V elektrotechnické komunitě se s železnou pravidelností setkáváme s tvrzením, že "rozváděče třídy II mohou být pouze plastové, a že takový rozváděč nejde udělat kovový".
Tento dogmatický přístup je však nejen mylný, ale přímo škodlivý pro inovace v oboru. Pojďme si tento mýtus rozebrat z odborného hlediska.
Co skutečně definuje třídu ochrany II?
Při detailním prostudování normativních požadavků zjistíme, že rozváděč třídy II musí splňovat jednu z následujících podmínek:
- základní izolaci doplněnou o přídavnou izolaci, nebo
- zesílenou izolaci (ekvivalent dvojité izolace)
Nikde v těchto požadavcích nenajdeme explicitní zmínku o materiálu skříně rozváděče. Klíčovým aspektem je zajištění požadované úrovně izolace, nikoliv materiál konstrukce.
Technické řešení kovového rozváděče třídy II
Podstatou řešení je správná volba přístrojové výzbroje instalované v kovovém rozváděči. Pokud tato výzbroj splňuje požadavky na dvojitou nebo zesílenou izolaci, může být rozváděč jako celek klasifikován ve třídě ochrany II.
Postup implementace zahrnuje:
- Stanovení nejvyššího provozního napětí v rozváděči.
- Určení kategorie přepětí pro danou aplikaci.
- Identifikaci minimální požadované hodnoty impulzního výdržného napětí (Uimp) pro dvojitou nebo zesílenou izolaci.
- Osazení komponent, které splňují nebo překračují stanovenou hodnotu Uimp.
Praxe potvrzuje teorii
Tvrzení o nemožnosti kovových rozváděčů třídy II je vyvráceno každodenní praxí v průmyslu a zdravotnictví. Vezměme si například kovové rozváděče s výzbrojí 24 V SELV, které jsou běžně používány. Tyto rozváděče musí splňovat požadavky na dvojitou nebo zesílenou izolaci, a přesto jsou realizovány v kovových skříních.
Závěr
Problém "nejde" se tradičně rozpadá na dvě kategorie: "nechce se" a "neumíme". V případě kovových rozváděčů třídy II jde jednoznačně o druhou variantu - nedostatek technických znalostí a pochopení principů elektrické bezpečnosti.
Kovový rozváděč třídy II je tedy nejen teoreticky možný, ale v praxi běžně realizovaný. Klíčem k jeho správnému provedení je pochopení podstaty požadavků na třídu ochrany II a jejich implementace prostřednictvím vhodně zvolené přístrojové výzbroje, nikoli materiálu skříně.
