Posouzení rizika pro konstrukci strojních zařízení - 3. díl

Tato rozhodnutí musí být podpořena kvalitativním, nebo pokud je to vhodné kvantitativním odhadem rizika, které je spojené s nebezpečími vyskytujícími se u strojního zařízení.

Odhad rizika

Po identifikaci nebezpečí musí být pro každou nebezpečnou situaci proveden odhad rizika určením prvků rizika. Při určení těchto prvků je nezbytné přihlédnout k hlediskům, která jsou uvedena dále.
Pokud existují normalizované (nebo jiné vhodné) metody měření emise, mají být použity k určení hodnot emise a pro porovnání hodnot emise, ve spojení s existujícími strojními zařízeními nebo prototypy. To konstruktérovi umožní
• odhadnout riziko spojené s emisemi,
• zhodnotit účinnost ochranných opatření realizovaných v etapě konstrukce,
• poskytnout potenciálním kupujícím dostatečné informace o emisích v technické dokumentaci, a
• poskytnout uživatelům dostatečné informace o emisích v informacích pro používání.

S jinými nebezpečími než emisemi, která jsou popsána měřitelnými parametry, se lze vyrovnat podobným způsobem.

Prvky rizika
Riziko spojené s jednotlivou nebezpečnou situací závisí na následujících prvcích:
a) závažnosti úrazu;
b) pravděpodobnosti výskytu tohoto úrazu, který je funkcí

1. vystavení osoby (osob) nebezpečím,
2. výskytu nebezpečné události, a
3. technických a lidských možností vyvarovat se úrazu nebo omezit úraz.

Závažnost úrazu může být odhadnuta s přihlédnutím k:

• závažnosti zranění nebo poškození zdraví, například lehké, těžké, smrt.
• rozsahu úrazu, například u jedné osoby, u několika osob.

Při posuzování rizika, musí být uvažováno riziko s nejpravděpodobnější závažností úrazu, jehož výskyt je pravděpodobný z každého identifikovaného nebezpečí, ale musí být také vzata v úvahu nejvyšší předvídatelná závažnost.
Vystavení osoby nebezpečím ovlivňuje pravděpodobnost výskytu úrazu. Faktory, které je nutno brát v úvahu při odhadu vystavení, jsou mimo jiné:
a) nutnost přístupu do nebezpečného prostoru
b) povaha přístupu
c) doba strávená v nebezpečném prostoru,
d) počet osob, jejichž přístup je vyžadován,
e) četnost přístupu.

Výskyt nebezpečné události ovlivňuje pravděpodobnost výskytu úrazu. Faktory, které je nutno brát v úvahu při odhadu výskytu nebezpečné události, jsou mimo jiné:
a) spolehlivost a jiné statistické údaje,
b) historie úrazů,
c) historie poškození zdraví, a
d) porovnání rizik.

Možnosti vyvarování se nebo omezení úrazu ovlivňuje pravděpodobnost výskytu úrazu. Faktory, které je nutno brát v úvahu při odhadu možnosti vyvarování se nebo omezení úrazu, jsou mimo jiné následující:
a) různé osoby, které mohou být vystaveny nebezpečí (nebezpečím);
b) jak rychle může vést nebezpečná situace k úrazu;
c) uvědomění si rizika;
d) lidské schopnosti vyvarování se nebo omezení úrazu (např. reflexivností, hbitostí, možností úniku);
e) praktické zkušenosti a znalosti.

Hlediska, která mají být uvažována při odhadu rizika
Vystavené osoby
Odhad rizika musí vzít v úvahu všechny osoby (obsluhující a jiné osoby), u nichž může být rozumně předvídáno, že mohou být vystaveny nebezpečím.

Druh, četnost a doba trvání vystavení
Odhad vystavení uvažovanému nebezpečí (včetně dlouhodobého poškození zdraví) vyžaduje analýzu a musí se brát v úvahu všechny režimy provozu strojního zařízení a pracovní postupy. Analýza musí uvážit zejména nutnost přístupu při vkládání/vyjímání, seřizování, záběhu, změně nebo úpravě procesu, čištění, vyhledávání závad a údržbě.
Odhad rizika musí také brát v úvahu úkoly, u kterých je nutné vyřadit ochranná opatření.

Vztah mezi vystavením a účinky
U každé uvažované nebezpečné situace musí být vzat v úvahu vztah mezi vystavením nebezpečí a jeho účinky. Musí být také brány v úvahu účinky vícenásobného vystavení a kombinace nebezpečí. Jsou-li tyto účinky uvažovány, musí být odhad rizika pokud možno založen na vhodně ověřených údajích.

Lidské faktory
Riziko mohou ovlivnit lidské faktory a musí být proto při odhadu rizika uvažovány. Toto zahrnuje například:
a) vzájemné působení mezi osobou (osobami) a strojním zařízením, včetně opravy poruchy,
b) vzájemné působení mezi osobami,
c) psychická hlediska (stres),
d) ergonomická hlediska,
e) schopnost osob uvědomit si rizika v dané situaci, což závisí na jejich zácviku, zkušenosti a schopnosti,
f) hlediska únavy, a
g) hlediska omezených schopností (způsobená invaliditou, věkem, atd.).

Zácvik, zkušenosti a schopnosti mohou ovlivnit riziko; nicméně žádný z těchto faktorů nesmí být použit jako náhrada za vyloučení nebezpečí, snížení rizika konstrukcí nebo bezpečnostní ochranou, kdekoliv mohou být tato ochranná opatření prakticky realizována.

