Zpráva o revizi

Dále musí zahrnovat výsledky (prohlídky a zkoušek, naměřené hodnoty) podstatné z hlediska sledování stavu bezpečnosti zařízení, pokud nejsou obsaženy v dokladech použitých pro sestavení revizní zprávy.

Je třeba připomenout požadavek jednoznačného vymezení rozsahu revidovaného zařízení. Nestačí uvést pouze umístění, ale i druh zařízení (např. zda jde o osvětlení tovární haly, nebo o její strojní vybavení s celým elektrickým rozvodem).
U soupisu úkonů je třeba uvést, podle kterých ČSN či předpisů se při revizi postupovalo. U měření postačí uvést odkaz na předepsané měřicí metody - např. - viz ČSN 33 2000-6. Ve věci zkoušek postačí odkázat na ta ustanovení příslušných norem, která tyto zkoušky předepisují.
Důležité je uvést data zahájení a ukončení revize, protože jimi je určeno časové období, kdy revizní technik zařízení posuzoval a od něhož se mohou odvozovat právní důsledky s ohledem na odstraňování závad.
Zpráva má obsahovat především konkrétní údaje (naměřené hodnoty), které dokumentují stav zařízení.
Pokud se při sestavení zprávy o revizi využívá písemných dokladů, musí revizní zpráva obsahovat jejich seznam a místo jejich uložení. Při revizi prováděné dodavatelským způsobem musí být všechny tyto doklady součástí revizní zprávy.
V závěru zprávy o revizi musí být uvedeno, zda elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu. Pokud se týká revize ochrany před bleskem (hromosvodu), musí být v závěru zprávy o revizi uvedeno, zda její provedení odpovídá normě platné v době jejího zřízení a zda její součásti jsou v dobrém funkčním stavu. Pokud byly při revizi zjištěny závady, musí být v revizní zprávě uvedeno, s jakým ustanovením normy nebo jiného předpisu jsou v rozporu, popř. jaké je v důsledku závady riziko ohrožení bezpečnosti.
Závěr revizní zprávy je zaměřen pouze na hledisko bezpečnosti. Neuvádí se v ní, že zařízení je schopné spolehlivého provozu, jak to požadovala dříve platná norma ČSN 34 3800. Změnou Z4 je do uvedeného článku normy doplněno ustanovení týkající se závěru zprávy o revizi ochrany před bleskem (hromosvodu). V případě revize hromosvodu se neuvádí, zda jeho zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu, protože se vždy určité zbytkové riziko ohrožení objektu bleskem připouští. Proto se v revizní zprávě doporučuje uvést, zda její provedení ochrany před bleskem odpovídá normě platné v době jejího zřízení a zda její součásti jsou v dobrém funkčním stavu.

V případě, že elektrické zařízení nebo jeho část nelze do doby odstranění zjištěných závad provozovat, musí byt v závěru revizní zprávy uvedeno zdůvodnění, proč nelze elektrické zařízení nebo jeho část uvést do provozu nebo dále provozovat.
Případný závěr revizní zprávy, že zařízení nelze dále provozovat, je nutno zdůvodnit, nejlépe ustanoveními platných norem a předpisů.
Pokud revize elektrického zařízení je vzhledem k jeho rozsahu a složitosti prováděna po částech, lze:

• zprávu o výchozí revizi vypracovat na základě písemných dokladů s výsledky výchozích revizí částí elektrického zařízení;
• zprávu o pravidelné revizi vypracovat na základě výsledků provedených kontrol částí elektrického zařízení podle řádu preventivní údržby;
• zprávu o výchozí i pravidelné revizi vypracovat v případě potřeby s využitím písemných dokladů vypracovaných příslušnými specialisty.

