Každý rozváděč nízkého napětí musí mít ochranný vodič pro usnadnění automatického odpojení napájení pro ochranu před následky zemních poruch v rozváděči třídy I a ochranu před následky zemních poruch ve vnějších obvodech napájených prostřednictvím rozváděčů třídy I a třídy II.
V případě rozváděčů třídy II, smí být ochranný vodič do rozváděče začleněný, ale také do něj začleněný být nemusí. Pro rozváděč třídy II je přípustné vést ochranný vodič vně rozváděče.
Technické požadavky, které je třeba splnit, jsou následující.
Požadavky na spojitost uzemnění zajišťujícího ochranu před následky poruch v rozváděči třídy I
Všechny neživé části rozváděče musí být spojeny navzájem a připojeny k ochrannému vodiči napájení, nebo přes uzemňovací vodič k uzemňovací soustavě.
Tato propojení smí být provedena bud kovovými šroubovými spoji, svařením nebo jinými vodivými spoji, nebo samostatným vodičem zajišťujícím spojitost uzemnění.
U kovových částí rozváděče, kde jsou použity povrchové úpravy odolné proti otěru vyžaduje propojení zajišťující spojitost uzemnění odstranění nebo průnik povlaku.
Musí se ověřit, že různé neživé části rozváděče jsou účinně připojeny ke svorce pro přívodní vnější ochranný vodič.
Ověřování se musí provádět za použití přístroje pro měření odporu, který je schopný vést proud minimálně 10 A (AC nebo DC). Proud prochází mezi každou neživou částí a svorkou pro vnější ochranný vodič. Odpor nesmí překročit 0,1 Ω.
Při použití zařízení s nízkým napájecím proudem se doporučuje omezit dobu trvání zkoušky, jinak může být zařízení zkouškou nepříznivě zasaženo.
Pro spojitost těchto spojů musí platit následující:
- Když je část rozváděče odstraněna, například kvůli běžné údržbě, spojitost uzemnění pro zbývající část rozváděče nesmí být přerušena.
Prostředky použité pro smontování různých kovových částí rozváděče jsou považovány za dostatečné pro zajištění spojitosti uzemnění, pokud přijatá opatření zajišťují trvalou dobrou vodivost.
Ohebné nebo poddajné kovové elektroinstalační trubky nesmí být jako ochranné vodiče použity, pokud nejsou k tomuto účelu určeny. - Pro víčka, dveře, krycí panely a podobné části jsou obvyklé kovové šroubové spoje a kovové závěsy považovány za dostatečné pro zajištění spojitosti, pokud k nim není upevněno žádné elektrické zařízení kromě zařízení, která jsou součástí sítě PELV nebo SELV.
Jestliže jsou k víčkům, dveřím nebo krycím panelům připevněna zařízení s napětím přesahujícím meze pro sítě PELV nebo SELV, podle toho, co přichází v úvahu, musí být pro zajištění spojitosti uzemnění přijata doplňující opatření. Tyto části (víčka, dveře nebo víka) musí být vybaveny ochranným vodičem (PE) o průřezu odpovídajícím tab. 1 v závislosti na nejvyšším jmenovitém pracovním proudu U připevněného zařízení. Pokud je jmenovitý provozní proud připojených zařízení menší nebo roven 16 A, musí být alternativně zajištěno rovnocenné elektrické připojení speciálně navržené a ověřené pro tento účel (např. posuvný kontakt, závěsy chráněné proti korozi).
Neživé části zařízení, které nemohou být propojeny pro zajištění spojitost uzemnění upevňovacími prostředky zařízení, musí být k uzemňovací soustavě rozváděče připojeny vodičem, jehož průřez je zvolen podle tab. 1.
Určité neživé části rozváděče, které nepředstavují nebezpečí, nemusí být s uzemňovací soustavou spojeny buď:
- proto, že není možné se jich dotknout na velkých plochách nebo je uchopit rukou; nebo
- proto, že jsou malé velikosti (přibližně 50 x 50 mm) nebo jsou umístěny tak, že je vyloučen jakýkoliv dotyk živých částí.
To platí pro šrouby, nýty a štítky. Platí to také pro elektromagnety stykačů nebo relé, magnetická jádra transformátorů, určité části spouští nebo podobné části, bez ohledu na jejich velikost.
Když jsou odnímatelné části opatřeny kovovým opěrným povrchem, musí se tyto povrchy považovat za dostatečné pro zajištění spojitosti uzemnění, za předpokladu, že tlak, který na ně působí, je dostatečně vysoký.
