ElektroPrůmysl.cz, září 2012

86 ElektroTrh.cz, září 2012 Zvídavost bez hranic – třetí průzkumné vozítko na Marsu Šestý srpen 2012 má své místo v historii již pevně zapsané, nepochybně i zásluhou sportovců na olym- pijských hrách v Londýně. Tento den však jejich výko- ny do značné míry zastínil jiný běžec na extrémně dlouhou trať, který se úspěšně dostal do cíle. Průz- kumné vozítko Curiosity, které po více než osmi měsí- cích cesty a přibližně 566 milionech kilometrů úspěš- ně přistálo na Marsu. Jde v pořadí o třetí průzkumné vozítko, které k rudé planetě v posledních osmi le- tech vyslala americká společnost NASA. Od obou předchozích – Spiritu a Opportunity – se však Curio- sity výrazně liší. Zatímco jeho předchůdci vážili shod- ně 185 kilogramů, dosahuje nováček s délkou tří met- rů a hmotností 900 kilogramů velikosti menšího au- tomobilu. Velikosti odpovídá i vybavení vozidla. Napájení a pohon již neobstarávají solární panely, ale generá- tor vyrábějící elektřinu pomocí přirozeného radioak- tivního rozpadu plutonia. Curiosity tedy může po plá- ních Marsu jezdit rychlostí až 90 metrů za hodinu a zkoumat planetu, včetně možných stop života, daleko přesněji, než jeho předchůdci. Na vozidle je umístěno celkem 17 kamer, které umí pořizovat pa- noramatické snímky i detailní mikroskopické fotogra- fie s rozlišením 14,5 mikrometru na jeden pixel. Pro výzkum složení povrchu planety má Curiosity k dispozici několik chemických analyzátorů, včetně tzv. laserové spektroskopie. Při této metodě namíří Curiosity na požadovaný vzorek horniny či půdy lase- rový paprsek, který krátkým pulzem část zkoumané- ho materiálu odpaří a přemění na plazmu. Detektory pak umí zachytit záření produkované plazmatem a určit složení materiálu. Celý tento proces může být uskutečněn až na vzdálenost sedmi metrů. Kromě toho je vozidlo vybaveno například i meteorologic- kou stanicí, měřičem dávky ozáření či detektorem vodíku a ledu. Jelikož jsou na povrchu Marsu mimo- řádně nepříznivé povětrnostní podmínky (teploty se pohybují od +30 do -130 °C), je vozidlo protkáno 60 metry potrubí, které rozvádí teplo a udržuje optimál- ní klima nezbytné pro chod citlivých přístrojů. Vzhledem ke složitosti celého vozidla nebylo mož- né při jeho konstrukci postupovat metodou pokus- -omyl a stavět desítky prototypů. Konstruktéři z NASA Jet Propulsion Laboratory proto při vývoji Curiosity využili speciální software pro správu životního cyklu výrobku (Product Lifecycle Management – PLM) od společnosti Siemens. Ačkoli je tento software primárně určen pro automobilový a letecký průmysl, vývojáři pomocí něj dokázali přesně vymodelovat ce- lé vozidlo, aniž by bylo nutné stavět jakýkoli fyzický prototyp. Podařilo se tak nejen snížit náklady na kons- trukci vozidla, ale díky softwaru bylo možné také ově- řit jeho odolnost vůči extrémním podmínkám, kterým je v průběhu své průzkumné mise vystaveno. Umělecké ztvárnění průzkumníka v akci při odpařo- vání kusu skály laserovou spektroskopií. Ve skuteč- nosti však tento proces tak akční není – laser pracuje v infračerveném spektru, není tudíž lidským okem viditelný a pulz navíc trvá jen pět nanosekund. Zdroj: NASA/JPL Caltech. V průběhu přistání byla sonda s výzkumným vozítkem vystavena přetížení až 15 G. Zdroj: NASA/JPL Caltech. TECHNOLOGICKÉ NOVINKY