Petr Pešek vyrůstal v technické rodině v domě s vodní elektrárnou. V roce 2021 založil s kamarádem firmu PEŠEK & MUDRA solární systémy, která instaluje fotovoltaiku po celé ČR.
Jak přistupují k energetice rodinných domů a proč používají k chytrému řízení výroby a spotřeby energie PLC Unipi Neuron S103, si přečtěte v rozhovoru
s jednatelem Petrem Peškem.
Představte nám prosím firmu PEŠEK & MUDRA.
Stavíme fotovoltaické elektrárny s ohledem na spotřebu energie – na rodinných domech, malých podnicích a v obcích. Při prvním kontaktu se zákazníky nás zajímá, jak s energií hospodaří. Pak dokážeme navrhnout skutečně efektivní fotovoltaiku. Ptáme se třeba na spotřebiče, způsob ohřevu vody apod. Také je od začátku vzděláváme. Investujeme nemalé úsilí, aby mnohem lépe pochopili energetiku jejich nemovitosti a jak se s ní dá pracovat pomocí fotovoltaiky a jejího chytrého řízení.
Co vás přivedlo k obnovitelným zdrojům energie?
Vyrůstal jsem ve vodním mlýně, který patří naší rodině už od roku 1906. Tedy s přestávkou na vynucené znárodnění. Můj dětský pokoj se nacházel přímo nad šumící vodní elektrárnou. Proto mám v sobě zažité, že je přirozené mít vlastní nezávislý zdroje energie. Všichni přece jen potřebujeme energii stejně jako jídlo a vodu. Chápu ale, že vodní zdroj energie nemůže mít každý. Zatímco fotovoltaiku postavíte na jakémkoliv centimetru čtverečním zemského povrchu. Dává mi smysl nabídnout energetickou nezávislost všem.
Jak nahlížíte na vývoj fotovoltaického trhu?
Když se omezíme jen na Českou republiku, se startem roku 2006 zažil trh boom stimulovaný dotacemi z programu Zelený bonus. Tehdy se vystavěly hlavně velké fotovoltaické parky. To nebylo úplně šťastné a dodnes to má své negativní dopady. Poté bylo 10 let ticha. V tu dobu byl každý s fotovoltaickými panely označován za energošmejda nebo solárního barona. Nenávist ale postupně vymizela a odstartovala výstavba fotovoltaik s bateriemi nebo ukládáním do teplé vody. Souběžně vznikl i program Nová zelená úsporám zaměřený na rodinné domy. Tedy dotace na zateplení, výměnu kotle a další. Do toho byly na vzestupu i fototermiky a jiné zdroje energie.
„Válka na Ukrajině a strach o plyn obrátily trh vzhůru nohama.“
V roce 2022 přišlo extrémní zdražování energií způsobené válkou na Ukrajině, strachem o plyn a řetězovou reakcí krachů obchodníků s energiemi. Trh se obrátil vzhůru nohama a lidé ve snaze ochránit se před vysokou, mnohdy až likvidační, cenou energií začali bezmyšlenkovitě nakupovat vlastní sluneční zdroje. Tehdy zakládal firmu každý, kdo měl nohy a ruce. Firmy i trh se přehřály i na straně výroby, tedy v Číně. Dnes trh ze stejných důvodů krvácí zejména v oblasti instalačních firem. Trpí ale i na to navázaný B2B segment. A drží se jen firmy s nejsilnějšími investory.
Nyní se trh konsoliduje. Stabilní a dobře nastavené firmy, včetně té naší, si ale poptávky drží na dobrých číslech.
V budoucnu se z fotovoltaiky stane všední vybavení třeba jako tepelné čerpadlo, plynový kotel nebo vzduchotechnika. Nutné to bude i z pohledu energetických norem nových domů, ale s těmi už úplně nesouhlasím. V této době bude ještě více klíčové rozeznávat levné a nekvalitní instalace, které se staví, jen aby na střeše něco bylo, od těch efektivních a kvalitních. Jak to lidé uchopí a jestli se vydají cestou kvality, ukáže jen čas.
