Jak instalovat detektory úniku plynů

Snímání hořlavého plynu

Existují tři hlavní rizika od hořlavých plynů; výbuch, otrava a udušení (nedostatek kyslíku). Tato norma pojednává pouze o riziku výbuchu hořlavých plynů.
Distribuovaný plyn je odorizovaný, aby veřejnost mohla poznat jakýkoliv únik charakteristickým pachem. Většina lidí může rozeznat tento pach při velmi nízké úrovni koncentrace (2 % LEL nebo méně), avšak některé zdravotní vady a stáří může vést k snížení citlivosti pachu. Při postupně se zvyšující koncentraci plynu může rovněž dojít k selhání čichu.
Podmínky, za kterých dojde k hoření jsou různé a závisí na složení plynu. Je-li koncentrace plynu mezi LEL a UEL a existuje zdroj iniciace, plynná směs začne hořet nebo vybouchne. U zemního plynu je LEL okolo 4 % až 5 % objemových plynů ve vzduchu (UEL je kolem 15 % objemových plynů ve vzduchu). U LPG je LEL okolo 1 % až 2 % objemových plynů ve vzduchu (UEL je kolem 10 % objemových plynů ve vzduchu). Každé zařízení je zvlášť navrženo a kalibrováno pro určitý plyn a proto je důležité, aby se zařízení kalibrované pro určitý plyn nepoužívalo pro detekování jiného plynu.
Existuje mnoho různých typů plynových snímačů, např. katalytické, polovodičové a infračervené; podrobnosti o těchto typech lze najít v EN 50073.

Instalace

Výrobce musí dodávat vhodné instrukce pro správnou a bezpečnou instalaci zařízení. Tyto instrukce mají být před instalací nebo provozováním zařízení pečlivě prostudovány.
Hořlavé plyny používané v domácnostech obecně patří do dvou kategorií: lehčí než vzduch a těžší než vzduch.
Při výběru místa pro detektor plynů má být brán v úvahu zdroj a povaha možných úniků plynů.

Zemní plyn a svítiplyn

Zdroj úniku plynu
Nejpravděpodobnějším původcem úniku v domácnostech jsou spotřebiče a spoje mezi spotřebiči a pevnou instalací v budovách. Spotřebiče jsou nejběžnějším zdrojem úniku, protože se s nimi může hýbat a tak dojít k poškození. Další příčinou úniku plynu především u sporáků
a boilerů, pokud jsou používány bez hlídání plamene, je zhasnutí plamene nebo jeho nezapálení při rozlití tekutiny nebo průvanem (sfouknutí).
Pevný rozvodný systém uvnitř budovy je za předpokladu, že byl správně nainstalován a přezkoušen, obvykle plynotěsný pokud nedojde k porušení budovy nebo poškození potrubí při pracích, nárazy apod.
S výjimkou pohybu půdy, která může poškodit budovu, je únik plynu z těchto instalací velmi nepravděpodobný.
Je možné, aby plyn pronikal do budovy prolínáním podél potrubí nebo kabelů z úniků v síti. V tomto případě může být plyn uvolňován do jakéhokoli přízemní nebo podzemní místnosti v budově v závislosti na místu úniku a podzemních konstrukcích, apod. V tomto případě je pravděpodobné, že plynový detektor může být umístěn v jiné místnosti, kde není žádná významnější koncentrace plynu, a proto nezjistí plyn.
Ve většině případů bude plyn unikat při nízkém tlaku, i když je průtok velký a proto nebude vliv tlaku důležitý pro chování rozptylování.

Umístění detektoru plynu
Detektor plynu má být instalován v místnosti, kde je unik plynu nejpravděpodobnější. Touto místností může být kuchyň z důvodu přítomnosti plynového sporáku a jiných plynových spotřebičů. Úniky v místnosti s boilerem jsou méně pravděpodobné, protože boiler samotný je stabilním zařízením.
Plyn bude mít tendenci stoupat a zaplňovat jakékoliv prostory nad úrovní úniku. Toto chování může ovlivňovat několik faktorů, jako jsou zdroje tepla a větrání. Obecně bude koncentrace nad úrovní úniku rovna nebo větší než koncentrace pod úrovní úniku.
Detektor plynu (snímací element) má být instalován nad úrovní možného zdroje úniku a v blízkosti stropu (obvykle 0,3 m od stropu) v místě, kde není bráněno proudění vzduchu nábytkem a bytovým vybavením. Zařízení s padáčkovou výstražnou signalizací však má být umístěno tak, aby uživatel mohl vynulovat výstražnou signalizaci.

