ElektroPrůmysl.cz, únor 2019

Elektro Průmysl .cz AUTOMATIZACE, ŘÍZENÍ A REGULACE 60 | únor 2019 Úvod do sítí průmyslové automatizace – 2. díl Dříve se myslelo, že sítě průmyslové automatizace jsou odlišné od sítí, jaké se používají v informační technologii. První sítě průmyslové automatizace vlastně nebyly ani považovány za sítě, ale spíše za sériové sběrnice. Z těchto úvah vychází také pojem pro komunikační protokol pro průmyslovou automatizaci fieldbus. Přirozeně každá síť byla navržena pro řešení jednoho problému, a pak byla rozšiřována pro řešení dalších, snad souvisejících problémů. Protože obchodní model každého dodavatele byl zaměřen na trochu jinou obchodní oblast, výsledné sběrnice se od sebe dost lišily. V tomto díle se blíže zaměříme na sítě Fieldbus a Control Networks. Sítě typu fieldbus - sběrnice pole Původní sběrnice typu fieldbus byla nor- malizována podle norem ISA pod ozna- čením ANSI/ISA-50.02 poprvé v roce 1992 a konečná specifikace byla publikována v roce 1998. Verze této normy pro řízení procesů byla použita jako základ specifi- kace H1 nadací Fieldbus Foundation (nyní skupina FieldComm Group). Po předlože- ní organizaci IEC pro účely mezinárodní normalizace vznikly velké spory a deba- ty, které nakonec vedly k zařazení sedmi dalších síťových architektur do její normy IEC 61158, která poprvé vyšla v roce 2000. Tato norma IEC definuje pojem fieldbus. V tomto dokumentu zahrnuje fieldbus všechny průmyslové sítě, které jsou urče- ny k instalaci ve výrobních závodech nebo v dílnách a jsou vybaveny distribuovanou programovatelnou inteligencí v každém sí- ťovém uzlu. Proto tato klasifikace zahrnuje i všechny sítě dříve označované jako sběr- nice zařízení. Často je nutno měřit polohu objektu přesněji, než jen zda je přítomen nebo ne- přítomen. Nejjednodušším zařízením na měření polohy je Lineární proměnný dife- renciální transformátor (LVDT), nebo v pří- padě rotačního pohybu Rotační proměnný diferenciální transformátor (RVDT). Jedná se o transformátory, které po přivedení klidového střídavého proudu měří přesně pohyb jako proměnný odpor v poměru k poloze. Odpor je následně převeden na digitální hodnotu pro použití regulátorem. PLC obvykle uvádějí tyto hodnoty jako vý- stup konvertoru analogového signálu na digitální (A/D), který je umístěn v registru. Pro podobné měření polohy nebo rotační- ho pohybu se používají i další zařízení, jako jsou synchronizátory a dekodéry. Optické kodéry uvádějí rotační polohu jako digitál- ní signál na základě kódovacího kola, které rotuje s hřídelí nástroje. Proměnné jako teplota, tlak, průtok, hla- dina, proud, napětí a pH se měří analogo- vými nástroji. Pro tato měření se stále pou- žívá pojem analogová, protože představují skalární hodnotu, přestože použitý mecha- nismus může být čistě digitální. Výstupem takového měření je digitální hodnota, které se na závěr převádí na technické jed- notky. Zařízení, která měří tyto proměnné, jsou mnohem složitější než pouhé digitální diskrétní body, a často potřebují mnoho parametrů pro provádění třídění a filtro- vání surových měření. To vede k požadav-

RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=