Přejděme tedy k efektivnímu řízení spotřeby a výroby. Jak k němu přistupujete vy?
Automatizovaná regulace je u obnovitelných zdrojů naprosto klíčová. Pokud budete mít doma fotovoltaickou elektrárnu s energy controllerem (inteligentním digitálním ovladačem fotovoltaiky) a budete například v práci, automaticky převezme odpovědnost za řízení flexibilní spotřeby. Kontrolér přitom přijímá různé vjemy pomocí Wi-Fi. Třeba z počasí, aktuální výroby elektrárny nebo třeba termostatu vašeho domu. Na základě toho spíná například klimatizaci, tepelné čerpadlo k ohřevu vody apod.
Kontrolér může být natolik vychytaný, že pozná, jestli je dům zrovna obývaný nebo ne. A odhadne díky tomu, jestli v domě naroste spotřeba, zda může naplno pustit klimatizaci nebo jestli má dobíjet baterie.
I když jste v práci a slunce se vám opírá do panelů, s elektřinou doma by se mělo něco dít. Automaticky. Fotovoltaické baterie jsou přitom nejprimitivnější způsob, jak s volatilní výrobou nakládat. Jsou totiž v poměru k užitku drahé. My doporučujeme využít energii k tepelné akumulaci vody do bojleru, k čemuž využíváme řídicí kontroléry Unipi Neuron S103 a svůj vlastní software. Díky tomu se z obyčejného bojleru stane sekundární baterie s mnohem lepším poměrem ceny a energetické kapacity. Do 300litrového bojleru totiž uložíte až 20 kWh energie.
Takže dokážete řídit a nasměrovat výrobu tam, kde je aktuálně potřeba.
Přesně tak. Vše je založené na sběru dat. Pro efektivní fungování energetické flexibility potřebujeme akumulační nádrž nebo bojler. Nejlépe 300 litrů vody se čtyřbodovým teplotním měřením. U běžného bojleru máte jeden teploměr. Nahoře pak horkou a dole studenou vodu. Ale když teploměry rozmístíte čtyři, každý do 25 % vodního sloupce, tak přibližně zjistíte, zda je téměř plný nebo z půlky prázdný.
Tohle je pro nás cenná informace, jednoduše pak spočítáme, že je v domku kapacita třeba 2 kilowatthodin, kterou dokážeme hned zapnout a spotřebovat.
Na tomto principu funguje i trh s poskytováním energetické flexibility. Když se u jednoho obchodníka sejde velký solární výkon nebo se objeví záporná cena na denním trhu, protože zafoukal vítr v Holandsku, obchodníci hned vědí, kolik zvládnou uložit elektřiny do bojlerů. Proto je kontrolér klíčový a hardware Unipi je v tomhle fantastický. Po propojení s naším softwarem s ním zvládáme všechna tato nastavení.
„Unipi Neuron S103 s integrovaným počítačem Raspberry Pi je nejkompaktnější a nejdostupnější kontrolér s open source softwarem. Při rešerši splnil všechny mé potřeby.“
Proč jste pro řízení fotovoltaických elektráren zvolili právě Unipi Neuron S103?
Tento model jsme vybrali, protože je nejkompaktnější a nejlevnější. Unipi Neuron S103 je také postavený na integrovaném počítači Raspberry Pi, což je pro našeho vývojáře dobře známá platforma. Jde o hardware s open source softwarem. To jsou pro nás nejdůležitější parametry. Spousta kontrolérů na trhu je totiž uzavřených, a to je problém. K privátně vlastněným a kontrolovaným řešením nezískáte rozsáhlou dokumentaci, nemůžete sbírat data z komunity, a naopak vás to svazuje ve vývoji.
Na Unipi se mi také líbí možnost zakázkové výroby kontrolérů. Tedy nám přizpůsobeným sériím. K tomuto produktu bych se jednou rád dostal, ale to až postoupíme s vývojem, budeme mít v provozu větší počet těchto zařízení a zajistíme jejich další stálý odbyt.
