ČSN 33 2130 ed. 4 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody - 2. část

Častým dotazem je proč nebyla zvolena souběžná platnost ve stejné délce, jako je tomu u souboru 33 2000? Odpověď na tuto otázku vychází ze vztahu národních norem, kterou norma ČSN 33 2130 ed. 4 je k tuzemským legislativním předpisům, i když má velmi úzkou vazbu na soubor ČSN 33 2000. Dále musela reagovat na další legislativní předpisy, normy a technické požadavky.

Obecné základní požadavky na elektrické vnitřní rozvody

Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na:

1. bezpečnost osob, chovaných zvířat a majetku za normálního stavu i při předpokládaných poruchových událostech v napájecí distribuční soustavě;
2. provozní spolehlivost (v daném prostředí při způsobu provozu a vlivu prostředí);
3. přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch;
4. snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů;
5. hospodárnost rozvodu (v investičních i provozních nákladech);
6. úsporné využití energie; Poznámka k tomuto bodu: nutnost využívání požadavků částí 8 ze souboru ČSN 33 2000 a pro osvětlení i normu ČSN EN 15193-1, Modul 9.
7. hospodárné použití typizovaných jednotek a celků (např. rozvodnic, rozváděčů, transformoven apod.);
8. vzhled;
9. zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením (elektronickými komunikacemi);
10. elektromagnetickou kompatibilitu a odolnost elektrických zařízení, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.

Elektrická zařízení musí být vybrána a instalována s ohledem na vnější vlivy, jimž zařízení může být vystaveno v souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2. Z tohoto důvodu musí být pro každý elektrický rozvod jednoznačně určeny vnější vlivy, které na něj budou v místě instalace působit.
POZNÁMKA: Při určování vnějších vlivů je nutno přihlédnout k požadavkům dalších norem ze souboru ČSN 33 2000 (např. ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, soubor ČSN 33 2000-7-xx) a dále především k požadavkům souboru norem požární bezpečnosti staveb (např. ČSN 73 0802 ed. 2) a požadavkům požárně bezpečnostního řešení (dále jen „PBŘ“). Do protokolu o určení vnějších vlivů je nutno zapracovat rovněž další požadavky ostatních profesí majících vliv na návrh a provedení elektrických rozvodů z hlediska bezpečnosti a způsobu provedení. V návaznosti na to je nutné respektovat požadavky legislativních předpisů, například nařízení vlády č. 190/2022 Sb.
Rovněž se do „Protokolu o určení vnějších vlivů“ doporučuje uvést body, kdy je na základě §94 vyhlášky 146/2024 Sb. využito jiné řešení, než je popsáno v ČSN.
U objektů pro bydlení určených pro bydlení osob se zdravotním postižením je vždy v „Protokolu o určení vnějších vlivů“ nutné určit u třídy vnějšího vlivu BA 3 (osoby se zdravotním postižením) bližší specifikaci zdravotního postižení osob, pro které jsou byty určeny. Zároveň je nutno postupovat v souladu s vyhláškou č. 146/2024 Sb. a ČSN 73 4001, které stanovují požadavky na přístupnost a bezbariérové užívání a také určují obecné technické požadavky.
Elektrické rozvody nesmějí negativně ovlivnit vlastnosti stavebních prvků na/do kterých jsou ukládány. Jedná se především o pevnost, neprůzvučnost, tepelné vlastnosti a požární odolnost.
Elektrické rozvody se zřizují podle projektu elektrické instalace. Pro znázornění a popis elektrického rozvodu ve výkresové dokumentaci projektu elektrických rozvodů se použijí normalizované značky. V případě potřeby modifikování normalizované značky se tato modifikovaná značka vždy uvede ve výkresové dokumentaci společně s jejím popisem (vysvětlením).
Při návrhu vnitřních rozvodů je třeba zajistit i vnitřní ochranu před bleskem v souladu s požadavky uvedenými v souboru ČSN EN 62305. Ochrana před bleskem Této ochrany se dosahuje především zamezením vzniku zbytečných smyček tvořených rozvody silovými a elektronických komunikací, neukládáním elektrického vedení v blízkosti svodů hromosvodu atd.
Zvláště důležité je užití SPD na hranicích LPZ, jak požaduje soubor ČSN EN 62305, to platí především pro SPD T1. Dále je důležité zamezit souběhu vodičů ošetřených před přepětím od neošetřených (souběhy způsobují zpětnou indukci přepětí).
Každá stavba (objekt) musí být vybavena přístrojem umožňujícím vypnutí elektrické energie.
Je-li v objektu umístěna dobíjecí (nabíjecí) stanice pro elektrická vozidla (EV) anebo obnovitelný zdroj (zdroje) elektrické energie (OZE) musí být obvody spojené s těmito zařízeními vybaveny samostatným přístrojem pro jejich odpojení.
Je-li stavební objekt vybaven fotovoltaickým zdrojem energie zřizuje se vždy samostatný podružný vypínač pro systém tohoto zdroje (blíže viz ČSN P 73 0847).