Požadavky na ochranné vodiče zajišťující ochranu před důsledky zemních poruch ve vnějších obvodech napájených prostřednictvím rozváděčů třídy I nebo třídy II
Ochranný vodič v rozváděči musí být navržen tak, aby mohl vydržet nejvyšší tepelná a dynamická namáhání, která jsou důsledkem zemních poruchových proudů ve vnějších obvodech napájených v místě své instalace prostřednictvím rozváděče. Jako ochranný vodič nebo jeho část smí být použity vodivé konstrukční části. Doplňující požadavky na ochranné vodiče pro rozváděče třídy II jsou uvedeny v normě ČSN EN IEC 61439-1 ed. 3 čl. 8.4.4 Doplňující požadavky pro rozváděče třídy II c).
S výjimkou případu, kdy ověřování zkratové odolnosti není požadováno, kterými jsou:
- rozváděče, které mají jmenovitý krátkodobý výdržný proud nebo jmenovitý podmíněný zkratový proud nepřesahující 10 kA efektivní hodnoty pro AC a 10 kA průměrné střední hodnoty pro DC;
- rozváděče, nebo obvody rozváděčů, chráněné zařízeními omezujícími proud, jejichž omezený proud nepřesahuje 17 kA s maximálním dovoleným předpokládaným zkratovým proudem na svorkách přívodního obvodu rozváděče;
- pomocné obvody rozváděčů, které mají být připojeny k transformátorům, jejichž jmenovitý výkon nepřesahuje 10 kVA pro jmenovité sekundární napětí minimálně 110 V, nebo 1,6 kVA pro jmenovité sekundární napětí menší než 110 V, a jejichž impedance nakrátko není menší než 4 %;
- obvody chráněné frekvenčními měniči, jejichž výstupy jsou opatřeny elektronickou zkratovou ochranou, která omezuje omezený proud nejvýše na 17 kA, jak je to stanoveno výrobcem.
Všechny ostatní obvody musí být ověřeny podle čl. 10.5.3 Výdržná zkratová odolnost ochranného obvodu normy ČSN EN IEC 61439-1 ed. 3.
V zásadě, s výjimkou případů, které jsou uvedeny níže, v ochranných vodičích v rozváděči nesmí být odpojovači přístroj (vypínač, odpojovač atd.).
- V ochranných vodičích musí být dovoleny spojky, které mohou být odstraněny pomocí nástroje a jsou přístupné pouze pro oprávněnou osobu (osoby) (tyto spojky smí být požadovány pro určité zkoušky).
- Tam, kde může být spojitost přerušena pomocí konektorů nebo zásuvkových spojů, musí být ochranný obvod přerušen až po přerušení vodičů pod napětím a spojitost musí být zavedena před novým spojením vodičů pod napětím.
V případě rozváděče obsahujícího konstrukční části, rámové konstrukce, kryty atd. vyrobené z vodivého materiálu, nemusí být ochranný vodič, pokud je použit, od těchto částí izolován. Vodiče k napěťovým detektorům poruch, včetně vodičů, které je připojují k samostatnému zemnici, musí být izolovány, je-li to stanoveno jejich výrobcem. Může to také platit pro uzemnění nulového bodu transformátoru.
Průřez ochranných vodičů (PE, PEL, PEM, PEN) v rozváděči, k nimž mají být připojeny vnější vodiče, nesmí být menší než hodnota vypočítaná pomocí vzorce, kde je:
SP průřez (mm2);
I efektivní hodnota střídavého poruchového proudu nebo střední hodnota stejnosměrného poruchového proudu pro poruchu o zanedbatelné impedanci, který může protékat ochranným přístrojem (A);
t doba působení odpojovacího přístroje (s);
k součinitel závisející na materiálu ochranného vodiče, na izolaci a na počáteční a konečné teplotě.
A to za použití nejvyššího poruchového proudu a doby trvání poruchy, které se mohou vyskytnout, a s ohledem na omezení zařízení jistící před zkratem (SCPD), které chrání příslušné živé vodiče. Zkratová odolnost se ověřuje podle čl. 10.5.3 normy ČSN EN IEC 61439-1 ed. 3.
Pro vodiče PEL, PEM a PEN platí tyto doplňující požadavky:
- minimální průřez musí být 10 mm2 pro měď nebo 16 mm2 pro hliník;
- vodič PEN a PEM musí mít průřez, který nesmí být menší než průřez požadovaný pro nulový vodič a vodič středního bodu;
- vodiče PEN, PEL a PEM nemusí být v rozváděči třídy I izolovány;
- konstrukční části se jako vodič PEN, PEL a PEM nesmějí používat, avšak montážní kolejnice podle normy ČSN EN 60947-7-2 ed. 3, příloha A vyrobené z mědi nebo hliníku se jako vodiče PEN používat smějí.