Jak jste tedy dospěli k řešení, které nyní poskytujete zákazníkům?
Nejprve jsem si ověřil správný výběr řídicí jednotky testováním prototypu. V minulosti jsem totiž pracoval v IT a Raspberry Pi z té doby znám. Dělal jsem na něm nějaké projekty. A jakmile jsem si tuhle souvislost spojil, z rešerše mi vyšel nejlépe Unipi kontrolér. Jeden kus jsem objednal a začal ho testovat.
Pak jsem objevil, že Unipi vede školení pro práci s Mervisem – softwarovou platformou, kterou ke kontrolérům Unipi poskytuje zdarma jako základ. Připravil jsem prototyp a později jsme jeho princip využili na elektrárnách pro regulaci ohřevu teplé vody.
Tehdy jsem připojil měniče Victron Energy přes Modbus, stáhl si data a vytvořil logiku pro regulaci výkonu. Takto vzniklo úložiště energie k fotovoltaice formou ohřevu vody v symbióze s bateriemi. Jakmile jsme měli tenhle systém hotový, začali jsme jej nabízet zákazníkům.
Druhým krokem byl odklon od Mervisu. Pustili jsme se do vývoje vlastního operačního systému, který reflektuje potřeby filozofie IoT a toho, že kontrolérů sbírajících data je hodně a na více místech, nikdo je nespravuje, ale musí se updatovat a spolehlivě fungovat v propojeném clusteru. A hlavně musí umět správně vyhodnocovat data. Představoval jsem si to jako Hurvínek válku, na dva měsíce. Už jsou to dva roky a myslím si, že vývoj bude ještě rok dva trvat.
Jakých výsledků jste díky kontroléru Unipi a vlastnímu systému dosáhli?
V současnosti využíváme systém k řízení ohřevu teplé vody a perfektně jsme zoptimalizovali celkový chod ukládání a využití energie. Třeba když se nabíjí solární baterie, nedělá jí dobře nabíjení velkým proudem. A když dojde k takovému nárůstu proudu, začneme plynule spouštět ohřívač vody a zafixujeme nabíjecí proud do baterie na určitou hodnotu. Tím vyrovnáme nabíjecí křivku baterie, zužitkujeme energii, kterou máme de facto navíc, a využijeme nejintenzivnější časové pásmo slunečního svitu.
Do systému jsme třeba také zapracovali funkce, které celé propojení oživí, kdyby se systém zasekl nebo úplně spadl. S vlastním operačním systémem pak můžeme hladce pracovat se 140 připojenými zařízeními. To nám Mervis neumožňuje. Je totiž zaměřený na lokální uzavřené systémy, jako jsou kotelny nebo jednoduché linky. Proto pracujeme na vylepšování systému a flexibilnějším prostředí, ve kterém jedním kliknutím ovlivníte všechny nainstalované jednotky.
A jak se vám software postavený na Node-REDu daří propojit s Home Assistantem?
Celé propojení začíná na NixOS, což je speciální typ operačního systému na Linuxu. Do jeho jádra jsme implementovali různá nastavení a integrovali open-source driver EVOK od Unipi.
Nad celým operačním systémem pak můžeme nainstalovat jakoukoliv platformu, kterou chceme využívat. Třeba Node-RED, Home Assistant nebo cokoliv dalšího. Základem pro nás bude právě Home Assistant a Node-RED. Ale upřednostňujeme spíše Node-RED, protože Home Assistant bude funkčním nástrojem pro klienta a pro jeho domácí automatizaci. V rozhraní si jednoduše vše nakliká. Ale do našeho konceptu to úplně nezapadá. Raději logiku, kterou jsme přepsali z Mervisu do Node-RED a upgradovali, nastavíme pro hladké fungování napříč všemi instalacemi sami. Node-RED je v tomhle snadno a dobře škálovatelný.
