Až do nedávné doby, pokud se řeklo – ochrana před úrazem elektrickým proudem, myslela se tím opatření prováděná na elektrických zařízeních silových, méně přesně nazývaných zařízeními silnoproudými. Zařízení sdělovací a řídicí, pro přenos a zpracování informací - opět méně přesně zahrnovaná pod zařízení slaboproudá, jakoby ani žádná opatření pro ochranu před úrazem elektrickým proudem nevyžadovala.
Je třeba požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem sjednocovat?
Jak již bylo uvedeno, typů elektrotechnických výrobků, elektrických zařízení, spotřebičů a přístrojů je celá řada. Řekněme si, že se jedná o elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely, o spotřební elektroniku, zařízení informační techniky, zdravotnické elektrické přístroje, měřicí přístroje, elektrické stroje, strojní zařízení a další. Každá z uvedených skupin vytvářela svou, pro svůj účel oprávněnou filozofii ochrany před úrazem elektrickým proudem, každá z nich více či méně přispěla k utvoření určitého základního fondu ochranných opatření. Přitom žádná z těchto skupin nemohla své požadavky tvořit absolutně izolovaně od skupin ostatních. Je to proto, že elektrická zařízení jsou v převážné většině případů napájena z rozvodné sítě- elektrické instalace, a v řadě případů na sebe elektrická zařízení vzájemně navazují. Elektrická zařízení informační techniky jsou součástí strojních zařízení, patří k vybavení kanceláří, kulturních objektů, v nemocnicích se používají kromě toho i další elektronické přístroje. S příklady se setkáváme na každém kroku.
Z těchto důvodů je tedy třeba, aby si odborníci jednotlivých elektrotechnických oborů navzájem rozuměli i pokud se týká ochrany před úrazem elektrickým proudem. Proto Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC) přistoupila k jednotnému zpracování celé problematiky ochrany před úrazem elektrickým proudem. Vedením tohoto úkolu pověřila technickou komisi IEC č. 64 pro vnitřní elektrické rozvody a přitom do úkolu zapojila i komisi TC 74 pro bezpečnost zařízení informační techniky. Ve spolupráci odborníků nejen z těchto komisí ale i ostatních oblastí elektrotechniky byly poměrně nedávno zpracovány základní podklady a požadavky platné pro celou tuto oblast. Nejprve to byly základní výchozí podklady pro posuzování účinků proudů na lidský organizmus (a také na organizmus zvířat), a to jako soubor zpráv IEC 479 (podle současného označení je to soubor technických specifikací IEC/TS 60479), později norma IEC 60990 určující metody měření dotykového proudu a proudu ochranným vodičem a v současné době je to také základní norma pro ochranu před úrazem elektrickým proudem IEC 61140. Tyto celosvětově platné podklady jsou převzaty do soustavy českých technických norem ČSN. Přitom IEC 60990 a IEC 61140 jsou beze změn a modifikací převzaty pro celou Evropu jako evropské normy EN 60990 a EN 61140 a v ČR jsou převzaty překladem a vydány jako normy ČSN EN (v současné době platí ČSN EN 61140 ed. 2:2003 a ČSN EN 60990:2000).
Nebezpečné účinky elektrického proudu na člověka
V současné době je zpracován a v celé elektrotechnice se využívá jednotný základní technický podklad pro posuzování účinků elektrického proudu na člověka i na hospodářská zvířata. Tímto podkladem je soubor technických specifikací IEC/TS 60479 Účinky proudů na člověka a domácí zvířectvo. První část, kterou je možno považovat za nejpodstatnější pro většinu aplikací, stanoví účinky střídavého a stejnosměrného elektrického proudu na lidský organizmus podle velikosti a doby průchodu proudu a také podle dráhy proudu lidským tělem. Uvádí jaký je odpor, resp. jaká je pro střídavý proud impedance lidského těla, a to jednak v závislosti na napětí a také na dráze proudu lidským tělem (ruka – noha, ruka – hruď apod.). Druhá část uvádí účinky střídavého proudu o kmitočtech nad 100 Hz, a to proudů různého průběhu (nesinusového) vlny i jednotlivých krátkých proudových impulzů. Obě tyto základní částí jsou přeloženy a vydány jako ČSN IEC/TS 60479-1:2013 Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo - Část 1: Obecná hlediska a ČSN IEC/TS 60479-2:2014 Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo - Část 2: Zvláštní hlediska. Další části (část 3: Účinky proudů procházejících těly zvířat, část 4: Účinky proudu blesku, část 5:Mezní hodnoty dotykových napětí) zatím přeloženy nejsou.
