Požadavky na ovladače pro rozhraní člověk-stroj

Druh, tvar a velikost ovládačů a jejich uspořádání se musí zvolit tak, aby se splnily požadavky na zamýšlené funkce, obsluhu a provozní podmínky. Musí se vzít v úvahu zručnost uživatele, hranice manévrovacích možností, ergonomická hlediska a požadovaná úroveň ochrany před neúmyslnou manipulací. Indikované signály mají vyhovovat potřebám uživatele při monitorování a řízení procesu, které je nutno splnit.

Ovládače musí být za všech podmínek jednoznačně identifikovatelné a musí být umístěné tak, aby je bylo možno obsluhovat bezpečně a v daném čase.
Provedení povelu musí být možné pouze stanovenou činností ovládače, který je pro tento účel určený. Je nutné zajistit prostředky k potlačení možnosti vzniku nežádoucí činnosti (ovládače).
Nemá být možné, aby úkon uživatele vedl k nedefinovanému nebo rizikovému stavu zařízení, nebo k nebezpečným provozním podmínkám. Je nutné zajistit prostředky k zabránění vzniku neúmyslného, nedefinovatelného nebo rizikového stavu.
Ovládače a jim odpovídající sdělovače musí být uspořádané podle zásad této normy a přednostně podle jejich funkční souvislosti.
Způsob dialogu použitého u rozhraní člověk-stroj musí vzít v úvahu příslušná ergonomická hlediska.
Aby se vyloučily následné chyby obsluhy, doporučuje se vzít v úvahu následující opatření:

• stanovit prioritu povelů (například příkaz „STOP" má přednost před „START");
• zjednodušit sled operací ovládání (například automatizací);
• vzájemně blokovat řízení (například dvouručním ovládáním);
• zahajovat provoz za snížených rizikových podmínek (například zkrácená dráha, snížená rychlost, snížený tlak a zmenšený kroutící moment).

Ovládače musí být logicky seskupené podle jejich provozních nebo funkčních vazeb na řízení procesu, stroje nebo zařízení. Tyto zásady se musí soustavně používat ve všech oblastech řízení procesu, stroje nebo zařízení.
Jejich uspořádání musí být takové, aby zjednodušilo identifikaci ovládačů a minimalizovalo pravděpodobnost nesprávného řízení způsobeného chybou obsluhy.
Pro skupinové uspořádání se musí použít jedna nebo více následujících zásad:

• seskupení podle funkcí nebo vzájemných vazeb;
• seskupení podle posloupnosti používání;
• seskupení podle četnosti používání;
• seskupení podle priorit;
• seskupení podle pracovních postupů (běžných nebo nouzových);
• seskupení modelující uspořádání provozu nebo stroje.

Použité zásady pro seskupování ovládačů mají vhodně zaškolenému uživateli umožňovat vytvoření vnitřního modelu systému.
Všechny spouštěcí/rozběhové ovládače musí mít umístění sdružené s ovládačem pro zastavení stejné funkce.
Zrcadlově souměrné uspořádání panelů ovládačů a sdělovačů je třeba vyloučit. Přidružené soubory ovládačů musí být uspořádané podle úrovně jejich priorit, například:

• největší priorita: nahoře/vlevo;
• nejmenší priorita: dole/vpravo.

Otočné ovládače se musí instalovat tak, aby se zabránilo otáčení stacionárního členu. Samotné tření se nesmí považovat za dostatečnou zábranu.
Sled řídicích operací a související zobrazení jsou charakterizovány zásadou tří kroků:

• 1. krok: volba funkce/zařízení/přístroje;
• 2. krok: volba příslušného povelu;
• 3. krok: realizace povelu.

Tyto tři kroky se mohou použít následovně:

• a) U nespojitých skupin ovládačů: každá skupina je uvažovaná pro jednu funkci nebo zařízení, včetně realizace povelu (s jednou funkcí).
• b) U dvou skupin ovládačů: první skupina pro volbu funkce/zařízení/přístroje, druhá skupina pro volbu příslušného povelu; a s přídavným ovládačem odděleným od těchto skupin pro realizaci povelu (vícefunkční).

Pro vydání dalšího vyžádaného povelu může být nutné indikovat stav zvoleného zařízení.
Může existovat nutnost potvrzení každého zvoleného kroku.
Po vykonání povelu musí být co nejrychleji zajištěno jednoznačné a jasné potvrzení výsledku jeho realizace.

