Hlavní novinky a změny v normě ČSN EN IEC 62305-1 ed. 3 oproti předchozímu vydání

Tato technická revize přináší významné změny v oblasti ochrany staveb před bleskem a představuje důležitý krok vpřed v managementu rizik spojených s bleskem. Norma i nadále stanovuje obecné zásady pro ochranu staveb, jejich instalací a osob, přičemž nové vydání reaguje na aktuální technické poznatky a potřeby praxe.

Třetí vydání normy přináší čtyři zásadní technické změny, které mají přímý dopad na projektování a realizaci systémů ochrany před bleskem:

1. Propojení se souborem norem IEC 62561

V příloze D byla doplněna reference na soubor norem IEC 62561, která zajišťuje přímé propojení na příslušné součásti systému ochrany před bleskem (LPS).
Tato změna přináší větší konzistenci mezi normami a usnadňuje výběr a specifikaci komponent LPS. Příloha D nyní poskytuje základní parametry proudu blesku pro laboratorní simulace účinků bleskového proudu na součásti LPS. Tyto parametry se vztahují na všechny součásti vystavené celkovému bleskovému proudu nebo jeho větší části a mohou být používány společně s normami stanovujícími požadavky a zkoušky pro každou specifickou součást podle souboru IEC 62561.

2. Rozšíření managementu rizika o veřejný prostor

Management rizika nově zavádí koncept typů ztrát s ohledem na veřejný prostor. V současné době je fungování kritické infrastruktury, zdravotnických zařízení, datových center, telekomunikačních uzlů a dalších objektů poskytujících služby veřejnosti klíčové pro každodenní život občanů i chod ekonomiky. Výpadky těchto služeb způsobené bleskem mohou mít dalekosáhlé dopady nejen na bezprostřední uživatele, ale i na širokou veřejnost.
Norma nyní explicitně rozlišuje mezi službami ve veřejném zájmu a ostatními službami, což má přímý dopad na stanovení odpovědnosti za ochranná opatření.
Zatímco u služeb ve veřejném zájmu (například nemocnice, záchranné služby, vodárny, energetická infrastruktura) nesou odpovědnost za stanovení přípustných úrovní ochrany orgány s příslušnou pravomocí, u ostatních objektů je tato odpovědnost přenesena na vlastníka nebo správce stavby.

3. Zavedení pojmu četnosti škod (F)

Byl zaveden zcela nový koncept četnosti škod (F), který se zaměřuje na provozuschopnost vnitřních systémů stavby.

Klíčové definice:

• Četnost škod F: Hodnotí se pro vybavení stavby s ohledem na dostupnost poskytovaných služeb (typ ztráty L3)
• Přípustná četnost škody F_T: Maximální hodnota četnosti škody, která může být tolerována pro vnitřní systémy stavby nebo zóny

Metodika hodnocení:
Četnost škod F se vyhodnocuje jako součet dílčích četností škod v závislosti na zdroji škody, přičemž každá dílčí četnost je vyjádřena součinem:

• Počtu N nebezpečných událostí za rok
• Pravděpodobnosti P škody

Kritéria pro potřebu ochrany:

• F > F_T
  Ochrana je potřebná. Musí být přijata ochranná opatření ke snížení F ≤ F_T.
• F ≤ F_T
  Ochrana je dostatečná. Není nutné další opatření.

Tento nový přístup umožňuje kvantifikovat dopad blesku na provozuschopnost vnitřních systémů a poskytuje jasná kritéria pro rozhodování o ochranných opatřeních. Je to zásadní změna zejména pro kritickou infrastrukturu, datová centra a objekty s vysokými nároky na kontinuitu provozu.
Je-li využívaná služba ve veřejném zájmu, odpovídají za hodnoty přípustné četnosti škod F_T orgány s příslušnou pravomocí. V ostatních případech by mělo být posouzení, zda snížit či nikoliv četnost F, stejně jako stanovení hodnoty přípustné četnosti F_T na odpovědnosti vlastníka nebo správce stavby.

4. Přesnější určení rázových proudů pro dimenzování SPD

Rázové proudy způsobené bleskem byly přesněji určeny pro dimenzování přepěťových ochran (SPD) v napájecích systémech nízkého napětí a v telekomunikačních systémech.

Nová metodika zahrnuje:
a) Detailní analýzu zdrojů škod:

• S1 – Přímý úder do stavby
  Rozdělení proudu blesku mezi vnější vodivé části, vedení a uzemňovací soustavu
• S2 – Údery v blízkosti stavby
  Indukční účinky magnetických polí od blízkých blesků
• S3 – Úder do vedení
  Rozdělení bleskového proudu v obou směrech vedení, průraz izolace
• S4 – Blesk v blízkosti vedení
  Přepětí s mnohem nižší energií než je energie spojená s blesky do vedení S3

b) Indukční účinky:
Norma nově podrobně popisuje přepětí způsobená indukčními účinky magnetických polí, která mohou být generována:

• Od blízkých blesků (zdroj S2)
• Z proudu blesku protékajícího ve vnějším LPS nebo prostorovém stínění LPZ 1 (zdroj S1)
• Z proudu blesku ve stavbách se spojitou kovovou nebo železobetonovou konstrukcí působící jako přirozený LPS

c) Obvyklé rázové proudy:
Účinky přepětí všech zdrojů škod S1, S2, S3 a S4 lze nyní určit pomocí obvyklých parametrů uvedených v tabulkách E.1 a E.2, což standardizuje přístup k dimenzování.
Tato změna přináší celou řadu praktických benefitů pro oblast ochrany před bleskem. Především umožňuje projektantům přesnější dimenzování SPD, kdy mohou lépe určit požadované parametry přepěťových ochran na základě detailní analýzy rázových proudů z různých zdrojů škod. Z ekonomického hlediska nová metodika přispívá k optimalizaci nákladů, protože předchází jak poddimenzování systémů, které by vedlo k nedostatečné ochraně, tak naddimenzování, jež by znamenalo zbytečné finanční náklady. Zpřesnění parametrů rázových proudů má přímý dopad na vyšší spolehlivost celého systému, neboť zajišťuje lepší ochranu citlivých elektronických zařízení jak v napájecích, tak v telekomunikačních systémech. V neposlední řadě tato změna přináší standardizaci postupů prostřednictvím jednotné metodiky pro stanovení ohrožení součástí přepětími v různých místech instalace, což zvyšuje konzistenci a kvalitu projektové dokumentace napříč celým oborem.

Závěr

Třetí vydání normy ČSN EN IEC 62305-1 představuje významný pokrok v oblasti ochrany před bleskem. Zavedení konceptu četnosti škod, zpřesnění metodiky pro dimenzování SPD, rozšíření managementu rizika o veřejný prostor a lepší propojení s normami pro komponenty LPS jsou změny, které reflektují současné požadavky na spolehlivost a dostupnost služeb v moderních stavbách.
Norma tak reaguje na rostoucí závislost společnosti na nepřetržitém provozu elektronických systémů a poskytuje komplexní nástroje pro vyvážené rozhodování mezi náklady na ochranu a riziky spojených s bleskem. Pro úspěšnou implementaci těchto změn je klíčové, aby všichni účastníci výstavby – od projektantů přes investory až po orgány státní správy – pochopili nové koncepty a dokázali je správně aplikovat v praxi.