ElektroPrůmysl.cz, leden 2015

Elektro Průmysl .cz ELEKTROINSTALACE leden 2015 | 21 nečnímu záření v předávání tepla. Jakmi- le jsou okna během dne zastíněna (např. blízkým stínicím předmětem, budovou anebo při zatažené obloze), žaluzie bu- dou plně svinuty, aby nebránily přístupu přirozeného světla. Automatický režim činnosti lze vyřadit pouze z centrálního dispečinku např. z důvodů mytí oken. V noční době jsou žaluzie vytaženy do horní krajní polohy. Poklesne-li však venkovní teplota v noci pod + 7°C, jsou naopak žaluzie spuštěny do dolní mezní polohy a lamely natočeny do uzavřené polohy, aby se snížilo tepelné vyzařování z oken. Při rychlosti větru vyšší než určí dodavatel žaluzií (například 15 m.s -1 ) se žaluzie svinou do horní koncové polohy a zablokují se. Návrat k automatickému re- žimu provozu bude možný až po zmírnění větru, tedy při poklesu jeho rychlosti pod nastavenou mez. V případě mrznoucích dešťových srážek budou žaluzie svinuty do horní zabezpečené polohy. Pokud by v kanceláři byla motoricky ovládaná okna, bylo by možné činnost obohatit o další možnost, kterou by byla spolupráce s chlazením v letním období, pro zajištění zvýšených úspor energie. Při poklesu noční venkovní teploty pod 20°C by se otevírala motoricky ovládaná okna a spuštěné žaluzie na nich by měly lamely natočeny tak, aby nebránily přirozenému proudění vzduchu (průvanu). Při ranním nárůstu teploty by se okna zavírala a lame- ly žaluzií by byly plně uzavřeny až do pří- chodu prvního pracovníka – poté by přešly do automatického režimu provozu. Z uvedeného příkladu popisu vyplývá, že systémová instalace musí být vybave- na kvalitními povětrnostními a dalšími snímači, které prostřednictvím vhodných logických modulů řídí činnost žaluziových akčních členů. Má-li objekt být řízen systémovou insta- lací, všechny použité technologické celky by také měly mít schopnost s ní komuni- kovat. Proto nás musí zajímat, zda řídicí jednotky těchto celků (např. klimatizace) bude možné plnohodnotně ovládat pro- střednictvím zvoleného sběrnicového sys- tému. Znamená to, že potřebujeme vědět, zda tyto řídicí jednotky jsou k dispozici s vhodnými rozhraními s tzv. otevřeným protokolem dovolujícím bezproblémo- vou obousměrnou komunikaci se zvole- ným systémem. Anebo zda jsou vybaveny komunikačními rozhraními pro přímou komunikaci s námi vybraným systémem. Dalším předpokladem je vybavenost námi zvoleného systému možností komunikace s jinými typy komunikačních protokolů prostřednictvím vhodných rozhraní. Současné systémové instalace sestáva- jí z prvků pracujících na různých typech sběrnic. K tomu je potřebné používat spe- cializovaná rozhraní dovolující potřebný rozsah komunikace, jak je pro imaginární systém XYZ znázorněno na obr. 4. Čím vyšší jsou nároky na činnost jednot- livých funkcí a čím vyššími počty různých funkčních oblastí má být objekt vybaven, tím složitější může být výběr vhodného typu systémové instalace. Je ovšem nutné si také uvědomit, že výrobci prvků pro jed- notlivé systémové instalace neustále zlep- šují svoje výrobky, zvyšují jejich schopnos- ti. Co dříve nebylo možné, to nové varianty systému již připouštějí. Proto je potřebné neustále sledovat, jak probíhá tento vývoj. Obr. 4 Systémová instalace sestává z celé řady různých typů sběrnic