V poslední době jsme čelili otázkám týkajícím se nové normy důležité pro všechny elektrotechniky, a zejména pro ty, kteří se zabývají otázkami elektrických instalací. Touto normou je ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018.
Jakému přístupu dát přednost – mezinárodnímu (IEC) a evropskému (EN a HD) nebo tradičnímu národnímu
Samozřejmě, pokud je to možné (to znamená, že existují odpovídající normy části 7, tj. ČSN 33 2000-7-7XX) dává se přednost evropskému přístupu, i když, jak je vidět z označení souboru norem ČSN, je tento přístup už plně zaveden v rámci soustavy českých národních norem. (Jenom si připomeneme, že soubor ČSN 33 2000 je zavedeným souborem evropských harmonizačních dokumentů označovaných v současné době HD 60364, tento evropský soubor odpovídá v podstatě souboru mezinárodních norem IEC 60364.)
Jenom v případech, kdy není možné najít odpovídající evropskou nebo mezinárodní normu zavedenou jako norma ČSN, je možno využít tradiční přístup s rozdělením prostorů na prostory normální, prostory nebezpečné a prostory zvlášť nebezpečné. A k těm přiřadit odpovídající stupeň ochrany.
V tabulce 4 je uvedeno, jaké požadavky na doplňkovou ochranu jsou stanoveny pro různé elektrické instalace.
Následující tabulka 5 uvádí, kde a jakým způsobem používat obvody SELV a PELV.
Z velikosti dovolených dotykových napětí v různých prostorech podle této tabulky 5 vycházejí meze dovolených dotykových napětí při poruše – viz tab. 6.
Následující tabulka 7 uvádí základní charakteristiky dříve definovaných prostorů normálních, nebezpečných a zvlášť nebezpečných.
Z uvedených přehledů vyplývá to, že v současné době prakticky všude, kde s elektrickým zařízením do 32 A zacházejí osoby bez elektrotechnické kvalifikace, je nutné uplatnit některý ze způsobů doplňkové ochrany. S normálními ochrannými opatřeními (zkráceně normálními ochranami), na která jsme byli zvyklí (tj. automatické odpojení od zdroje, dvojitá nebo zesílená izolace, elektrické oddělení, malé napětí SELV a PELV, jak jsou uvedeny v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3) v současné době vystačíme pouze v případech obvodů nad 32 A anebo u distribučních obvodů, což jsou ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 obvody, které propojují jednotlivé rozváděče v elektrickém rozvodu nebo v elektrické instalaci. Vlastní pravidla pro tento účel si s využitím předchozích vydání normy ČSN 33 2000-4-41 vytvořila energetika – v současné době jsou obsaženy v šestém vydání PNE 33 0000-1:2017 Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribučních soustavách a přenosové soustavě.
Z hlediska základní normy pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, kterou je v současné době ČSN EN 61140 ed. 3 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení, je možno v souladu s čl. 4.4 této normy z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem rozlišit zamýšlené použití elektrického zařízení, které:
- nezvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem a které
- nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvyšuje.
Tady se nepředpokládá jenom to, že nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvyšuje pouze charakter prostoru, ve kterém se elektrické zařízení používá, ale že je ovlivňuje i to, kdo elektrické zařízení používá nebo s ním zachází. Takže např. vedle nebezpečí, způsobovaného dotykem osoby s potenciálem země v prostorech s nízkou impedancí, je nutné mezi takové nebezpečí zařazovat právě i nekvalifikovanou obsluhu elektrického zařízení.
Takže oproti staršímu pojetí rozdělujícího z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem prostory na
- normální,
- nebezpečné a
- zvlášť nebezpečné,
zde máme novější rozdělení (a to nikoliv jenom podle prostorů, ale i podle způsobu používání elektrického zařízení, tj. kdy zamýšlené použití elektrického zařízení
- nezvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem a kdy naopak
- nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvyšuje.
Na tomto místě je možno provést jednoduché přiřazení staršího pojetí a toho pojetí nového – viz tabulka 8.
- Podle staršího pojetí rozhodoval o použití příslušných prostředků ochrany (s využitím například tab. 2) elektrotechnik (elektro projektant, elektroinstalatér atd.),
- podle novějšího pojetí rozhoduje o uplatnění prostředků doplňkové ochrany příslušná technická komise (tj. komise mezinárodní nebo evropské normalizační organizace).
Řada předpisů se ještě odvolává na výše uvedené starší pojetí. Je jistě správné postupně v těchto předpisech začít uplatňovat to novější pojetí z hlediska zamýšleného použití elektrického zařízení, které buď nezvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nebo toto nebezpečí zvyšuje. Výše uvedené přiřazení může odpovídat z hlediska volby prostředků doplňkové ochrany používaných v případě zvýšeného nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
Z hlediska dříve uplatňovaného pojetí, pokud se týká skutečného nebezpečí z hlediska úrazu elektrickým proudem, však už toto přirovnání tolik nefunguje. Vždyť v současné době používáme prostředky doplňkové ochrany – citlivé proudové chrániče s IΔN ≤ 30 mA ve všech elektrických instalacích, ve kterých připojují do zásuvek elektrické spotřebiče běžného sortimentu osoby bez elektrotechnické kvalifikace. Je to i v obytných prostorech (obývacích pokojích, ložnicích apod.), ve kterých podle dřívějšího pojetí existuje jenom minimální nebezpečí úrazu elektrickým proudem. To určitě nejsou prostory, které by byly zařazeny mezi místa se zvlášť nebezpečným působením vnějších vlivů, pokud by se týkalo ohrožení úrazem elektrickým proudem. Elektrická zařízení (instalace) v uvedených prostorech by jistě pracovníci organizace technického dozoru mezi zařízení z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečná nezařadili. Pro takové a obdobné případy je třeba určit jiná hlediska týkající se ohrožení osob elektrickým proudem.
