Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím

Takovými materiály mohou být výroba, zpracování, skladování hořlavých materiálů včetně hromadění prachu, například ve stodolách, v továrnách na zpracování dřeva, papírnách, textilních továrnách a podobně.

Dále také následující požadavky:

• výběr a provedení instalací v místech s převážně hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích;
• výběr a provedení instalací v místech s ohrožením nenahraditelného zboží.

Elektrické zařízení musí být zvoleno a namontováno tak, že jeho teplota za obvyklého provozu a předpokládaného oteplení v případě poruchy nemůže vyvolat požár, přičemž jsou brány v úvahu i vnější vlivy.
Lze toho dosáhnout přiměřenou konstrukcí zařízení nebo dalšími ochrannými opatřeními během montáže.
Další opatření se nevyžadují tam, kde je nepravděpodobné, že by povrchová teplota zařízení mohla vyvolat vznícení hořlavých hmot, které jsou v jeho blízkosti.

Prostory s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných hmot

V prostorách, kde se může dostat nebezpečné množství hořlavých materiálů do blízkosti elektrických zařízení, musí být instalace omezeny jen na instalace, které jsou pro užití těchto prostor nezbytné.
Tam, kde se předpokládá hromadění hořlavého prachu na krytech elektrických zařízení v míře postačující pro vyvolání nebezpečí požáru, nutno učinit příslušná opatření, která zabrání, aby kryty dosáhly nadměrných teplot.
Elektrická zařízení musí být přiměřená pro tyto prostory. V případě hromadění prachu musí jejich kryty zajišťovat stupeň krytí aspoň: IP 5X.
Tam, kde se přítomnost prachu nepředpokládá, musí stupeň ochrany krytem vyhovovat příslušným národním předpisům.
V zásadě platí všeobecné předpisy pro rozvody. Rozvod, který není úplně uložen do nehořlavé hmoty jako je omítka, beton nebo není jinak chráněn před požárem, musí splňovat podmínky nešíření požáru.
Navíc se musí soustavy rozvodu, které těmito prostory procházejí, avšak nejsou určeny k elektrickému napájení tohoto prostoru, vyhovět této podmínce:

• nesmějí mít spoj po délce vedení uvnitř těchto prostorů, pokud
• takovýto spoj není umístěn do krytu, který vyhoví zkoušce hořlavosti podle příslušných norem pro daný výrobek, např. zvláštním požadavkům pro krabice pod omítku.

Rozvody napájející tyto prostory nebo jimi procházející musí být chráněny před přetížením a proti zkratu jistícími přístroji, umístěnými před vstupy obvodů do prostorů.
Soustava rozvodu, která má počátek v takovém prostoru, musí být chráněna před přetížením a zkratem pomocí jistících přístrojů umístěných na počátku těchto obvodů.
Soustava rozvodů, jiná, než jsou kabely s minerální izolací a přípojnicové rozvodné soustavy, musí být chráněna před poruchami izolace:

• a)  v sítích TN a TT pomocí proudových chráničů se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem l_Δn ≤ 300 mA podle ČSN 33 2000-5-53 ed. 2 a příslušných norem pro výrobek. Tam, kde by snížením izolace mohl vzniknout požár, např. přístropní topení s tenkovrstvými topnými články, musí být jmenovitý vybavovací rozdílový proud l_Δn ≤ 30 mA.
• b) V síti IT musí být instalováno slyšitelné nebo viditelné návěstí hlídače izolačního stavu. V případě druhé poruchy nesmí odpojovací doba nadproudového ochranného prostředku překročit 5 s. V případě první poruchy musí přiměřený pokyn zajistit co nejrychlejší ruční odpojení.