„Spousta kontrolérů k fotovoltaikám je spíchnutá horkou jehlou a nesplňuje ani zlomek funkcí, které by zákazník k provozu elektrárny potřeboval.“
Jak se tedy vaše řešení s Unipi a budoucím softwarem liší od ostatních kontrolérů na trhu?
V průběhu našich prací na softwaru jsme zjistili, že žádný operační systém, který lze do Unipi Neuron nainstalovat, nepočítá s filozofií IoT. To znamená, že fyzicky přijdete ke kontroléru, lokálně ho naprogramujete a ladíte jeho nejlepší možné použití v dané domácnosti.
Ale náš pohled je jiný. Máme velké množství instalací napříč Českou republikou a potřebujeme, aby s námi dané zařízení komunikovalo externě a poslouchalo vnější povely. A to velmi spolehlivě a robustně. I pro případy, kdy z řídicí jednotky zákazník cokoliv vymaže, vše se musí automaticky nainstalovat zpět.
A to je bolavé místo většiny podobných krabiček k fotovoltaikám. Jsou spíchnuté horkou jehlou a nesplňují ani zlomek funkcí, které by zákazník k provozu elektrárny potřeboval. Nikdo se nad tím nepozastavuje. Instalační firmy se potýkají s velkým množstvím reklamací a vznikají zbytečné potíže.
S novým operačním systémem chceme tahle hluchá místa eliminovat. Ale vývoj softwaru je hrozně pomalý, protože to není jádro našeho byznysu.
Jak byste zhodnotil spolehlivost Unipi Neuronu S103 v reálných podmínkách?
Za celou dobu provozu jsme měnili jen jeden kontrolér. Všechny se v provozu osvědčily jako robustní a naprosto spolehlivá zařízení.
A co byste doporučil zájemcům o chytré řízení ohřevu vody? Měli by se třeba něčeho vyvarovat?
Pokud uvažují nad ohřevem vody s fotovoltaikou, měli by se vyhnout malé akumulační nádobě. Uvědomujeme si, že lidem do chvíle, než nainstalovali fotovoltaiku, stačil klidně 80litrový bojler. Ale pro provoz s fotovoltaickou elektrárnou je třeba větší nádoba, klidně 300litrová. Pokud by měli malý bojler, voda by se okamžitě po sprše dohřívala a energie by se zbytečně brala z baterií, které mají večer sloužit ke každodenní spotřebě elektřiny. Ohřátou vodu je třeba ve větší nádobě ukládat a chovat se k bojleru jako k alternativní baterii.
Jak tedy vypadá efektivní ohřev vody fotovoltaikou, který je inteligentně řízený?
Začal bych tím neefektivním. Když není bojler v rodinném domě, jakkoliv řízený a je malý, je to problém. V 11 hodin dopoledne je baterie prakticky nabitá a bojler ohřátý. Celý den z něj vodu téměř nespotřebováváte. A odběrová špička vás čeká večer, kdy se jdete koupat. Po spotřebování vody bojler okamžitě sepne. Ale slunce už dávno nesvítí, což vám vybije baterii během dvou hodin a nádoba se dohřívá ještě další čtyři hodiny elektřinou z distribuční sítě.
Řada lidí to neuváženě řeší zvýšením kapacity baterií, ale to je dobré jen pro hospodářské výsledky instalační firmy, ne pro vás. A určitě ne pro efektivní energetiku domu a ve finále ani pro planetu.
Pro řízení by v základu stačil i úplně hloupý časovač, který ve večerních a nočních hodinách zablokuje akumulační ohřívač. Ten se tak postupně vychladí do okamžiku, kdy ho následující den časovač znovu zapne – třeba okolo 11:00. To už pravděpodobně svítí slunce. Je to docela dost muziky za málo peněz. Nebo to zorganizujete a uděláte to pořádně přes Unipi kontrolér a bojler pak baterii perfektně sekunduje jako její kapacitní sourozenec pro využití tepla.
