Představte si okna, která produkují elektřinu. Budovy zabalené v průhledných solárních článcích. Notebooky a telefony nebo dokonce auta, jejichž kryty působí jako nabíječky. Příslib levných a snadno aplikovaných solárních článků je blíže realitě.
V Los Angeles na veřejné výzkumné univerzitě v Californii (krátce UCLA), byla vyvinuta nová transparentní solární buňka mající schopnost generovat elektřinu a zároveň umožňuje, aby skrze ni bylo vidět. Stručně řečeno vědci vyvinuli okno, které generuje energii. Jedná se o nový druh polymeru solárních článků, který generuje energii tím způsobem, že absorbuje především infračervené světlo namísto tradičního viditelného spektra. Díky tomu nemusí být solárních buňka tmavá, černá či modrá, jako u konvenčních buněk. Tedy zásluhou infračerveného světla je fotoaktivní plastová buňka, která je téměř ze 70% transparentní.
K tomuto polymeru bylo zapotřebí ještě vymyslet nový typ elektrody, která bude mít také transparentní schopnost, a to se vyřešilo stříbrným nanodrátkem silným 0,1 mikronu, což odpovídá zhruba jedné tisícině šířky lidského vlasu.
Současnou nevýhodou transparentních polymerových solárních buněk je ta skutečnost, že převádí pouze 6% sluneční energie na energii elektrickou, narozdíl od konvenčních solárních buněk, které převádí 11 až 12%.
V transparentních solárních buňkách je velký potenciál ve spojení s inteligentními okny, budovami a dalšími aplikacemi. Navíc jsou solární buňky vyrobeny z polymeru, díky kterému jsou velmi lehké a ohebné. Další důležitou vlastností je výroba o velkých objemech za nízkou cenu.
Na závěr nelze opomenout také výhodu polymerních solárních článků oproti tradiční technologii, a to jejich lepší integrovatelnost do přenosné elektroniky.
