ElektroPrůmysl.cz AUTOMATIZACE, ŘÍZENÍ A REGULACE 30 | srpen 2022 úrovněmi. Vzhledem k nesymetrickému přenosu je problémem šum, který omezuje maximální délku kabelu na 15 metrů a maximální rychlost přenosu dat na 20 kb/s. Asynchronní sériové rozhraní se používá pro spojení peer-to-peer, kde neexistuje "master" ani "slave". RS-232 používá 25 nebo 9kolíkový konektor se čtyřmi kategoriemi signálů - společný, datový, řídicí a časovací. Úroveň napětí mezi +5 V a +15 V definuje logické "low" a mezi -5 V a -15 V definuje logické "high" pro výstupní signál. Napětí mezi -5 V a +5 V je nedefinované, aby se přizpůsobilo šumu. Úrovně napětí na vstupu přijímače by měly být mezi +3 V a +15 V pro logické "low" ("Mark") a mezi -3 V a -15 V pro logické "high" ("Space"), tj. dodržuje se invertovaná logika. RS-422 EIA přijala v roce 1973 standard RS-422, který je známý také jako EIA-422 nebo EIA/TIA-422. Jedná se o vyvážené nebo diferenciální komunikační rozhraní, které minimalizuje problém související s měnícím se zemním potenciálem. Díky diferenciálnímu přenosu se ruší šumový signál, protože oba vodiče (procházející stejným prostředím) zachycují stejný šum. Ve srovnání s RS-232 bylo navrženo pro dosažení větší vzdálenosti a vyšší přenosové rychlosti. RS-422 může komunikovat až na vzdálenost 1500 metrů a rychlost přenosu dat může být až 10 Mb/s. RS-485 RS-485 je vylepšená verze RS-422 se stejnou vzdáleností a rychlostí komunikace, ale umožňuje až 32 ovladačů a přijímačů. RS-485 je definována jako vícebodová sběrnice, kde linkový ovladač může pracovat ve třech stavech - logická 1, logická 0 a vysoká impedance. Pokud je rozdílové napětí mezi linkou A a linkou B -1,5 V až -6 V vzhledem k lince B, je definováno jako 1 ("Mark"), pro +1,5 V až +6 V vzhledem k lince B je definováno jako 0 ("Space"). Ve stavu vysoké impedance zařízení připojené k vedení prakticky neodebírá žádný proud a zdá se, že na vedení není přítomno. Tento stav se nazývá vypnutý a může být iniciován signálem na řídicím pinu v obvodu linkového ovladače. Ethernet Ethernet byl komerčně představen v roce 1980 třemi organizacemi (Digital Equipment Corporation, Intel a Xerox) a později standardizován v roce 1985 jako IEEE 802.3. Standardy Ethernetu zahrnují několik variant zapojení a signalizace fyzické vrstvy a dodnes se mění, aby udržely krok s technologickým pokrokem. Původní Ethernet 10 BASE 5 používá jako sdílené médium tlustý koaxiální kabel. Později byly koaxiální kabely nahrazeny kroucenými páry a optickými vlákny ve spojení s rozbočovači nebo přepínači. Rychlost přenosu dat se pravidelně zvyšovala z původních 10 Mb/s na 10 Gb/s. Pro přístup k fyzickému médiu se v lokální síti Ethernet (LAN) nejčastěji používá mechanismus vícenásobného přístupu s detekcí kolize (CSMA/CD). Standard Ethernet CSMA/CDmá několik hardwarových variant: • 10 Base 2 (IEEE 802.3a, 1985): 10 Mb/s, standardní tenký koaxiální kabel, 185 m • 10 Base T (IEEE 802.3i, 1990): 10 Mb/s, nestíněná kroucená dvojlinka (UTP), 100 m Obr. 2 PLC nastrojním zařízení
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=