Detektor nemá být instalován:

• v uzavřeném prostoru (např. v příborníku nebo za záclonou);
• přímo nad výlevkou;
• v blízkosti dveří nebo okna;
• v blízkosti odsávače;
• v prostoru, kde může teplota poklesnout pod -10 °C nebo překročit 40 °C;
• kde prach a špína mohou zanést snímač;
• ve vlhkém nebo mokrém místě.

Jeho umístění nemá být v blízkosti otvorů nebo ventilačního potrubí, protože proudění vzduchu v těchto místech může být vyšší a může místně snižovat koncentraci plynu.
Zařízení nemá být instalováno nad nebo v blízkosti plynového spotřebiče, protože malý únik plynu při jejich zapínání může způsobit nežádoucí spuštění výstražné signalizace. Je třeba si povšimnout, že instalace v blízkosti sporáku může vést k:

• • spuštění výstražné signalizace párami z vaření a nikoliv úniku plynu,
• • znečištění tukem může narušit správný provoz zařízení.

Zkapalněný uhlovodíkový plyn

Zkapalněný uhlovodíkový plyn (LPG) je směs propanu a butanu a je obvykle skladována v láhvích nebo nádržích v prostorech uživatele. Obecně je LPG dodáváno jako butan s několika procenty propanu nebo propan s několika procenty butanu. Rovněž se dodává směs LPG se vzduchem. Všechny tyto směsi jsou podstatně těžší než vzduch.

Zdroj úniku plynu
Umístění detektoru plynu má být voleno s ohledem na místo úniku, vlastnosti plynu a chování plynu po jeho úniku. Nejpravděpodobnějším původcem úniku jsou spotřebiče a spoje mezi spotřebiči a pevnou instalací a spoje mezi skladovací nádrží a rozvodným systémem vznikajícím v důsledku poškození během pohybu. Další příčinou úniku plynu především u hořáků a boilerů, pokud jsou používány bez hlídání plamene, je zhasnutí plamene nebo jeho nezapálení při rozlití tekutiny nebo průvanem (sfouknutím) a v případě přenosných plynových láhví při jejich odpojování před připojením nových láhví.
Pevný rozvodný systém uvnitř budovy je za předpokladu, že byl správně nainstalován a přezkoušen, obvykle plynotěsný pokud nedojde k porušení budovy nebo poškození potrubí při pracích, nárazy apod.
S výjimkou pohybu půdy, která může poškodit budovu, je únik plynu z těchto instalací velmi nepravděpodobný.
Je možné, aby plyn pronikal do budovy prolínáním podél potrubí nebo kabelů z úniků v síti. V tomto případě může být plyn uvolňován do jakéhokoli přízemní nebo podzemní místnosti v budově v závislosti na místu úniku a rozložení trasy úniku.
Ve většině případů bude plyn unikat při nízkém tlaku (tj. blízko atmosférickému tlaku) a proto nebude vliv tlaku důležitý pro chování rozptylování.

Umístění detektoru plynu
Detektor plynu má být instalován v místnosti, kde je umístěn nejčastěji používaný spotřebič a kde je největší pravděpodobnost úniku. Ve většině domácností touto místností může být kuchyň z důvodu přítomnosti plynového sporáku a jiných plynových spotřebičů. Úniky v místnosti
s boilerem jsou méně pravděpodobné, protože boiler samotný je stabilním zařízením. Úniky plynu ze spojů ke skladovacímu zásobníku mohou vznikat po krátká období, kdy je měněn zásobník.
Detektor plynu (snímací element) má být instalován co nejníže (obvykle 0,1 m nad podlahou) a v místě, kde není bráněno proudění vzduchu nábytkem. Zařízení s padáčkovou výstražnou signalizací však má být umístěno tak, aby uživatel mohl vynulovat výstražnou signalizaci. Místo nemá být zranitelné nárazy nebo zaplavením během normálního běžného provozu jako je čistění prostoru.
Detektor nemá být instalován:

• v uzavřeném prostoru (např. v příborníku nebo za záclonou);
• přímo pod výlevkou;
• v blízkosti dveří nebo okna;
• v blízkosti odsávače;
• v prostoru, kde může teplota poklesnout pod -10 °C nebo překročit 40 °C;
• kde prach a špína mohou zanést snímač;
• ve vlhkém nebo mokrém místě.