Jednotná norma pro ochranu před úrazem elektrickým proudem
Takovou normu uvádějící požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem vlastně pro veškerá elektrická zařízení jsme až do roku 1996 měli na národní úrovni. Byla to, dnes již legendární ČSN 34 1010 Elektrotechnické předpisy ČSN. Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím. Tato norma, schválená v r. 1965 a vydaná o rok později, jakoby předvídala vývoj elektrotechniky na další desetiletí, mohla s úpravami a doplňky respektujícími technický vývoj platit celých třicet let. Ve svých ustanoveních týkajících se „ochrany před dotykem" (jak se někde doposud označuje ochrana před úrazem elektrickým proudem) se na ČSN 34 1010 odvolávaly nejen normy z oblasti elektrických rozvodů v budovách, normy pro rozvodná zařízení, normy pro elektroenergetiku, ale bez problémů z jejích ustanovení vycházely i normy z oblasti elektrických spotřebičů, spotřební elektroniky i zdravotnických elektrických přístrojů. Tato „idylka" trvala, možno říci, až do poloviny devadesátých let minulého století. To však byla již doba, kdy, aniž to bylo někde řečeno, se jenom z ustanovení ČSN 34 1010 již nedalo vycházet. Tehdy proběhlo rychlé přizpůsobení naší národní normalizace normalizaci mezinárodní a pak především evropské. V současné době je česká národní normalizace vlastně součástí normalizace evropské. To znamená, že evropské normy jsou převzaty jako české normy, tj. většinou s označením ČSN EN. Na těchto normách v zásadě stojí celá česká normalizace a těmito normami se řídí průmysl na území české republiky obdobně, jako je tomu ve většině ostatních evropských zemí, které jsou členy evropské normalizační komise pro elektrotechniku CENELEC.
V průběhu devadesátých let minulého století se také u nás, po způsobu ostatních evropských zemí, zásadně změnil systém norem předpisového charakteru, tj. norem, které stanoví základní požadavky pro elektrotechniku a které také v podstatě pro celou elektrotechniku platí. Představitelem těchto norem byla právě již zmíněná ČSN 34 1010. Namísto podstatné části tohoto původního souboru českých norem se u nás zavedl soubor mezinárodních norem IEC 364 (dnes označený IEC 60364) Elektrické instalace, který Evropa vlastně jenom s mírnými odchylkami převzala také, a to jako soubor harmonizačních dokumentů. (Harmonizační dokumenty jsou také evropské normy, ale s označením HD a trochu jinými pravidly pro uplatňování než normy označené EN, na něž jsme z ostatních oborů spíše zvyklí). Tento soubor je zaveden jako soubor ČSN 33 2000 (tedy ani jako ČSN EN ani jako ČSN HD). Je členěný stejně jako mezinárodní soubor IEC 60364 a evropský soubor HD 60364 (dříve HD 384), které vlastně zavádí. Jednotlivé evropské země mají tento soubor zaveden také na místě svých původních Elektrotechnických předpisů. Protože však nové mezinárodní normy neplatí v takové šíři, jako původní normy národní, byly, zejména pokud se týká ochrany před úrazem elektrickým proudem, doplňovány ještě původními národními požadavky. To ostatně sjednocování norem jednotlivých evropských zemí na základě harmonizačních dokumentů umožňuje. Přitom však i mezinárodní normalizační organizace IEC (tj. Mezinárodní elektrotechnická komise), se snažila, aby do kapitoly 41 souboru norem IEC 60364 Elektrické instalace nízkého napětí, která platí pro ochranu před úrazem elektrickým proudem, byly začleněny nejen požadavky vztahující se pro elektrické instalace, ale i požadavky obecnějšího charakteru, platné pro elektrická zařízení obecně. Avšak i přes takto rozšířený rozsah platnosti normy bylo třeba na národní úrovni doplnit původní požadavky o řadu upřesnění, které byly obsaženy v původní ČSN 34 1010 (přizemnění vodiče PEN, požadavky týkající se zařízení vn a další). Ani s těmito doplňky však nebyla ustanovení naší ČSN 33 2000-4-41 (která mezinárodní normu IEC 60364-4-41 zavedla do soustavy ČSN) dostatečná tak, aby z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem pokrývala celou elektrotechniku.
I mezinárodní normalizace, která uvedenou kapitolu 41 IEC 60364 zpracovala, postrádala takovou obecnou mezinárodní normu. Z tohoto důvodu byla zpracována základní celosvětová norma pro ochranu před úrazem elektrickým proudem IEC 61140, která byla záhy převzata jako evropská norma EN 61140 a takřka bezprostředně zavedena do soustavy ČSN jako ČSN EN 61140 (její třídicí znak, tj. číslo, pod kterým ji hledáme v seznamu českých technických norem, je 33 0500). Stručný a zjednodušený přehled vývoje je znázorněn na obr. 1.
Důvody, proč bylo třeba uspořádat nově požadavky týkající se ochrany před úrazem elektrickým proudem, jsme si již z velké části uvedli. Co k tomu ještě dodat? Jednotlivé elektrotechnické obory se sice na jednu stranu specializují, na druhou stranu však spolu také potřebují nadále, a snad stále více spolupracovat. Proto je zapotřebí, aby se nalezla společná řeč i v tak důležité otázce, jakou je bezpečnost z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem. Proto byla pro jednotné řešení celé problematiky ve všech elektrotechnických oborech vytvořena výše již uvedená jediná základní mezinárodní, celosvětově platná norma IEC 61140, která je zároveň normou evropskou i českou. V této základní normě jsou obsaženy nejen požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem, jak je známe z ČSN 33 2000-4-41 Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem, ale i z dalších norem; tj. norem pro spotřebiče, výpočetní a kancelářskou techniku, elektrické přístroje pro zdravotnictví, strojní zařízení atd. Tím je ovlivněno i celé pojetí této normy, které si dále objasníme.
