ElektroPrůmysl.cz, únor 2016

Elektro Průmysl .cz LEGISLATIVA A NORMALIZACE únor 2016 | 73 rických zařízení a předmětů. Elektrotechnik, který pro- vádí montáž těchto zařízení nebo i laik, který si koupil spotřebič, aby jej používal, už nemá na této základní ochraně představované především izolací (základní izo- lací) a uzavřením živých částí do pevného krytu co pro- vádět. Požadavky na základní ochranu jsou stanoveny především z hlediska koordinace izolace (pro zařízení nn - viz především soubor ČSN EN 60664 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí ). Na tomtomístě nebude- me rozebírat celou šíři této problematiky. Podstatné je, že izolace musí být provedena tak, aby v daném pro- středí odpovídala jmenovitému napětí i předpokláda- nýmpřepětím, která se v síti nebo v instalaci mohou vy- skytovat. Podle toho jsou určeny také povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti izolace. Ty zejména závisí na pro- středí (čistotě, vlhkosti, chemickém složení atmosféry). U zařízení vysokého napětí je nutné dbát na dodržení daleko větších vzdáleností mezi živými částmi a mezi živými částmi a zemí, ať už se (v převážné míře) jedná o vzdušné vzdálenosti nebo o vzdálenosti v izolačním plynu či kapalině. (Otázky koordinace izolace u zaříze- ní nad 1000 V jsou řešeny normami ČSN EN 60071-1 a ČSN EN 60071-2 zařazenými v souboru ČSN pod třídi- cím znakem 33 0419.) Podmínky jedné poruchy - ochrana při poruše (ochrana před dotykem neživých částí) V případě, že je základní ochrana (ochrana před doty- kem živých částí) narušena (izolace např. již neplní svou funkci), musí chránit druhý způsob ochrany, tj. ochrana při poruše (ochrana před dotykem neživých částí). Prin- cip této ochrany je možno vysvětlit na příkladu spotře- biče, kolem jehož izolace, která zajišťuje základní ochra- nu, je kovový kryt. Ten je přístupný dotyku. Při poruše izolace se napětí dostane na tento kryt, který je neživou částí spotřebiče. V tomto případě dojde při dotyku neži- vé části vlastně k dotyku části, na níž je napětí živé části. Ochrana je v tomto případě poruchy zajištěna spo- jením neživé části s ochranným vodičem, který je (až na výjimečné případy) spojen se zemí (viz obr. 6a), a to buď přímo, nebo je spojen s uzemněným uzlem zdroje. Při poruše izolace se na neživé části nevyskytne plné napětí zdroje proti zemi, ale napětí snížené v dů- sledku toho, že neživá část je prostřednictvím ochran- ného vodiče spojena se zemí. Kromě toho dojde také k uzavření obvodu zdroj, fázový (nebo krajní vodič) ne- živá část, ochranný vodič (země) zdroj. Obvodem začne protékat poruchový proud, který musí být v dostatečně krátkém čase odpojen ochranným prvkem. Tak je zajiš- těno odpojení od zdroje, než dojde k ohrožení kohoko- liv, kdo by se neživé části v okamžiku poruchy dotýkal. To byl jenom jeden příklad, jak může být ochrana při poruše zajištěna. Jednalo se o tzv. ochranu automatic- kým (dříve též samočinným) odpojením od zdroje, kdy ochranný přístroj uváděný do činnosti poruchovým proudem odpojuje v případě poruchy fázové vodiče napájející zařízení, síť nebo instalaci. Obr. 5 Základní ochrana zajišťovaná izolací nebo krytem Obr. 6a Ochrana při poruše zajišťovaná ochranným pospojováním