ElektroPrůmysl.cz, srpen 2017

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 118 | srpen 2017 propojením armatury vany a armatury budovy. Je však nutno splnit požadavek čl. 702.415.2 ČSN 33 2000-7-702 ed. 3, který stanoví, že místní doplňující pospojování musí s ochranným vodičem spojit všechny cizí vodivé části a všechny neživé vodivé části upevněných zařízení v zónách 0, 1 a 2. Předpoklad tedy je, že ochranný vo- dič a jeho uzemnění splňuje základní po- žadavky ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 a s tímto ochranným vodičem jsou spojeny všechny cizí vodivé části a všechny neživé vodivé části upevněných zařízení v zónách 0, 1 a 2. To by znamenalo, že kovovou konstrukční výztuž (armaturu) v betonu vany by bylo nutno propojit s ochranným vodičem a ostatními cizími vodivými částmi a neži- vými částmi upevněných zařízení v zónách 0, 1 a 2, pokud by tato výztuž (toto armo- vání) byla přístupná a spolehlivě propojená (viz čl. 411.3.1.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2) . Pokud se týká otázky nebezpečí přes- koku mezi vnějším oddáleným hromosvo- dem a vnitřním bazénem při úderu blesku do jímače na stavbě. Samozřejmě, pokud by nebyl splněn požadavek na elektrickou izolaci (izolační vzdálenost s ) vnitřního zařízení bazénu spojeného s uzemněným ochranným vodičem od vnějšího LPS (viz čl. 6.3 ČSN EN 62305-3 ed. 2) , nebezpečí přeskoku hrozí. Při výpočtu uvedené izo- lační vzdálenosti však hraje podstatnou roli délka svodu, popř. jímací soustavy, od bodu, kde je zjišťována dostatečná vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipo- tenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy dané stavby. Pokud by se jed- nalo o přízemní objekt, neměla by tato vzdálenost být příliš velká a požadavek na izolační vzdálenost s by mohl být spl- nitelný. Pokud by však tento požadavek splněn nebyl, bylo by vhodné uplatnit některé opatření na ochranu před úrazem dotykovým a krokovým napětím stanove- ným v kapitole 8 ČSN EN 62305-3 ed. 2. Například podle čl. 8.1 uvedené normy je možno část svodu, od které by nebezpe- čí přeskoku hrozilo, opatřit odpovídající izolací (jak je v tomto článku uvedeno) nebo v nejhorším případě je možno na vý- razném viditelném místě v okolí bazénu umístit výstražnou tabulku, že při bouřce je zakázáno se v budově bazénu zdržovat. Doplňující otázka: Děkuji Vám za odpověď. Mám tomu rozu- mět tak, že daný bazénový skelet zemnit nemusím? Ačkoliv není armatura přístupná a vyhovím-li normě na pospojení všech za- řízení v zónách, nemůže právě toto řešení v konečném důsledku přivodit problémy? Například z bazénu se dotknu zábradlí, což je cizí vodivá část a je uzemněna? Doplňující odpověď: K Vašemu doplňujícímu dotazu sděluje- me, že nepředpokládáme, že by izolace bazénového skeletu oproti okolí byla po elektrické stránce tak dokonalá, že by izo- lační oddělení bazénového skeletu mohlo ve vodě uvnitř bazénu udržet napětí roz- dílné od napětí okolní země a že by voda v bazénu mohla obsahovat tak velký vnitř- ní elektrický náboj, že by při vstupu osoby do bazénu mohlo v důsledku krátkého spojení mezi neuzemněným vnitřkem ba- zénu a uzemněným vnějškem dojít přes tuto osobu k elektrickému výboji, a tím k úrazu elektrickým proudem. Neznáme situaci Vámi uváděného bazénu, ale ob- vykle do vody v bazénu zasahují vodivé části (čerpadla, protiproud, filtrace), které jsou spojeny s vodou v bazénu a záro- veň uzemněny a možný elektrický náboj z vody v bazénu odvádějí. Takže podle nás nebezpečí z neuzemněného bazéno- vého skeletu, pokud na něj nemůže být přeneseno napětí z elektrického zařízení například přes prodřenou izolaci živých částí, nebezpečí nehrozí. Samozřejmou podmínkou je splnění požadavků norem souboru ČSN 33 2000, jak jsme v naší od- povědi již uvedli. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž