ElektroPrůmysl.cz, květen 2012

66 ElektroTrh.cz, květen 2012 zajištěny proti náhodnému uvolnění a nesmí být mož- né povolit je bez pomoci nástroje. Obecné upínací jednotky zobrazení na obr. 1 až 4 tento požadavek splňují. Odpojení vodiče musí vyžadovat jiný úkon, než tah působící na vodič tak, aby mohlo být při obvyklémpou- žívání uskutečněno ručně, s pomocí nebo bez pomoci nástroje. Otvory pro použití nástroje, který má pomá- hat při zasunování nebo odpojování vodičů, musí být jasně odlišitelné od otvorů určených pro vodiče. Bezšroubové upínací jednotky, které mají být pou- žívány pro propojení dvou nebo více vodičů, musí být navrženy a konstruovány tak, aby: • každý vodič byl upnut jednotlivě; • během připojování nebo odpojování mohly být vodiče připojeny nebo odpojeny buď současně, nebo samostatně. • Musí být možné bezpečně upnout jakýkoliv počet vodičů, až do maximálního stanoveného počtu. Upínací jednotky musí mít dostatečnou mecha- nickou pevnost a musí být navrženy a konstruovány tak, aby svíraly vodič spolehlivě a bez jeho nepřimě- řeného poškození. Dále musí být konstruovány tak, aby se nemohl vysmeknout ani tuhý drátek slaněného vodiče, ani drát ohebného vodiče, a aby oteplení při obvyklém používání nepřekročilo hodnotu příslušnou pro ma- teriály použité v upínací jednotce, a pro materiály, s nimiž je upínací jednotka v kontaktu. ných normách výrobků je vhodná zkouška odolnosti proti korozi. Použití slitin hliníku, jako proudovodných částí, vyžaduje konkrétní zkoušky, které jsou uvedeny v IEC 61545. Upínací jednotky musí být navrženy a konstruová- ny tak, aby se styčný tlak nepřenášel přes jiný izolační materiál, než je keramika nebo čistá slída, pokud ne- mají kovové části dostatečnou pružnost, aby kompen- zovala veškeré možné smrštění či poddajnost izolační- ho materiálu. Ochranné upínací jednotky musí být takové, aby nebylo žádné nebezpečí koroze, vyplývající z kontaktu mezi těmito částmi a mědí ochranného vodiče nebo jakéhokoliv jiného kovu, který je v kontaktu s těmito částmi. Těleso ochranné upínací jednotky musí být z mosa- zi nebo jiného kovu nejméně odolného proti korozi, pokud to není část kovového rámu nebo krytu; v tom- to případě musí být šroub nebo matice z mosazi či ji- ného kovu neméně odolného proti korozi. Je-li těleso ochranné upínací jednotky částí rámu nebo krytu z oceli, hliníku nebo jeho slitiny, je nutno učinit opatře- ní pro vyloučení nebezpečí koroze, která vyplývá z kon- taktu mezi mědí a ocelí, hliníkem nebo jeho slitinami. Šrouby a matice pro upnutí vodiče nesmějí sloužit k upevnění žádné jiné součásti, přestože mohou udr- žovat upínací jednotku na místě, nebo zabraňovat je- jímu otáčení. Šrouby nesmějí být z kovu, který je měk- ký nebo náchylný k tečení, jako je zinek či hliník. Šrouby nebo matice ochranných upínacích jednotek, které jsou jako takové označeny, musí být dostatečně Obr. 3 Příklad příložkových upínacích jednotek Obr. 4 Příklad plášťových upínacích jednotek Obr. 5 Příklady bezšroubových upínacích jednotek ELEKTRONICKÉ PRVKY A SYSTÉMY

RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=