ElektroPrůmysl.cz, leden 2018

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 68 | leden 2018 rá určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů a že vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro kte- ré jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpi- sem. Takže pokud bude el. instalace pro- vedena podle takovýchto norem, ne že by se nemusel vypracovávat protokol o určení vnějších vlivů, ale vnější vlivy, které jsou zo- hledněny takovou normou (nebo takovými normami) není nutno určovat. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prosto- rů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny. A dále: Bude-li se jednat o jiné přípa- dy, je třeba protokol vypracovat. Přitom, pokud by se jednalo například o svítidlo na domě, jehož instalace by odpovídala ČSN 33 2000-7-714 ed. 2, nemusely by se vnější vlivy určovat (viz výše). ČSN 33 2000-7-714 ed. 2 odstavec 714.1 se píše: Tyto předpisy se netýkají mimo jiné svítidel, která jsou upevněna na vnější stra- ně budovy a jsou napájena přímo z vnitřní- ho vedení této budovy. Musí se tedy určovat vnější vlivy pro venkovní svítidlo umístěné na fasádě domu, které je napájeno z vnitřního obvo- du budovy? Druhý dotaz: Můj druhý dotaz směřuje k ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. V příloze ZA.1N se píše: Podružné rozváděče se musí vždy umisťovat tak, aby ani rozváděče, ani jejich manipulační prostory nemohly být zasaže- ny vodou, tj. pouze v prostředí nejvýše AD1. Podružný rozváděč nemohu tedy nikdy umístit do venkovního prostředí (AD2, AD3, AD4), ani za předpokladu jeho zvýše- ného krytí IP44 a vyšší, či dalších opatření jako přídavná stříška? Jak jsou tedy posuzovány rozvádě- če, kterých jsou ve venkovním prostředí spousty (např. rozváděče mýtných bran u dálnic apod.)? Odpověď na první dotaz: Pokud je svítidlo na domě upevněno na vnější straně budovy a je napájeno přímo z vnitřního vedení této budovy, přísluší instalace tohoto svítidla k instalaci v této budově, pro kterou se pro- tokol o určení vnějších vlivů vypracovává. V tomto protokolu je možné se z hlediska instalace svítidla na budově napájeného z vnitřní instalace budovy opřít též o normu ČSN 33 2000-714 ed. 2 – komise pro určo- vání vnějších vlivů posoudí, zda se tento případ liší (a v čem) od případů uvedených v ČSN 33 2000-714 ed. 2, a pokud shledá, že podmínky instalace se od podmínek uvede- ných v ČSN 33 2000-714 ed. 2 neliší, může uvést do protokolu o určení vnějších vlivů, že instalace svítidla na budově se provádí podle ČSN 33 2000-714 ed. 2 se zdůvodně- ním, že podmínky této instalace odpovídají podmínkám této normy. Pokud by však komise shledala odlišné podmínky, bylo by nutno je uvést v protokolu o určení vnějších vlivů (např. požadavek na vyšší odolnost proti mechanickému poškození). Odpověď na druhý dotaz: Vámi uvedené- mu ustanovení (že podružné rozváděče se musí vždy umisťovat tak, aby ani rozvádě- če, ani jejich manipulační prostory nemoh- ly být zasaženy vodou, tj. pouze v prostředí nejvýše AD1) je možno vyhovět např. i tím, že budou provedena další opatření (např. přídavnou stříškou), která zajistí, že ani uvedené rozváděče, ani jejich manipulační prostory nebudou vystaveny vyššímu pů- sobení vody, než je při vnějším vlivu AD1. Nevíme, jak jsou tedy posuzovány např. rozvaděče mýtných bran u dálnic apod., jejichž umístění zřejmě uvedenému usta- novení nevyhovuje. Podotýkáme ovšem, že příloha ZA je pouze informativní, a že výrobce rozváděče, který udá podmínky pro jeho instalování a užívání, se může od ustanovení normy (v daném případě se jedná jenom o doporučení v informativní příloze) odchýlit. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž