ElektroPrůmysl.cz, říjen 2020

ElektroPrůmysl.cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA 18 | říjen 2020 Výchozí revize doplňkové ochrany Doplňková ochrana může být za určitých podmínek vnějších vlivů a v určitých zvláštních prostorách určena jako součást obvyklých ochranných opatřen. Doplňková ochrana v AC sítích může být provedena pomocí doplňujícího ochranného pospojování a pomocí proudového chrániče (RCD), jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekračuje 30 mA. Použití takového zařízení se nepovažuje za výhradní ochranné opatření a nezbavuje nutnosti uplatnit jedno z ochranných opatřeních uvedených v článku 411 až 414 normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 3. Opatření uplatňovaná doplňkovou ochra- nou se ověřuje prohlídkou a zkouškou. Jestliže je jako doplňková ochrana vy- žadován proudový chránič, účinnost auto- matického odpojení od zdroje proudovým chráničem se musí ověřovat s použitím vhodného zkušebního zařízení odpovída- jícího ČSN EN 61557-6 ed. 2. Jestliže je doplňková ochrana zajišťová- na doplňujícím ochranným pospojováním, musí být účinnost tohoto pospojování zkontrolována podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, článek 415.2.2. Ustanovení normy se zmiňuje prakticky výhradně o proudových chráničích, jako o přístrojích zajišťujících doplňkovou ochra- nu. Téměř nic však norma neuvádí o ochra- ně zajišťované doplňujícím ochranným pospojováním. K té je možno vztáhnout pouze větu: „ Účinnost opatření zajišťovaných doplňkovou ochranou se ověřuje prohlídkou a zkouškou ." Pokud se týká prohlídky, je toto ustanovení ohledně doplňujícího ochranné- ho pospojování jasné a provádí se. tak, že se zkontroluje, zda vodiče vyhovují z hlediska svého průřezu a také zda vyhovují z hlediska způsobu spojování vodičů. Soubor ČSN 33 2000 poskytuje možnost uplatnit doplňující ochranné pospojování i v případech, kdy není možno dosáhnout automatického odpojení od zdroje v poža- dovaných dobách odpojení. Takže nejenom v případech, kdy se z důvodu zvláštního nebezpečí úrazu v daném prostoru snižuje dotykové napětí, ale i v případech, kdy není možno např. v síti TN (dnes i v síti TT) dosáh- nout dostatečně malou impedanci smyčky. Impedance poruchové smyčky se vždy spojuje s délkou, průřezem a materiálem přívodního vedení nebo obvodu. V současné době se do fázového vodiče mohou zařazo- vat různé členy (např. předřadníky výbojek) a u samotného zařízení (elektrického spo- třebiče, předmětu) nemůžeme dostatečně malou impedanci smyčky naměřit. Obdobný případ nastává i při použití různých zdrojo- vých zařízení pro napájení důležitých odběrů nn. Dokonce se někdy může stát, že jedním přístrojem naměříme vyhovující impedanci poruchové smyčky a druhým, který pracuje na jiném principu, naměříme impedanci po- ruchové smyčky nevyhovující. To jsou přípa- dy, kdy se rovněžmůže uplatňovat doplňující pospojování jako náhrada podmínky auto- matického odpojení. Při splnění podmínky uvedené v 415.2.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 p ro odpor R doplňu- jícího ochranného pospojování mezi dvěma částmi nebo místy současně přístupnými dotyku nemusí znamenat jenom to, že při ověřování doplňujícího ochranného po- spojování budeme mít jednu elektrodu pří- stroje pro měření doplňujícího ochranného pospojování přiloženou na chráněné zaříze- ní a druhou budeme přikládat postupně na všechny neživé a cizí vodivé části v okruhu 2,5 m a budeme sledovat, jestli tato hodno- ta nepřekročí předepsanou hodnotu.