Vodiče PEN se nepřipouštějí, s výjimkou vedení, které pouze prochází těmito prostory.
Každý střední vodič musí být opatřen přístrojem pro odpojení podle normy ČSN 33 2000-5-53 ed. 2.
Holé vodiče se nesmějí použít.
Nutno učinit opatření, aby oblouky, jiskry nebo horké částice nemohly zapálit přilehlý hořlavý materiál.
Pro pohyblivé přívody je třeba volit kabely nebo šňůry určené pro těžké pracovní podmínky podle HD 516, např. typ HO7RN-F nebo jiné, vhodně chráněné kabely.
Spínací zařízení musí být umístěno mimo tyto prostory, není-li vestavěno do krytů splňující požadavek na stupeň ochrany krytem IP.
Motory, které jsou ovládány samočinně nebo dálkově, nebo nad nimiž není nepřetržitý dozor, musí být chráněny proti nadměrnému oteplení ochranným prostředkem proti přetížení s ručním znovunastavením nebo rovnocenným ochranným prostředkem proti přetížení.
Motory se spouštěním hvězda-trojúhelník musí být chráněny proti nadměrnému oteplení při spojení do hvězdy.
Používají se pouze svítidla s omezenou povrchovou teplotou. V prostorách, kde může být nebezpečí požáru v důsledku hořlavých prachů, resp. vláken, musí být svítidla konstruována tak, že v případě poruchy je na jejich povrchu pouze omezená teplota a prach, resp. vlákna, se nemohou hromadit v nebezpečném množství.

Povrchová teplota je omezená na:

• za normálních podmínek:    90 °C;
• za poruchových podmínek: 115 °C.

Jestliže výrobce žádnou informaci neposkytuje, musí být bodové reflektory a úzkoúhlé světlomety umístěny od zápalných materiálů ve vzdálenosti:

• do 100 W: 0,5 m;
• od 100 do 300 W: 0,8 m;
• od 300 do 500 W: 1 m.

Žárovky a ostatní součásti svítidel musí být chráněny proti očekávatelným mechanickým namáháním. Takové ochranné prostředky nesmějí být upevněny do objímek, ledaže by tvořily integrální část konstrukce svítidla.
Součásti, např. žárovky, musí být chráněny před vypadnutím ze svítidla.
Tam, kde se používají topné nebo větrací soustavy, nesmí koncentrace prachu a teplota vzduchu vytvářet nebezpečí vzniku požáru v místnosti. Zařízení omezující teplotu podle normy ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 smí po svém zapůsobení mít pouze ruční znovunastavení.
Tepelné spotřebiče musí být namontovány na izolačních podložkách.
Tepelné spotřebiče, které jsou umístěny blízko hořlavých hmot, musí být opatřeny vhodnými ochrannými zástěnami, které brání vznícení těchto hmot.
Akumulační tepelné spotřebiče musí být takového typu, který brání vznícení hořlavého prachu, resp. vláken, od topného jádra.
Kryty elektrotepelných spotřebičů jako jsou topná tělesa, odpory, atd., nesmějí dosahovat vyšších povrchových teplot než jsou teploty stanovené. Tyto spotřebiče musí být navrženy nebo instalovány tak, aby bylo zabráněno jakémukoliv hromadění materiálů, které by mohly překážet rozptylu tepla.

Prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích

Je nutno učinit taková opatření, aby elektrické zařízení nemohlo způsobit vznícení kterékoliv části stavby. Toho lze dosáhnout:

• prevencí proti požáru zaviněnému poruchami izolace;
• vlastním návrhem, volbou a instalací elektrického zařízení.

Výběr a instalace zařízení do dutých stěn
Elektrické zařízení, např. instalační krabice a rozvodné desky, které jsou instalovány v hořlavých dutých stěnách, musí vyhovět požadavkům zkoušek podle příslušných norem.
Jestliže elektrické zařízení instalované do hořlavých dutých stěn nesplňuje požadavky předchozího odstavce, musí být obloženo skelnou tkaninou o tloušťce 12 mm nebo jiným rovnocenným nehořlavým materiálem nebo uloženo do 100 mm skelné nebo minerální vaty. Tam, kde se takové materiály použijí, musí se vzít v úvahu účinek tohoto materiálu na rozptyl tepla z elektrického zařízení.
Toto platí i pro duté stěny z nehořlavých materiálů, jestliže obsahují hořlavé izolační materiály, např. materiály pro tepelnou nebo zvukovou izolaci.
Elektrická zařízení jako jsou zásuvky a spínače nesmějí být instalovány s drápkovým upevněním.
Vnější kabely připojené k odbočným krabicím v dutých stěnách musí být odlehčeny od tahu, pokud nejsou jinak upevněny.