ElektroPrůmysl.cz, leden 2015

Elektro Průmysl .cz ELEKTROINSTALACE leden 2015 | 19 dovolí i použití interiérových prvků ve společném výtvarném řešení. Např. společ- ný termostat bude regulovat přívod tepla i chladu, takže nemůže dojít k výše nazna- čenému plýtvání energií. Naopak, energie bude spotřebovávána jen v těch prosto- rách, v nichž je to právě zapotřebí a jen v potřebném množství. Základní typy systémových instalací V systémových elektrických instalacích příslušnost jednotlivých ovládacích prv- ků k jim odpovídajícím silovým okruhům není dána přímým silovým propojením, ale softwarovým přiřazením snímačů (např. ovladačů) k výkonovým prvkům (akčním členům), které vykonávají snímači odesí- lané příkazy. Veškerá vzájemná komuni- kace tedy neprobíhá silovým spínáním, ale komunikací formou telegramů, které obsahují potřebné informace. K přenosu těchto informací slouží sběrnice. Pak je ov- šem snadné nejen ovládat jednotlivé silové okruhy, ale navíc jednoduše vytvářet cent- rální nebo časové funkce či scény. Sběrnicové systémy jsou v zásadě dvo- jího typu – s centrální řídicí jednotkou a s decentralizovaným provozem. V obou případech bývají všechny aktivní prvky připojeny ke sběrnici a jsou vybaveny řídi- cími elektronickými obvody. Tyto obvody umožňují cílenou – adresnou komunikaci. Centrální řídicí jednotka (příkladem může být programovatelný automat) ne- přetržitě řídí provoz na sběrnici, přijímá všechna předávaná data podřízených pří- strojů a určuje, který z nich má přijmout jí odesílanou informaci. Takovýto systém představuje také centrální jednotka typu Master, která po sběrnici řídí podřízené jednotky Slave (obr. 2). Master odesílá po- kyny formou telegramů vždy jen jedinému účastníkovi a současně zabezpečuje, aby svoje telegramy mohl vysílat vždy jen je- den účastník. Výhodou systémů s centrální řídicí jednotkou je tedy zcela bezkonfliktní přenos dat po sběrnici. Určitou nevýhodou se může jevit případná porucha centrální řídicí jednotky – tehdy se celý systém stá- vá nefunkčním. Další nevýhodou může být problematický přenos dat ve velmi rozsáh- lých instalacích, s vysokými počty účast- níků. Sběrnicové systémy s centrálními řídicími jednotkami bývají proto nejčastěji určeny pro malé až střední instalace. Jako příklady systémů s centrálními řídicími jednotkami používanými v systé- mových instalacích v ČR jsou TECO, E-gon, Inels a mnohé další. U decentralizovaného systému nemá žádný z účastníků provozu na sběrnici nadřazenou funkci, která by mu umožňo- vala rozhodovat, kdy a kdo má vysílat nebo přijímat požadované údaje, kdy a kdo má vykonat příkaz. Naopak, každý z nich je trvale připraven přijímat informace a sou- časně odesílat data, která jsou potřebná pro splnění požadované činnosti. Všichni účastníci mají tedy relativně stejná práva v přístupu na sběrnici (obr. 3). V paměti každého z účastníků provozu na sběrnici Obr. 2 Příklad systému s centrální řídicí jednotkou Obr. 3 Prvky na sběrnici v decentralizovaném systému