Jako regulátory mají řadu vlastností kromě jednoduchého zapínání a vypínání nemotorických zátěží. Jako stykače provádějí stejné funkce jako mechanické stykače, využívají však ve svých hlavních pólech jeden nebo více polovodičových spínacích přístrojů.
Řízení odporových topných prvků
Jsou popsány tři typické metody řízení a), b) a c).
- a) jednoduchá funkce stykače zapnutí a vypnutí. Jednopólové polovodičové regulátory nebo stykače (regulátory druhu 5) se spínáním v nulovém bodě mohou být použity pro omezení přechodného jevu při spínání na minimum (AC-51);
- b) v případě drátových odporových prvků může být proud při zapnutí až 1,4násobkem jmenovitého proudu. Spínání takových topných prvků se zvyšováním pomocí postupného zvyšování napětí na svorkách může omezit mechanické a elektrické namáhání na minimum;
- c) regulace zátěže odporových topných prvků nastavováním napětí na svorkách zátěže (regulace napětí) a poměr doby sepnutí k době vypnutí (spínání při plném napětí), nebo jejich kombinace. Regulace zátěže může být dosaženo pomocí zpětnovazebního signálu ze zátěže do obvodu porovnávacího zařízení nebo zařízení, které určuje spínací cyklus a/nebo výstupní napětí polovodičového regulátoru. Toto porovnávací nebo řídicí zařízení může být vestavěno do polovodičového regulátoru nebo může být použito pouze pro vytváření spínacího signálu (například v případě regulátoru druhu 5, tj. polovodičového stykače).
Spínání řídicích zařízení elektrické výbojky
Příslušná kategorie užití má být zvolena se zřetelem na následující body a) až d):
- a) Během normálního sepnutí fáze zářivky bez korekce účiníku nebo zářivky ve dvojitém integračně-derivačním zapojení odebírají proudy před zážehem, které mohou dosáhnout po krátkou dobu hodnot asi dvojnásobku jmenovitého proudu (AC-55a).
V případě paralelně kompenzovaných zářivek se mohou vyskytnout přechodné nárazové proudy, které jsou dvacetinásobkem jmenovitého proudu kondenzátoru (AC-56b).
V případě zářivek s elektronickými zatěžovacími jednotkami se mohou krátkodobě vyskytnout nárazové proudy, které jsou desetinásobkem jmenovitého proudu zářivky. - b) Vysokotlaké rtuťové výbojky a halogenidové výbojky (s korekcí účiníku nebo bez ní) se spínají přes předřadníky ve formě sériově zapojených induktorů, a v případě halogenidových výbojek pomocí zapalovacích zařízení. Během prvních 3 až 5 minut po zapnutí a dříve, než výbojky dosáhnou normálního pracovního stavu při jmenovitém proudu, se odebírá převážně induktivní proud. Tento proud může být až dvojnásobkem jmenovitého proudu výbojky. Průběh nadproudu polovodičového stykače musí umožňovat tuto hodnotu proudu (AC-55a).
- c) Vysokotlaké sodíkové výbojky (bez korekce účiníku) odebírají induktivní proud, který je asi 1,7 až 2,2 násobkem jejich jmenovitého proudu, po dobu 5 až 10 minut před dosažením svého pracovního stavu. Průběh nadproudu polovodičového stykače musí umožňovat tuto hodnotu proudu (AC-55a).
- d) Vysokotlaké rtuťové, halogenidové a sodíkové výbojky s korekcí účiníku odebírají vysoké přechodné kapacitní nárazové proudy. Tyto proudy je třeba vzít v úvahu při výběru polovodičových stykačů pro takové zátěže (AC-56b).
Spínání žárovek
Polovodičové stykače mohou být použity pro spínání žárovkových obvodů spojených často s vysokými spínacími přechodnými proudy (AC-55b).
Zkraty mezi závity vláken v žárovkách mohou způsobit extrémní nadproudy protékající sériově zapojeným spínacím přístrojem. Tento jev je klasifikován jako stav nakrátko.
Spínání transformátorů
Polovodičové stykače se spínáním s definovaným bodem spínání a zvláštní spínací funkcí zvyšování mohou být použity pro optimalizaci spínání zátěží s transformátorem (omezení rázu), protože vysoké přechodné nárazové proudy spojené se spínáním transformátorů do značné míry závisejí na fázovém úhlu přiloženého napětí v okamžiku, kdy začíná protékat proud.
Spínání kondenzátorových baterií
Amplituda a kmitočet přechodných spínacích proudů nejsou určeny pouze kapacitním odporem zátěže, ale také reaktancemi přidruženého obvodu a napájecích vedení stejně jako bodem na tvaru vlny přiloženého střídavého napětí, v němž začíná protékat proud.
V případě kondenzátorových baterií (například systému korekce účiníku) kondenzátory, které jsou již v obvodu, představují přídavný zdroj energie a mohou se vybíjet do spínané kapacitní zátěže přes vazební vodiče s nízkou indukčností a spínací zařízení (např. polovodičový stykač). Tyto vysoké nárazové proudy je nutno vzít v úvahu při výběru spínacího přístroje (AC-56b).
