Při navrhování a provozu rozváděčů nízkého napětí je klíčové zohlednit specifické požadavky na holé a izolované vodiče, které zajišťují bezpečnost a spolehlivost elektrických spojů.
Pod vlivem běžného oteplení, stárnutí materiálů a mechanických vibrací může dojít ke změnám, které ohrožují funkčnost a bezpečnost celého systému. Proto je nezbytné věnovat pozornost tepelnému roztahování, elektrolytickému působení různorodých kovů a teplotnímu stárnutí, které mohou vést k degradaci spojů.
Speciální důraz je kladen na flexibilitu vodičů, zejména u pohyblivých částí rozváděče, což vyžaduje použití ohebných vodičů dle normy ČSN EN 60228. Správné upevnění vodičů, které zabezpečí neustálý a dostatečný styčný tlak, je zásadní pro udržení integrity elektrických spojů. Důležitým aspektem je také volba vodičů a jejich průřezů, které musí být v souladu s pravidly pro tepelnou zátěž a mechanické namáhání, jak stanovuje norma ČSN 33 2000-5-52 ed. 2. Dodržování těchto kritérií je nezbytné pro zajištění bezpečného a efektivního provozu nízkonapěťových rozváděčů.
U spojů proudovodných částí nesmí docházet k nepřiměřeným změnám v důsledku normálního oteplení, stárnutí izolačních materiálů a vibrací vyskytujících se v normálním provozu. Zejména je nutné vzít v úvahu vlivy tepelného roztahování a elektrolytického působení v případě odlišných kovů a stárnutí v důsledku dosahovaných teplot.
Spoje k přístrojům montovaným do dveří nebo na jiné pohyblivé části musí být provedeny za použití ohebných vodičů, např. třídy 5 nebo třídy 6 podle ČSN EN 60228, aby byl možný pohyb těchto částí. Vodiče musí být připevněny k pevné části a k pohyblivé části nezávisle na elektrických připojovacích svorkách.
Spoje mezi proudovodnými částmi musí být vytvořeny prostředky zajišťujícími dostatečný a trvalý styčný tlak.
Pokud se ověřování oteplení provádí na základě zkoušení, za volbu použitých vodičů a jejich průřezů uvnitř rozváděče musí být odpovědný původní výrobce. Je-li ověřování oteplení prováděno podle pravidel vyhodnocení, musí mít vodiče minimální průřez podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2. Příklady používání pro podmínky uvnitř rozváděče jsou uvedeny v tabulce H1 a H2 normy ČSN EN IEC 61439-1 ed. 3. Kromě proudové zatížitelnosti vodičů se jejich volba řídí:
- mechanickým namáháním, jimž smí být rozváděč vystaven;
- metodou použitou pro položení a zajištění vodičů;
- typem izolace;
- typem připojovaných součástí (napři spínacích a řídicích zařízení odpovídajících souboru ČSN EN 60947; elektronických přístrojů nebo zařízení).
V případě izolovaných plných nebo ohebných vodičů platí tato kritéria:
- Musí být dimenzovány minimálně na jmenovité izolační napětí příslušného obvodu.
- Vodiče spojující dvě připojovací místa nesmí mít žádný mezilehlý spoj, např. splétaný nebo svařovaný.
- Musí se zabránit tomu, aby vodiče, které mají pouze základní izolaci, se dostaly do kontaktu s holými živými částmi na různých potenciálech.
- Musí se zabránit kontaktu vodičů s ostrými hranami.
- Napájecí vodiče k přístrojům a měřicím zařízením ve víkách nebo dveřích musí být instalovány tak, aby nemohlo dojít k žádnému mechanickému poškození vodičů v důsledku pohybu těchto vík nebo dveří.
- Pájené spoje k přístrojům musí být dovoleny v rozváděčích pouze v případech, kde jsou přístroje pro tento typ spoje přizpůsobeny, a je použit specifikovaný typ vodiče.
- U jiných přístrojů, než jsou uvedeny výše, nejsou pájecí kabelová oka nebo pájené konce slaněných vodičů přípustné v podmínkách silných vibrací. V místech, kde jsou silné vibrace během normálního provozu, například na plovoucích rypadlech a jeřábech, na palubě lodí, zvedacích zařízeních a lokomotivách je třeba věnovat pozornost upevnění vodičů.
- Obecně má být k upínací jednotce svorky připojen pouze jeden vodič. Připojení dvou nebo více vodičů k jedné upínací jednotce svorky je přípustné pouze v těch případech, kdy jsou upínací jednotky svorky pro tento účel navrženy.
- Vodiče různých obvodů smějí být uloženy vedle sebe, smějí být ve stejném elektroinstalačním kanálu (například elektroinstalační trubce, přípojnicovém rozvodu) nebo smějí být ve stejném vícežilovém kabelu, pokud toto uspořádání nenaruší řádnou funkci příslušných obvodů. Pokud jsou tyto obvody provozovány na různých napětích, musí být vodiče odděleny vhodnými bariérami. Alternativně musí být všechny vodiče ve stejném elektroinstalačním kanálu nebo kterýkoliv vodič v mnohožilovém kabelu izolovaný na nejvyšší napětí, kterému může být jakýkoliv vodič ve stejném kanálu nebo v mnohožilovém kabelu vystaven, například sdruženému napětí pro neuzemněné sítě a napětí vodiče vedení vůči zemi pro uzemněné sítě.
