Výrobce robota musí poskytnout podklady pro ověření a validaci konstrukce a uspořádání robotů včetně příslušných zařízení bezpečnostní ochrany v souladu s principy popsanými v ČSN EN ISO 10218-1.
Posouzení rizika by mělo být prověřeno pro přiřazení všech rozumně předvídatelných nebezpečí, které byly identifikovány a přijata nápravná opatření.
Jelikož ne všechna nebezpečí identifikovaná v příloze A normy ČSN EN ISO 10218-1 jsou aplikovatelná na všechny roboty, úroveň rizika spojeného s danou nebezpečnou situací nebude u všech robotů stejná. Bude potřeba provést posouzení rizika pro určení, zda příslušná ochranná opatření jsou vhodná pro daný robot.
Metody ověření a validace
Ověření a validace může být provedena metodami zahrnujícími, ale ne pouze:
- A vizuální kontrolou;
- B praktickými zkouškami;
- C měřením;
- D pozorováním během provozu;
- E přezkoušením aplikačních specifických schémat, obvodových diagramů a konstrukční dokumentace;
- F přezkoumání posouzení rizika ve vztahu k danému úkolu;
- G přezkoušením specifikací a informací pro použití, viz tabulka 1.
Požadované ověření a validace
Seznam normy ČSN EN ISO 10218-1 v příloze F specifikuje požadavky na vlastnosti, které jsou identifikovány jako základní pro bezpečnost robota a které musí být ověřeny nebo validovány, nebo použitím obou způsobů. Použitím příslušných metod, musí být vyhodnoceny požadavky, zda jsou dostatečně splněny konstrukcí a provedením robota.
Je odpovědností výrobce zajistit, aby všechny aplikovatelné položky byly buď ověřeny nebo validovány případně oboje.
Prostředky ověření bezpečnostních požadavků a opatření
Tabulka 1 uvádí specifické požadavky na vlastnosti, které jsou identifikovány jako základní co se týká bezpečnosti robota, které musí být ověřeny nebo validovány nebo obojí.
