ElektroPrůmysl.cz, duben 2013

67 ElektroTrh.cz, duben 2013 DISKUSNÍ FÓRUM opatření, aby byl mimo tuto zónu. Tímto opatřením ne- musí být jenom přemístění spínače do odpovídající vzdálenosti, ale i upevněná přepážka (příčka) umístěná tak, aby byl znemožněn dotyk spínače ze zóny 1, resp. aby byla dodržena od zóny 1 ke spínači požadovaná (byť zalomená kolem přepážky, jak je to znázorněno na příkladech v příloze ČSN 33 2000-7-701 ed. 2) vzdá- lenost 60 cm. Otázku ventilátoru je pak možno řešit kromě jeho přemístění do zóny 2 tak, že se od zóny 1 bezpečně oddělí. To znamená, že ze zóny 1 se k němu provede přívod vzduchu krátkou trubkou z plastu, která bude ze zóny 1 zakryta mřížkou z plastu tak, aby nemohlo dojít k dotyku ventilátoru. Pokud jde o umístění svítidla, to je v zóně 1 pří- pustné, pokud je opatřeno krytím alespoň IPX4. (Předpokladem samozřejmě je, že i svítidlo je napáje- no z obvodu chráněného citlivým proudovým chráni- čem se jmenovitým reziduálním vybavovacím prou- dem maximálně 30 mA.) Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Účinky proudu blesku na svody i ve stavbách OTÁZKA: ČSN EN 62305-3 ed. 2 v čl. 5.3.4 uvádí mimo jiné, že na svodech LPS musí být zabráněno vy- tvoření instalačních smyček. Pokud tomu není možno zabránit, musí být dodržena dostatečná vzdálenost mezi konci vodiče tvořících smyčku. Jako důvod, proč je nutno tuto vzdálenost dodržet, vyplývá z článku 6.3 normy (podle kterého se tato vzdálenost počítá), že je nutno při úderu blesku zabránit přeskoku mezi těmito konci. Existuje ještě nějaký další důvod, proč je třeba dodržet uvedenou vzdálenost? Jaké mohou být další účinky blesku? ODPOVĚĎ: Kromě nebezpečí přeskoku hrozí také zatížení vodiče smyčky velkou mechanickou silou. To je ostatně známo i z teorie. Tu nebudeme podrobně roze- bírat. Postačí, když se obrátíme na definici základní jed- notky elektrického proudu, kterou je ampér. Zjednodu- šeně řečeno, jeden ampér je proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými vodiči umístěnými 1 metr od sebe vyvolá mezi nimi stálou sílu o velikosti 2·10 -7 (0,000 000 2) newtonu na 1 metr délky vodiče. Je to síla velice nepatrná a snad i těžko představitelná a obtížně měřitelná (přibližně je to síla, kterou by tak- řka mikroskopická kapička vody o průměru menším než třetina milimetru působila svou tíhou na podložku). Znalci fyziky nechť následující řádky vynechají (ty jsou určeny pouze těm, kteří mají z nesrozumitelných vzorečků z doby, kdy zasedali ve školních lavicích, při- nejmenším smíšené pocity): Jestliže u jednoho vodiče zvětšíme proud 10krát (to znamená, že jím bude protékat proud 10 A), zvětší se síla mezi oběma vodiči 10násobně. Jestliže pak zvětšíme proud v druhém vodiči 10krát (to znamená, že oběma vodiči bude protékat proud 10 A), zvětší se síla mezi těmito vodiči 100násobně. Obdobně, necháme-li oběma vodiči protékat proud o intenzitě 1 000 A (což je sice značný proud, ale oproti proudům blesku to ještě nemusí nic neznamenat), pak se ta síla zvětší milionkrát, to znamená, že nabude hodno- ty 0,2 N (pokud vám to ještě nic neříká, je to síla, kterou tlačí na podložku závaží dvou deka neboli 2 dkg). A podobně, když se dostaneme na hodnoty, které jako maximální (z hlediska normy nikoliv z hledis- ka přírody uvádí ČSN EN 62305-1 ed. 2, tj. 200 kA, tedy 200 000 A) pro LPL I, zjistíme, že souběžné vodiče, kte- rými (každým z nich) protéká takovýto proud, na sebe na vzdálenost 1 m působí silou 200 000 × 200 000, tj. 40 000 000 000krát větší, než síla vyvolaná průto- kem proudu 1 A, tedy silou 8 000 N (což je síla rovno- cenná té, kterou působí zemská tíže na závaží o hmot- nosti 800 kg). Jestliže máme smyčku o celkové délce vodiče 2,2 m, přičemž délky l 1 = l 3 = 1 m a l 2 = s = 0,2 m (viz obr. 2), to znamená, že vzdálenost vodičů se sníží na pětinu, pů- sobící síla se pětkrát zvětší. Jestliže tedy touto smyčkou protéká výše uvedený proud 200 kA, bude odpudivá sí- la mezi horním a spodním vodičem smyčky ještě 5krát Obr. 1 Směry sil vyvolaných průchodem elektrické- ho proudu rovnoběžnými vodiči Obr. 2 Smyčka na svodu