ElektroPrůmysl.cz, květen 2021

ElektroPrůmysl.cz DISKUSNÍ FÓRUM 122 | květen 2021 je nutné jej použít pro jiné účely. Nicméně i v tomto případě je potřeba určitého stup- ně opatrnosti, protože příloha A ČSN EN 60445 ed. 5:2017 v tabulce A.1 umožňuje pro ochranné vodiče (PEN, PEL a PEM) také použití modré barvy k jejich označení a po- známkou pod čarou odkazuje na podmínky a požadavky uvedené v článku 6.3.3 až 6.3.5. Obecně je možné říci, že žádná tech- nická norma nezakazuje přeznačování modrého vodiče v případě potřeby a jeho použití jako fázového vodiče. Nicméně by z praktického hlediska bylo vhodné pou- žít kabely, které modrý vodič neobsahují, např. kabel CYKY-O. Odpověď zpracoval: Ing. Pavel Vojík Jištění SPD Chcel by som sa spýtať na Váš názor, na- koľko sa stretávam s rôznymi riešeniami. Popíšem taký najvšeobecnejší príklad. Dom je napojený elektrickým káblom. Prí- pojka je istená v prípojkovej skrini na stĺpe bežne cca 50A poistkami, nasleduje hlavný istič cca 25 A v elektromerovom rozvádza- či. Hlavný domový rozvádzač je od elektro- merového rozvádzača napojený cez hlavný vypínač (istič). Vedľa hlavného vypínača (ističa) je pripojená SPD. Niekto pripája SPD priamo bez ďalšieho istenia a niekto SPD istí cez poistkový odpájač zvyčajne 32A poistkami. Chcem sa opýtať, či je potrebné istiť SPD poistkami, alebo je možné pripojiť SPD priamo. Jedná sa mi vyslovene o tento bežný prípad a nie o situácie, kde sú prípoj- ky, prívody do rozvádzačov istené rádové v stovkách (nad 100 A) ampérov. Odpověď: Problematika přepěťových ochran (SPD) a jejich instalace nemůže být omezena na to, zda musí nebo nemusí být před přepě- ťovou ochranou instalováno předjištění. V některých případech je možné pou- žít přepěťovou ochranu bez předjištění, v jiných případech je tomu naopak. Je-li např. v návodu na použití SPD uvedeno výrobcem, že při instalaci konkrétního SPD je nutno použít předjištění, tak v tomto pří- padě musí být předjištění použito. Řešení by mělo být uvedeno i v projektové doku- mentaci, podle které je montáž prováděna. Problematika přepěťových ochran je ře- šena v ČSN 33 2000-5-534 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojová- ní, spínání a řízení – Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení. Odpověď zpracoval: Ing. Pavel Vojík Rozdíly v požadavcích na ochranu malým napětím SELV v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 Při pročítání ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 jsem přišel na nějaké rozdíly ve velikosti přípustných napětí SELV v dříve užívaných prostorech zvlášť nebez- pečných. V původní ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 v ná- rodní tabulce NA. 3 nebylo ve zvlášť nebez- pečných prostorech připuštěno u živých částí žádné napětí (u krytů 12 V). Nová ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 p řílohy bohužel vypustila, s čímž nám nadělali "pa- seku" se zažitými zvyklostmi i zařazováním podle vnějších vlivů. Tím se tedy mění to, že "ve všech ostat- ních případech" mimo prostoru "normál- ních podmínek suchého prostředí" (co to je????) ve smyslu čl. 414.4.5 v ed. 3 se zá- kladní ochrana (tedy i živých částí) nevyža- duje, pokud napětí nepřesahuje 12 V AC. Původní ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 uváděla čl. 414.4.5 stejně, ale NA3 to specifikovala v návaznosti na naše zvyklosti názvosloví – normální, nebezpečné a zvlášť nebezpečné. TNI 33 2000-4-41 se návazností SELV na ed. 3 nijak nezabývala, takže z toho plyne, že jsme ustoupili bezpečnosti v tom, že ve vodě můžeme mít živé části 12 V AC bez problémů. Pokud se Vám bude chtít, tak mi napište, zda se mýlímnebo jsem to chybně pochopil.