.
Při připojování odběrného zařízení nn k distribuční síti, mají být všechny pevně připojované elektrické spotřebiče připojeny, aby bylo možno posoudit jejich bezpečnost a porovnat připojovaný výkon s rezervovaným příkonem.
Pokud nelze tomuto požadavku vyhovět, musí být všechny nezapojené vývody spolehlivě zajištěny před nebezpečným dotykem (např. vývody pro dodatečně montovaná svítidla v obyčejném provedení se musí zakončit v izolované svítidlové svorkovnici).
Elektrická zařízení, sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu se připojí samostatným vedením z rozváděče (rozvodnice) určeného výhradně pro napájení těchto zařízení. Musí být připojena tak, aby:
- zůstala pod napětím při odpojení ostatních elektrických zařízení v přípojkové skříni nebo v hlavním rozvaděči;
- měla zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého (např. připojením na distribuční síť smyčkou, připojením na mřížovou síť nebo na distribuční síť a samostatný generátor).
Podrobné požadavky na tento rozvaděč (rozvodnici) jsou uvedeny v ČSN 73 0802.
Pokud není uvedeno jinak, kladou se silová vedení podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, přičemž se přihlíží k vlivům prostředí a podkladům v daných prostorech. (ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, ČSN 33 2312 ed. 2.)
Průřezy vedení a jejich jištění se volí podle norem ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 a ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 pokud se nestanoví jinak dle normy ČSN 33 2130 ed. 3.
Všude v elektrickém zařízení, vyjma přípojkové skříně nebo rozvaděče a rozvodnice, k nimž mají přístup jen osoby k tomu pověřené, se musí používat jen pojistek s krytem nebo krycím panelem a s uzavřenou tavnou vložkou nebo jističů nebo proudových chráničů s nadproudovou ochranou nebo jiného jištění stejně bezpečného i před úrazem.
Rozvaděče a rozvodnice se osazují ve svislé poloze na místě přístupném podle provozních a bezpečnostních podmínek. Rozvodnice a elektrorozvodná jádra s dveřmi, které po otevření dveří nemají krytí alespoň IP 20, nesmí být otvíratelné bez použití nástroje a musí být označeny výstražnou tabulkou podle ČSN ISO 3864.
Před elektroměrovým rozvaděčem (rozvodnicí) nebo jádrem musí být volný prostor o hloubce alespoň 80 cm rovné plochy nebo terénu a o šířce minimálně v půdoryse rozvaděče (rozvodnice), umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozvaděči. Tento prostor nesmí však být nad schody.
Rozvodnice obsahující elektroměr a jistič před elektroměrem upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením se nesmějí umísťovat na mezipodestě. U bytů zvláštního určení pro osoby se zrakovým postižením se toto řešení nedoporučuje.
Před elektroměrovým rozvaděčem (rozvodnicí) nebo jádrem obsahujícím elektroměr a jistič před elektroměrem upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením musí být volný prostor o hloubce minimálně 1 000 mm x 1 200 mm rovné plochy nebo terénu definitivně upraveného. Je-li rozvaděč širší, je nutno zajistit manipulační prostor o šířce minimálně v půdoryse, umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozváděči. Tento prostor nesmí však být nad schody.
U upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením musí být elektroměr ve výšce 600 mm až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěn ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky (například rohu stěn).
Jsou-li v rozváděčích umístěny přístroje s vyššími výkonovými ztrátami, provede se kontrola oteplení rozvaděčů. Toto platí především pro komfortní elektrické instalace mající v rozvaděčích umístěné přístroje pro ovládání jednotlivých obvodů.
Pro silové rozvody v prostorech občanské výstavby a pracovišť platí též požadavky ČSN 33 2000-7-718.
Je-li osvětlení společných komunikací ovládáno samočinnými schodišťovými spínači, musí být možnost zapnout trvalé osvětlení, např. vypínači nebo přepínači. Tyto vypínače (přepínače) se umísťují v rozvodnici společné spotřeby domu nebo na recepci (je-li jí objekt vybaven).
Je-li osvětlení provedeno způsobem podle b) nebo c), nesmí přerušení jednoho obvodu pro osvětlení společných komunikací narušit ovládání ostatních obvodů.
Při ovládání samočinnými schodišťovými spínači se musí použít ovládače se světelnou signalizací jejich umístění (např. ovládače se signální doutnavkou pro orientaci).
Je-li užito k ovládání spínačů se snímači reagujícími na výskyt osob ve sledovaném prostoru a osvětlenost denním světlem, je nutno dbát na vhodné umístění a seřízení snímače na snímanou plochu a časové nastavení doby osvitu.