Je něco, co vás překvapilo na společnosti Unipi, nejen na kontroléru?
Líbí se mi Unipi support. Funguje na jedničku. Snažím se jím inspirovat, aby servis fungoval v podobném duchu i u nás. Nejvíce mě baví rychlost a trpělivost odpovědí. To je pro mě velmi důležité. Jsem rád, že nás Unipi podrželo i v začátcích. Nic o naší firmě nevěděli a stejně se nám všichni trpělivě věnovali při každé drobnosti: i to nás posunulo k tomu, že k Unipi řešení dál rozvíjíme i vlastní software.
„Hlavní slovo má na trhu čerpání dotací, levně, rychle, z Číny.“
Jakým výzvám jste museli čelit při řízení spotřeby a výroby energie a jak se vám podařilo je překonat?
Hlavní výzva je vysvětlovat lidem, že řízení je nezbytné. To je nekonečný problém. Vysvětlujeme to při konzultacích, ale ještě, než k nim dojde, komunikuje to náš marketing. Pomocí videí, případových studií a různých přednášek. Neustále vymýšlíme způsoby, jak to lidem vysvětlovat a ukazovat na příkladech z praxe.
Další výzvou jsou novostavby. Vedeme zákazníky k tomu, aby nad fotovoltaikou při stavbě nového domu přemýšleli takzvaně od podlahy. Jedině tak bude celý systém dávat smysl. Je třeba promyslet, s jakými zdroji tepla budete fotovoltaiku kombinovat. Jestli zvolíte tepelné čerpadlo a teplovodní podlahové vytápění. Kam umístíte v domě fotovoltaické technologie, jestli máte dům správně orientovaný na jih a podobně.
Velká skupina lidí už chápe, že díky panelům na střeše získají elektřinu. My je učíme, aby se solární energií pracovali chytře. Například aby pochopili, že fotovoltaická elektřina není v zásuvce kdykoliv volně k dispozici. Ale takové porozumění na trhu očekávám až tak za 10 let. Takto celistvě se mainstream na fotovoltaiku zatím nedívá. Hlavní slovo má čerpání dotací, levná a rychlá instalace a čínské technologie. A to nám celou edukaci řízené výroby a spotřeby také spíše podkopává.
Osvěta tedy bude patřit i mezi vaše plány do budoucna?
Ano, určitě, v rozumné míře. Přece jen to není hlavní účel našeho podnikání.
Jaké jsou vaše plány v chytrém řízení fotovoltaiky v dlouhodobém horizontu?
Plánujeme dokončit software a v roce 2026 jej uvést do základní praxe. Ještě k němu musíme vytvořit síťovou infrastrukturu, aby se s námi řídicí jednotky bezpečně spojovaly.
V praxi to bude vypadat tak, že kdykoliv bude mít zákazník problém a bude potřebovat servis, spojí se námi okamžitě pomocí našich vnitřních sítí.
Chcete něco dodat na závěr?
Rád bych zdůraznil, že jsme oproti fotovoltaickému trhu konzervativní. Ale každý den z tohoto přístupu těžíme. Držíme si pevnou technologickou základnu. Stejné baterie, stejné měniče i regulátory. Takže pokud dnes zavolá zákazník, že má od nás už tři roky kontrolér Unipi, měniče Victron Energy a baterky Pylontech, máme pro něj k výměně vše kompatibilní na skladě.
Většina českých fotovoltaických firem tohle slíbit nedokáže. Za celou dobu, co podnikají, vystřídali i 50 technologií. Jednoduše proto, že v jednu chvíli byla určitá značka nebo typ levnější, a proto je naskladnili a instalovali. Málokterá firma se drží zuby nehty své technologie. My jsme se v tomhle ohledu utvrdili, že jedině takto můžeme zákazníkům poskytnout kvalitní a spolehlivý servis prakticky ihned.
Unipi Technology s.r.o.
Okružní 834/29a, Brno 638 00
Tel.: +420 533 433 392
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.unipi.technology
