Potřeba skladování energie je způsobena především tím, že výroba z obnovitelných zdrojů energie je nepravidelná. Přerušované nebo kolísavé dodávky elektrické energie jsou především ze zdrojů jako je vítr nebo sluneční svit, proto má smysl elektrickou energii ukládat pro případy, kdy vítr nefouká a intenzita slunečního záření je minimální nebo žádná.
Skladování energie je také řízeno potřebou na straně pro vyrovnávání zátěže v síti. Skladování energie může dovolit vyrovnávání špiček v sítích nebo dokonce může vést ke zpoždění požadavku ke zvýšení výkonu některých elektráren, jako jsou třeba plynové.
Na některých trzích se dá s takto uskladněnou energií i obchodovat, když je energie nejlevnější, v době snížené poptávky, zkupuje se a ukládá a při největší poptávce, kdy jsou ceny elektrické energie nejvyšší se zase prodává.
Zastánci solární energie nicméně zdůrazňují, že občasné snížení výkonu, kvůli mrakům a tmě, je předvídatelné. Mraky nezpůsobí takovou proměnlivost výkonu v případě, kdy se solární panely rozkládají na dostatečně širokém prostoru. Díky předvídavosti je relativně jednoduché předpovědět dopad na výrobu elektřiny.
Skladování energie může hrát také důležitou roli v otázce elektromobility, která vstupuje do hry. Nabíjení elektromobilů se stane nedílnou součástí inteligentních sítí. Díky skladování energie se tak budou jednoduše pokrývat výkyvy poptávek po elektrické energii, které bude způsobovat dobíjení elektromobilů, neboť se odhaduje, že v letech 2011 až 2015 se prodá přibližně 3,1 milionu elektromobilů, což bude představovat potřebu 52 MW hodin skladování. Futuristické představy jsou, že do elektrické sítě budou napojeny nástroje pro sledování a kontrolu nabíjení baterií elektrických vozidel s cílem optimalizace zatížení.
