ElektroPrůmysl.cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA 90 | červenec 2022 • Před měřením izolačního odporu elektrického zařízení (instalace i spotřebiče) musí být odpojeny všechny prvky, které by mohly ovlivnit výsledek měření. V elektrických instalacích se to týká především elektrických spotřebičů, osvětlovacích těles, přepěťových ochran apod. • Vzhledem k tomu, že přístroje měří izolační odpor poměrně malým proudem, může delší dobu trvat, než se nabijí kapacity vyskytující se v měřeném elektrickém zařízení (odrušovací kondenzátory, kapacita mezi vodiči apod.). Je proto třeba měřit tak dlouho, dokud se měřený údaj neustálí. Bezpečnostní rizika: Zdánlivě největší nebezpečí pro revizního technika představuje vysoké napětí měřicího přístroje používané pro měření izolačních odporů. Riziko úrazu je ovšem vyloučeno použitím malého bezpečného měřicího proudu. Přestože podle ČSN EN 61557-2 (v aktuálně platné edici) může měřicí proud přístroje dosáhnout až 15 mA, bývá prakticky u všech měřičů izolace použit zdroj proudu maximálně 1 mA až 1,5 mA při jmenovitémměřicím napětí. Větší riziko úrazu elektrickým proudem představují kondenzátory a jiné kapacity v elektrickém zařízení, které byly během měření nabity na velikost měřicího napětí. Pokud by se takto vzniklý elektrický náboj vybil přes osobu dotýkající se elektrického zařízení, může vzniknout poměrně značný proud, který může být nebezpečný. Proto je nutno po ukončení měření nabité kapacity vybít. Měřiče izolací bývají obvykle vybaveny vybíjecím obvodem a kontrolou napětí na měřicích hrotech. Po ukončení měření izolačního odporu je tedy třeba nechat měřič připojen k měřenému zařízení tak dlouho, dokud napětí na vstupu (na hrotech) přístroje neklesne pod bezpečnou mez (< DC 120 V). U zařízení obsahujících elektronické obvody se nedoporučuje ověřovat stav izolací měřením izolačního odporu. Často to bývá odůvodňováno obavou z poškození elektronických součástek vysokým měřicím napětím. Toto nebezpečí je ovšem celkem zanedbatelné. Uvědomme si, že elektrická zařízení a spotřebiče, pokud jsou napájené ze sítě, musí být konstruované tak, aby snesla přepětí, která se v síti mohou vyskytnout. Pro ochranu elektronických obvodů se v síti nebo i ve vlastních spotřebičích používají přepěťové ochrany (SPD), které různá přepětí a napěťové špičky omezí na úroveň, která již není pro elektronická zařízení nebezpečná. K tomuto účelu se používají varistorové ochrany, které omezují přepětí v síti na cca 400 V až 500 V a toto přepětí tedy musí spotřebiče a jejich elektronika vydržet. Měřicím napětím 500 V tedy nelze v naprosté většině případů elektroniku spotřebičů poškodit. Je třeba si ovšem uvědomit, že podle ČSN EN 61557-2 (v aktuálně platné edici) může být měřič izolace konstruován tak, že měřicí napětí naprázdno může dosahovat až 1,25 x UN, tedy až 625 V a to již může být pro elektroniku ve spotřebiči nebezpečné. Proto je jistější nahradit měření izolačního odporu u zařízení s elektronikou měřením unikajících proudů. Obr. 5 Měřič izolačního odporu
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=