ElektroPrůmysl.cz, únor 2018

Elektro Průmysl .cz MĚŘICÍ, ZKUŠEBNÍ A MONITOROVACÍ TECHNIKA únor 2018 | 71 Exponent c je závislý na druhu světelného zdroje. Jeho hodnoty doporučené pro jed- notlivé druhy zdrojů jsou jako průměrné uve- deny v tabulce 1. Tyto hodnoty mohou být ještě upraveny podle údajů výrobce nebo podle konkrétních podmínek (konstrukce svítidel, druh předřadníku atd.). Hodnota ex- ponentu c nemusí být pro určitý zdroj stejná v celém průběhu odchylek napětí; může být však při vyšším skutečnémnapětí jiná než při nižšímnapětí oproti jmenovitému. Při zapojení svítidel na více fází sepři zjiště- ní korekčního faktoru K u bere v úvahu napětí U m ve fázi, kde je zapojeno nejvíce svítidel majících rozhodující význam pro osvětlení, popř. napětí nejvíce odlišné od provozního. V tomto případě je nutné kontrolu napětí provádět ve všech užívaných fázích současně. Osvětlenost a popř. jasy se posuzují v celém prostoru převážně tam, kde lze de- finovat pobyt lidí jako trvalý (trvalá práce minimálně 4 hodiny denně) anebo pokud je nutné znát rozložení osvětlenosti (jasů) v celém prostoru. Intenzita umělého osvětlení a popř. jasy se posuzují na pracovištích a případně na pracovním místě (na místě zrakového úko- lu) v příslušných srovnávacích rovinách. Zároveň se kontroluje ve stejné srovnávací rovině intenzita osvětlení bezprostředního okolí zrakového úkolu a pozadí zrakového úkolu, pokud to požaduje ČSN EN 12464-1. Rovnoměrnost osvětlení na srovnávací rovině se posuzuje podle ČSN EN 12464-1 a osvětlení vnitřních sportovišť podle ČSN EN 12193. U kombinovaného umě- lého osvětlení se doporučuje posuzovat, v souladu s ČSN EN 12464-1. Podle ČSN EN 12464-1 se posuzuje i poměr průměrné osvětlenosti dvou sousedních prostorů, pokud mezi nimi lidé častěji přecházejí. U nouzového osvětlení se při vyhodnoce- ní posuzuje také dodržení minimálního časo- vého intervalu zapojení osvětlení po selhání normálního osvětlení podle ČSN EN 1838 . Přiměřenost teploty chromatičnosti umě- lého světla a úrovně podání barev se posu- zují na základě údajů výrobce světelných zdrojů o jejich vlastnostech. Při nedostatku těchto údajů se posuzuje chromatičnost světla a podání barev vizuálně. Ve zvláštních případech, kdy je chromatičnost světla pro dané činnosti důležitá, se doporučuje měře- ní speciálním přístrojem. Rozložení jasů ploch ve vnitřním prosto- ru se při umělém osvětlení posuzuje podle normy ČSN EN 12464-1. Pro posouzení lze použít kromě jasoměrů i jasové analyzáto- ry nebo pro orientační posouzení i digitální fotografie. Podmínky oslnění se při umělém osvětle- ní hodnotí podle ČSN EN 12464-1. Poměry jasů místa úkolu a jeho okolí pro posouzení oslnění kontrastem (10:1 až 100:1 u rušivé- ho oslnění a vyšší než 100:1 u omezujícího oslnění) lze zjistit změřením jasů jasoměrem nebo jasovým analyzátorem. Odhad nejistoty měření Postupuje se podle ČSN 36 0011-1. Dílčí složky nejistoty u Bx jsou uvedeny v tab. 2. Nejistota kalibrace pro každé použité měřidlo je uvedena v ověřovacím nebo v kalibračním listu. Nejistoty z chyb pou- žitých měřidel, z chyb ze zaokrouhlení a z chyb metody (postupu) se spočítají pod- le ČSN 36 0011-1. Pokud nejsou jednotlivé chyby přístrojů uvedeny v dokumentaci od Tab. 1 Hodnoty exponentu c pro různé světelné zdroje Druh světelného zdroje Exponent c Žárovky pro všeobecné použití 3,6 Zářivky - induktivní zapojení 1,4 Zářivky - kapacitní zapojení 0,6 Zářivky - zapojení DUO 1,0 Zářivky - s elektronickým předřadníkem se stabilizací 0,0 Zdroje se stabilizovaným světelným tokem (např. LED) 0,0 Rtuťové vysokotlaké výbojky 2,5 Sodíkové nízkotlaké výbojky 0,0 Sodíkové vysokotlaké výbojky 1,7 Halogenidové výbojky 3,0