ElektroPrůmysl.cz LEGISLATIVA A NORMALIZACE 12 | duben 2025 s požadavky nařízení vlády 194/2022 Sb. o práci na el. zařízeních, dle kterého nestačí pouze vypnout elektrické zařízení, ale je třeba i ověřit (například měřením), že na kondenzátorech velikého měniče není zbytkové napětí, které by způsobilo újmu na zdraví. Školení jsou potom velice detailní a často i zdlouhavá. Detaily o provozní dokumentaci Provozní dokumentaci zakládá a vede provozovatel stroje. Provozní dokumentace je soubor dokumentů obsahující v prvé řadě průvodní dokumentaci a záznamy o školeních spojená se strojem, revize (například tlakových zařízení), záznamy o provedených prohlídkách, servisu, seřízení, opravách apod., které jsou často zaznamenávána do provozního deníku. Požadavky na toto najdeme například v nařízení vlády 378/2001 Sb. V případě že provozní dokumentace neexistuje, provozovatel prakticky nemůže dokázat, že jeho lidé ví, jak správně a bezpečně manipulovat s daným strojem a je tedy nutné provozní dokumentaci vypracovat. Místní provozně bezpečnostní předpis Místní provozně bezpečnostní předpis (MPBP) nařizuje §4 Nařízení vlády 378/2001 Sb. MPBP upravuje pracovní a technologické postupy včetně bezpečnostních otázek. Nejvíce důležitý je za okolností, kdy je ztracena průvodní dokumentace (zejména návod k použití). MPBP musí obsahovat popis, jak bezpečně obsluhovat stroj ve všech životních fázích, tedy během instalace (pokud se předpokládá, že provozovatel stroj bude například stěhovat do jiné haly a bude jej tam instalovat), běžná obsluha a provoz – požadavky na osoby, jejich úroveň zácviku, odbornost apod. Jak, kdy, čím a kdo má provádět pravidelné kontroly. Jak přistupovat k opravám – kdo, co a jak, například že při opravě rozváděče je třeba vypnout hlavní přívod apod. Seznam zakázaných činností (zde pozor, abychom nedávali návod, jak obcházet bezpečnost jako například „zákaz vstupovat z vyvýšeného místa na rám stroje“). Jak se má vést pracovní deník, co a kdo má povinnost do něj zaznamenávat. I zde platí pravidlo, že se k MPBP chovejte, jako byste si psali svoji obhajobu k soudu – tedy co nejpodrobněji, nejdetailněji, jako například při školení na BOZP uvést do deníku na co konkrétně byli zaměstnanci školeni, kdy, kým, jak proběhlo ověření znalostí. ... pokračování v dalším čísle časopisu Uzemňovací přívody Aby bylo možné spojit navzájem jednotlivé zemniče, a ty spojit také s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí a potom též s dalšími částmi, které je třeba uzemnit, vyvádějí se ze zemničů uzemňovací přívody. Jejich průřezy nesmí být menší než 6 mm2 pro měď nebo 50 mm2 pro ocel. Kde je holý uzemňovací přívod uložen v půdě, musí být jeho rozměry a charakteristiky v souladu s technickou normou ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení - Uzemnění a ochranné vodiče. Kde se nepředpokládá, že by do zemniče protékal příliš velký proud, může být uzemňovací přívod dimenzován. Hliníkové vodiče se jako uzemňovací přívody nesmějí používat. Pokud je systém ochrany před bleskem spojen se zemničem, měl by mít uzemňovací přívod průřez alespoň 16 mm2 pro měď (Cu) nebo 50 mm2 pro železo (Fe). Spojení uzemňovacího přívodu se zemničem musí být provedeno důkladně a po elektrické stránce uspokojivým způsobem. Spojení musí být provedeno exotermickým svařením, tlakovými spoji, svorkami nebo jinými mechanickými spoji. Mechanické spoje musí být instalovány v souladu s pokyny výrobce. Pokud je použito svorek, tak ty nesmí poškodit ani zemnič ani uzemňovací přívod. Připojovací zařízení nebo přípravky, které závisí výhradně na pájení, se nesmějí používat samostatně, pokud spolehlivě nezajišťují odpovídající mechanickou odolnost.
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=