Vhodnost ochranných opatření
Odhad rizika musí vzít v úvahu vhodnost ochranných opatření a musí:
a) identifikovat okolnosti, které mohou končit úrazem,
b) k porovnání alternativních ochranných opatření použít, kdykoliv je to vhodné, kvantitativní metody, a
c) uvést informace, které mohou přispět k volbě vhodných ochranných opatření.

Při odhadu rizika je třeba věnovat zvláštní pozornost takovým součástem a systémům, u nichž bylo zjištěno, že v případě poruchy bezprostředně zvyšují riziko.
Jestliže ochranná opatření zahrnují organizaci práce, správné chování, soustředěnost, používání osobních ochranných prostředků (PPE), dovednost nebo zácvik, musí být při odhadu rizika vzata v úvahu relativně nízká spolehlivost takových opatření v porovnání s ověřenými technickými opatřeními.

Možnosti vyřazení nebo obejití ochranných opatření
Pro nepřetržitý bezpečný provoz stroje je důležité, aby ochranná opatření umožňovala jeho snadné používání a nezabraňovala v jeho používání. Jinak je zde možnost, že ochranná opatření budou obcházena, aby bylo dosaženo maximálního využití stroje.
Odhad rizika musí brát v úvahu možnost vyřazení nebo obejití ochranných opatření. Odhad musí také vzít v úvahu podněty k vyřazení nebo obejití ochranných opatření, například zda:
a) ochranné opatření zpomaluje výrobu nebo překáží při jakýchkoliv jiných činnostech nebo prioritě uživatele,
b) je obtížné používat ochranná opatření,
c) jsou kromě obsluhy zapojeny i jiné osoby, nebo
d) je ochranné opatření uživateli neznámé nebo je nepřijatelné vzhledem ke své funkci.

Možnost vyřazení ochranného opatření závisí jak na druhu ochranného opatření, např. nastavitelný ochranný kryt nebo programovatelné bezpečnostní vypínací zařízení, tak i na jeho konstrukčních detailech.
Používání programovatelných elektronických systémů představuje další možnost vyřazení nebo obejití, pokud přístup k bezpečnostnímu softwaru není správně navržen a monitorován. Odhad rizika musí zjistit případy, ve kterých nejsou bezpečnostní funkce odděleny od ostatních funkcí stroje, a musí určit rozsah bezpečnostních funkcí, ke kterým je možný přístup. To je zvláště důležité tehdy, jestliže je požadován dálkový přístup za účelem diagnostiky nebo korekce procesu.

Možnost udržení ochranných opatření
Odhad rizika musí uvážit, zda mohou být ochranná opatření udržena v podmínkách, které jsou nezbytné k zajištění požadované úrovně ochrany.

Zhodnocení rizika

Po odhadu rizika musí být provedeno zhodnocení rizika pro určení, zda je požadováno snížení rizika. Jestliže je požadováno snížení rizika, musí být zvolena a použita vhodná ochranná opatření. Musí být přiměřené snížení rizika určeno po použití každého ze tří kroků snížení rizika. Jako součást tohoto opakovacího postupu musí konstruktér kontrolovat, zda při použití nových ochranných opatření nevznikají další nebezpečí nebo se jiná rizika nezvyšují. Pokud se vyskytnou další nebezpečí, musí být doplněna do seznamu identifikovaných nebezpečí a pro omezení těchto nebezpečí budou požadována vhodná ochranná opatření.
Dosažení odpovídajícího snížení rizika a příznivý výsledek porovnání rizika, je-li to prakticky možné, dává důvěru, že riziko bylo náležitě sníženo.
Aplikace metody tří kroků je nezbytná pro dosažení odpovídajícího snížení rizika. Použitím aplikace následující metody tří kroků je dosaženo odpovídajícího snížení rizika:

• byly-li uváženy všechny provozní podmínky a všechny postupy zásahů,
• byla-li vyloučena nebezpečí nebo snížena rizika na nejnižší možnou úroveň,
• byla-li náležitě ošetřena všechna nová nebezpečí, která byla způsobena ochrannými opatřeními,
• jsou-li uživatelé dostatečně informováni a varováni o zbytkových rizicích,
• jsou-li ochranná opatření vzájemně kompatibilní,
• byly-li dostatečně uváženy následky, které mohou vzniknout při používání stroje, který byl navržen pro profesionální/průmyslové používání v neprofesionálním/neprůmyslovém kontextu, a
• nemají-li ochranná opatření nepříznivý vliv na pracovní podmínky obsluhy nebo použitelnost stroje.

Jako součást procesu zhodnocení rizika může být provedeno porovnání rizik spojených se strojním zařízením nebo částmi strojního zařízení s podobnými strojními zařízeními nebo částmi strojního zařízení za předpokladu, že platí následující kritéria:

• podobné strojní zařízení je v souladu s relevantní normou (normami) typu C;
• předpokládané používání, rozumně předvídatelné nesprávné použití, konstrukce a výroba obou strojů jsou srovnatelné;
• nebezpečí a prvky rizika jsou srovnatelné;
• technické parametry jsou srovnatelné;
• podmínky pro používání jsou srovnatelné.

Použití této srovnávací metody nevylučuje nutnost použití procesu posouzení rizika, jak je popsáno v této mezinárodní normě, pro specifické podmínky použití. Například je-li pásová pila používaná při řezání masa srovnávána s pásovou pilou na řezání dřeva, musí být posouzena rizika spojená s různými materiály.