Zařízení, která jsou trvale pod napětím (nevypínatelná), musí mít označení „zařízení trvale pod napětím“.
Všechny spínací přístroje, které byly použity k odpojení elektrického zařízení pro práci na něm, musí být zajištěny proti opětovnému nebo neúmyslnému zapnutí. Toho lze dosáhnout vypnutím nebo odpojením zařízení „opětovného zapnutí“, přepojením dálkového ovládání na místní ovládání nebo uzamknutím spínacích prvku ve vypnuté poloze. Jestliže je pro ovládání spínacích přístrojů použit pomocný zdroj energie, musí být odpojen. Signalizace a uzamykatelné systémy, a to jak mechanické, tak i elektrické, musí být spolehlivé. Elektrické instalace a elektrická zařízení nebo jejich části, u kterých po odpojení od napájení zůstává elektrický náboj (např. kondenzátory apod.), musí být vybity nebo zkratovány vhodnými prostředky. Rovněž náhradní (záložní) zdroje, OZE a bateriové zdroje musí být odpojeny a zabezpečeny takovým způsobem, aby při práci na elektrické instalaci nebo na elektrickém zařízení nebo v jejich blízkosti nevytvářely nebezpečí vzniku úrazu elektrickým proudem.
Rozvodnice obsahující elektroměr, jistič před elektroměrem a popřípadě spínač za elektroměrem bytu zvláštního určení se řídí požadavky ČSN 73 4001.
V prostorech s větším počtem světelných zdrojů (pokud není nutné osvětlovat celou plochu současně), se člení světelné obvody na více samostatně ovládaných skupin k dosažení optimální regulace osvětlení a hospodárného využití elektřiny.
Nejsou-li v konkrétních prostorech (např. chodby apod.) umístěny zásuvky napájené z koncových zásuvkových obvodů, dovoluje se v odůvodněných případech připojení maximálně jedné zásuvky do světelného obvodu (tzv. úklidová zásuvku). Jištění takovéto zásuvky nesmí být na větší jmenovitý proud, než je jištění světelného obvodu, do kterého je integrována.
Posouzení hospodárného využití elektřiny pro umělé osvětlení je řešeno v normě ČSN EN 15193-1 + A1: Energetická náročnost budov – Energetické požadavky na osvětlení – Část 1: Specifikace, modul M9; (vydána vyhlášením, tj. v angličtině):
LENI_sub = {F_C × (P_j / 1 000) × F_O [(t_D × F_D) + t_N]} + 1,0 +1,5 [kWh/(m² rok)]

Kde je:
• LENI_sub je číselný ukazatel energie na osvětlení budovy pro oblast [kWh/(m² rok)];
• F_C je činitel konstantní osvětlenosti pro oblast;
• P_j je měrný příkon oblasti [W/m2];
• F_O je činitel závislosti na obsazení pro oblast;
• t_D je doba s denním světlem pro oblast [hod];
• F_D je činitel závislosti na denním světle pro oblast;
• t_N je doba bez denního světla pro oblast [hod];
• t_y je roční doba provozu pro oblast [hod].

Každý koncový světelný obvod musí být vybaven doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče (RCD), jehož jmenovitý reziduální proud nepřekračuje 30 mA. Tento proudový chránič je určen pouze pro tento obvod. Připojování koncových světelných obvodů k proudovým chráničům určených jako doplňková ochrana zásuvkových obvodů se nedovoluje.
Pro jištění světelných obvodů se nesmí používat RCD typu AC. 
Při jištění světelných obvodů napájejících svítidla se světelnými zdroji LED je nutno zohlednit při výběru jisticího prvku s ohledem na zvýšený spínací proud těchto zdrojů.

Jednofázové zásuvky

Na jeden zásuvkový obvod lze obecně připojit nejvýše 10 zásuvek.
Je-li však podle zařizovacího projektu daného prostoru navrhován samostatný zásuvkový obvod určený pouze pro připojení audiovizuální nebo výpočetní techniky, lze počet zásuvek v tomto obvodu zvýšit podle počtu připojované audiovizuální nebo výpočetní techniky. Tento obvod musí být odpovídajícím způsobem označen, aby do něj nebyla zapojována jiná než určená zařízení.
Zásuvky s dvojitými svorkami se doporučuje připojovat smyčkováním.
Dvojzásuvka je zásuvka určená pro připojení na jeden obvod a nesmí být konstrukčně možné přerušit propojení obou zásuvek. Tato dvojzásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod.
Do univerzální instalační krabice bez prostorového oddělení je možno umístit pouze zásuvky a spínače, které jsou připojeny na stejný obvod.
V bytech zvláštního určení se počet zásuvek stanovuje v souladu s ČSN 73 4001.
Automatické odpojení pomocí AFDD se doporučuje pro ochranu koncových obvodů pro:

• prostory s nebezpečím požáru v důsledku povahy zpracovávaných materiálů (např. ve stodolách, v obchodech s látkami, v      papírnách);
• prostory s hořlavými konstrukčními materiály (např. v objektech se stěnami (příčkami) zhotovenými z materiálů na bázi dřeva nebo jiného hořlavého materiálu);
• konstrukce šířící požár;
• ohrožené prostory s nenahraditelným bohatstvím.

