ElektroPrůmysl.cz DISKUSNÍ FÓRUM 110 | červenec 2025 Uzemnění a pospojení FVE (PV elektráren) Chtěl bych se zeptat na provedení uzemnění a pospojení FVE (PV elektráren). Mějme FVE instalovanou na střeše rodinného domu, u které není možné dodržet bezpečnou vzdálenost„s“ od jímací soustavy a soustavy svodů bleskosvodu. Nosná konstrukce FVE je tedy spojena s jedním svodem ve výšce cca 8 metrů nad zemí. K nosné konstrukci panelů jsou fixovány solární kabely H1Z2Z2-K propojující do série jednotlivé panely. Střešní krytina je betonová taška na dřevěném krovu. Vývody od stringů (PV řetězců) provedené solárními kabely jsou vedeny v UV odolné flexibilní trubce ze střechy do technické místnosti, kde je instalován střídač, baterie a rozváděč elektrárny obsahující AC i DC stranu, přepěťové ochrany včetně ochranné přípojnice, která je spojena pouze ochranným vodičem v přívodním kabelu CYKY-J 5 x 6 mm2 o délce cca 7 metrů s ochrannou přípojnicí v hlavním domovním rozváděči. V rámci kontroly elektrárny jsem majitele upozornil na chybějící vodivé ekvipotenciální pospojení mezi nosnou konstrukcí panelů a ochrannou přípojnicí v rozváděči v technické místnosti. Toto spojení by mělo být provedeno dle norem ČSN CLC/TS 51643-32 z března 2024 (např. obrázek č. 3 a 6 včetně souvisejících textů) i podle dříve platné normy ČSN CLC/TS 50539-12 platné v době 5/2013 až 4/2023 (taktéž obrázekč. 3 a 6). S ohledem na skutečnost, že takové pospojení bude v případě úderu blesku vést dílčí bleskový proud, mělo by být provedeno měděným vodičem s průřezem minimálně 16 mm2. Některé montážní firmy zcela ignorují požadavky zmíněných norem a toto spojení neprovádějí s odvoláním na nezatahování dílčích bleskových proudů do vnitřku budovy z důvodů uvedených např. ve vaší odpovědi na dotaz AC-382. Dle mého názoru, u běžného LPS to má svojí nespornou logiku. Nicméně v případě, že toto zmíněné ekvipotenciální spojení chybí u FVE, kde je při úderu blesku solární měnič přibližně na potenciálu základového zemniče a nosná konstrukce panelů na potenciálu jímacího vedení nebo svodů (tj. rozdíl potenciálů mezi měničem a panely je ve vyšších desítkách kV – viz např. odpověď v dotazu AC-436), musí dojít k průrazu panelů nebo solárních kabelů. Následkem průrazu vznikne vyrovnávací proud (dílčí bleskový proud) procházející do vnitřku budovy po solárních kabelech, který dále prochází přes přepěťové ochrany nebo měnič a přívodním vedením je dále sveden do nejbližšího zemniče, kde je rozptýlen. Jinak řečeno, proudová dráha mezi panely a rozváděčem FVE je vytvořena pouze přes solární kabely. Bude-li splněn požadavek zmíněných norem a bude provedeno pospojení mezi nosnou konstrukcí panelů a ochranou svorkovnicí v rozváděči u měniče, dojde tak samozřejmě k vytvoření přímého vnitřního svodu a také k zavlečení dílčího bleskového proudu do budovy. Rozdíl ale vidím v tom, že dílčí bleskový proud poteče z větší části po tomto ochranném vodiči a v případě, že budou instalovány přepěťové ochrany dle požadavku normy jak u měniče, tak i u panelů (při vzdálenosti mezi nimi větší než 10 m), dojde k rozložení proudu mezi tři vodiče (tj. dva solární vodiče od stringů (PV řetězců) a vodič pospojení 16 mm2). Vodič pospojení odvede, dle mého názoru, větší část bleskového proudu mimo solární vodiče a přepěťové ochrany, čímž se zvýší pravděpodobnost ochránění technologie elektrárny před poškozením. Toto spojení navíc při úderu blesku sníží potenciál mezi jednotlivými částmi elektrárny a sníží se tak pravděpodobnost nežádoucích přeskoků na kovové konstrukce budovy oproti stavu bez propojení vodičem 16 mm2. Dalším aspektem je, že v případě provedení pospojení dle normy dílčí bleskový proud bude procházet vodičem s větším průřezem, což omezí jeho povrchovou teplotu. Chtěl bych se proto zeptat, zda má přednost požadavek normy na provedení uzemnění FV (PV) elektrárny nebo odvoláv-
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=