Doplnění tohoto ustanovení o poslední odrážku vyplynulo ze skutečnosti, že norma ČSN 33 2000-6 při určitých složitějších případech revize elektrické instalace počítá s pomocí specialistů (v oblasti požární ochrany, elektromagnetické kompatibility apod.).
Revizní zpráva musí být uložena u provozovatele elektrického zařízení a přístupná orgánům státního odborného dozoru.
Zpráva o výchozí revizi musí být uložena trvale až do zrušení elektrického zařízení.
Zpráva o pravidelné revizi musí být uložena nejméně do vyhotovení následné zprávy o pravidelné revizi.
Ustanovení tohoto článku je doplněno ještě národní poznámkou k článku 62.3 ČSN 33 2000-6, kde se uvádí: Vhodné je uvést do revizní zprávy i veškeré drobné nápravné úkony, které v průběhu revize provedl samotný revizní technik. Může se jednat sice o úkony technicky nenáročné (dotažení svorek, odstranění prachové vrstvy při prohlídce), nicméně se jejich provedením může zabránit velkým škodám na majetku. Za důležité se však považuje, aby uvedené, i když technicky nenáročné úkony, prováděl pověřený, k těmto úkonům kvalifikovaný pracovník provozovatele zařízení.
Již se však nezdůrazňuje to, co bylo uvedeno v ČSN 33 2000-6-61 ed. 2, že „Do zprávy není nutno zaznamenávat výsledky (prohlídky, měření a zkoušek), které se oproti předešlé nebo výchozí revizi nezměnily a které přitom dokumentují vyhovující stav instalace." Je to z toho důvodu, že pro měření jsou důležité i výsledky měření z předchozích revizí, aby se mohl odhadnout vývoj stavu elektrické instalace a podle toho navrhnout případné výměny přístrojů nebo úpravy či doplnění ochranných opatření.
Pokud se týká požadavku tohoto článku, uplatňují se dva rozdílné názory, z nichž každý může mít své opodstatnění.
První vychází z toho, že je zbytečné opakovat v každé zprávě o revizi výsledky měření, které se stále opakují. Od první revize jsou stejné a v podstatě ukolébávají toho, komu jsou určeny. Opticky zvyšují obsažnost zpráv. Proto bylo zdůrazněno, aby se ve zprávách neustále neopakovaly stejné hodnoty, uvádět jenom ty, které se liší od předchozích. Z toho důvodu se také nepokládá za nutné uchovávat zprávy o pravidelné revizi po delší dobu, než do další pravidelné revize a do zprávy o pravidelné revizi zaznamenávat skutečnosti (výsledky měření), které se od předchozích neliší. Za tímto názorem je cítit i trochu podezření, že některé revize, místo aby se prováděly, tak jsou jenom opisem výsledků z předchozích revizí. K tomu vede některé revizní techniky i skutečnost, že většina výsledků se od předchozích revizí neliší.
Na druhou stranu je ovšem záhodné některé výsledky získané při pravidelných revizích uchovávat, protože z nich může vyplývat skutečné poznání o vývoji určitých hodnot pro provoz elektrických zařízení důležitých. Těmi mohou být odpory uzemnění, přechodové odpory apod. Na rozdíl od toho však obvykle nejsou zaznamenávány podstatné změny v hodnotách izolačních odporů. Z těchto důvodů se naopak může vyžadovat uchovávání zpráv o pravidelných revizích po delší dobu než jenom do další pravidelné revize. Obvykle se vyžaduje uchovávání všech zpráv o pravidelné revizi.
Při zvážení obou výše uvedených hledisek a podle charakteru zařízení, je třeba rozhodnout, zda zaznamenávat všechny výsledky měření a zda také uchovávat všechny zprávy o pravidelných revizích. U revizí rozsáhlejších zařízení to je možno doporučit. Pečlivý revizní technik by také měl ve zprávě o pravidelné revizi vyhodnotit, zda a v čem došlo oproti předchozí revizi ke změnám (i když se nemusí jednat o změny, které by již znamenaly přímo ohrožení bezpečnosti).