Použití takových přístrojů se nepovažuje za výhradní ochranné opatření a neeliminuje potřebu uplatnit některé z opatření uvedených v ostatních článcích ČSN 33 2000-4-42 ed. 2.

Obvody pro pevně připojené spotřebiče, jištění

Spotřebiče sloužící jako hlavní zdroj tepla nebo ohřevu TUV se připojují z odbočných rozvodek poddajným přívodem s vidlicí. U těchto spotřebičů je nutno zvážit vliv dlouhodobého proudového zatížení na způsob jejich připojení.
Pro jištění přístrojů v rozvodných zařízeních platí ČSN 33 3051.
K připojení tepelného čerpadla je nutno si vyžádat souhlas distributora elektrická energie.
Připojení nabíjecích (dobíjecích) stanic elektromobilů se provede v souladu s požadavky ČSN 33 2000-7-722 ed. 3. Při instalaci nabíjecích (dobíjecích) stanic elektromobilů AC (tzv. wallboxů) se u bytových domů doporučuje zajistit i jejich oddělené (samostatné) měření odebrané energie od ostatní spotřeby objektu.

Rozvody elektronických komunikací

Pro vstupy kabelů vnějších sítí do budovy a pro uložení vnějších sítí v budově musí být provedeny stavební úpravy v souladu s projektem vnějších sítí, respektive s vyjádřeními a požadavky uvedenými v dokumentaci pro řízení podle stavebního zákona.
V koupelně a na WC určeném pro používání osobami s omezenou schopností pohybu musí být signalizační prvek alarmu v souladu s ČSN 73 4001.
V obytných prostorech a v jiných prostorech určených pro používání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace se doporučuje provedení opatření umožňujících využívání bezdrátových zařízení (tlačítek) pro přivolání pomoci.

Přípravné činnosti pro zavedení vysokorychlostního internetu

Přípravné práce pro zavedení vysokorychlostního internetu nebo vysokorychlostní sítě spočívají zejména v přípravě a následném vybudování odpovídající infrastruktury. Při budování infrastruktury musí být vzaty do úvahy požadavky a opatření, které vyžaduje:

1. systém ochrany před bleskem stanovené v souboru ČSN EN 62305;
2. systém pospojování k vyrovnání potenciálů;
3. místní provozně bezpečnostní předpis (předpisy);
4. upřesňující specifikace instalací kabeláže informačních technologií (viz soubor ČSN EN 50174).

Jednou z hlavních částí přípravných prací je stanovení struktury kabelových rozvodů, a to jak vnitřních, tak vnějších. Při stanovování této struktury se aplikují zásady a postupy stanovené v souboru norem ČSN EN 50173, a to zejména s ohledem na typy a druhy prostorů (např. obytné prostory, datová centra, kancelářské prostory apod.), a také požadavky stanovené v souboru ČSN EN 50174.

Volba kabelů ve vztahu k vnějším vlivům povahy BD

Všechny kabely trvale instalované ve stavebních konstrukcích budou v souladu s evropským nařízením o stavebních výrobcích (CPR), které požaduje informovat o požární odolnosti izolovaných vodičů a kabelů pouze odkazem na třídy, jak je stanoveno v ČSN EN 13501-6+A1, a na shodu s požadavky ustanovení ČSN EN 50575.
Kabely, které nesplňují minimálně požadavky ČSN EN 60332-1-2 nebo třídy Eca, musí být, jsou-li použity, omezeny na krátké délky pro připojení spotřebičů k pevné elektrické instalaci a v žádném případě nesmějí procházet z jednoho požárního úseku do druhého.
Volně vedené kabely a vodiče, které jsou nainstalovány u staveb ubytovacích zařízení s ubytovací kapacitou nad 20 osob pro požární úseky únikových cest (všech typů) a pro společné prostory (s výskytem ubytovaných osob) např. haly, recepce, jídelny, restaurace apod., musí splňovat třídu reakce na oheň B2_ca-s1,d1,a1 nebo požadavky souboru ČSN EN 60332. Další podrobnosti a výjimky určuje ČSN 73 0848.

Při volbě kabelů a trubkových systémů, systémů kabelových kanálů, systémů kabelových žlabů, systémů silových rozvodů pro instalování požárních hlásičů, které zajišťují provedení opatření pro omezení šíření požáru, například uzavření požárních klapek v trubkách, ve stavebních dutinách apod., musí použité krabice a kryty splňovat požadavky stanovené v normě ČSN EN IEC 60670-1 ed. 2 pro duté stěny. Kabely musí splňovat požadavky normy ČSN EN 13501-6+A1, minimálně pro třídu C_ca-s1,d2,a1.
Kabely uložené pod omítkou o tloušťce minimálně 15 mm se nepovažují za volně vedené.
Podrobnější informace k volbě kabelů s ohledem na prostory, v kterých mají být použity, viz norma ČSN 73 0848.
Pokračování příště...