Požadavky na identifikaci ovládače

Ovládače související s bezpečností musí mít na daném ovládači nebo v jeho blízkosti viditelnou informaci (například grafickými značkami, barvami a písmeny podle normy ISO nebo IEC (ČSN), pokud tyto existují).
Podle ČSN EN 60073 ed. 2 se jako doplněk může použít také dotyková nebo akustická informace. Tato informace týkající se významu, výsledného účinku a vztahu k ovládači, případně i k jeho poloze, musí být snadno rozeznatelná a jednoznačná.

Vizuální signál
Aby se vizuální signál mohl přijmout (zaznamenat), musí být během provozu v zorném poli obsluhy.
Vizuální signál má mít pouze jediný význam, ale za určitých podmínek může mít i rozdílné významy. V případě zvláštního bezpečnostního významu musejí barvy ovládače a jeho pozadí vyhovovat požadavkům ČSN EN 60073 ed. 2.

Akustický signál
Akustický signál může být odezvou na činnost ovládače, zvláště při úkonech běžné praxe. Použití akustického signálu jako jediného prostředku k identifikaci ovládače se nedoporučuje.
Pokud se použije, musejí být druh i hlasitost akustického signálu přiměřené očekávané úrovni hluku okolního prostředí a vzdálenosti od předpokládaného místa obsluhy.
K rozeznání akustického signálu, pokud udává informaci týkající se bezpečnosti a vyžaduje zásah obsluhy, má tento signál trvat nebo se opakovat až do zásahu obsluhy. Jestliže se akustický signál použije pro označení informace vztahující se na bezpečnost, nesmí existovat prostředky k redukování hlasitosti pod úroveň slyšitelnosti.
Význam akustického signálu má být pro obsluhu jasný a jednoznačný.

Hmatový (taktilní) signál
Hmatem / dotykem rozeznatelné signály mohou být potřebné za určitých podmínek:

• když je třeba identifikovat ovládač související s bezpečností za podmínek snížené viditelnosti (například tmy, kouře);
• za běžných podmínek, kdy obsluha nemá možnost mít ovládač v zorném poli;
  za běžných podmínek z ergonomických důvodů, aby se předešlo chybě při obsluze;

Informace předávaná obsluze dotykem musí být nezávislá na zraku nebo sluchu obsluhy.
Identifikace dotykem musí jasně a jednoznačně rozlišit potřebný(é) ovládač(e).
Informace předávaná dotykovým signálem musí být pro obsluhu jasná a jednoznačná.
Význam každé dotykové identifikace musí být popsán na zařízení a v návodu k obsluze, který je dodáván se zařízením.

Požadavky na zvláštní druhy a zvláštní použití ovládačů

Jediný ovládač pro kombinované ovládání start/stop
Tyto ovládače mohou být použité pro funkce nesouvisející s bezpečností, kde se požaduje ovládání dvou opačných funkcí prostřednictvím jednoho ovládače (například tlačítkem).
Tam, kde jsou tyto ovládače použité, doporučuje se zajistit trvalé označení příslušného zařízení nebo stavu stroje, aby se mohl předvídat výsledný účinek následující ovládací operace.

Dvojčinná (push-pull) tlačítka
Směr působení tlačítka je třeba posuzovat ve vztahu k povrchům, na kterých jsou tlačítka umístěna:

• pohyb ve směru od povrchu nebo tah, je úkon pro zvýšení, jak je uvedeno na obrázku 2;
• pohyb ve směru k povrchu nebo stisknutí, je úkon pro snížení.

Dvojčinné nouzové Stop tlačítko je v souladu s požadavky této normy, protože „TLAK" (push) aktivuje funkci stop a „TAH" (pull) funkci stop ukončí.

Pohyb páky pro zvedání a spouštění
Při zvedání a spouštění břemene prostřednictvím ovládače (páky), kde pohyb ruky dopředu a dozadu je prakticky vodorovný, je způsob ovládání uvedený na obrázku 3 v praxi obvyklý a doporučovaný.

Nohou obsluhované ovládače
Tyto ovladače používané k uvedení příslušného zařízení do činnosti, musí být navržené a instalované tak, aby se minimalizovala možnost neúmyslného našlápnutí.
Noha musí být naváděná, například mechanickým ochranným krytem.
U přístrojů určených pro nouzový stop nesmí být pedál vybavený tímto krytem.

Číslicové a abecedně-číslicové klávesy
Použití těchto kláves jako ovládačů vyžaduje kódovací systém pro vzájemný vztah mezi klávesou, nebo následným použitím kláves a daným povelem nebo funkcí. Tento kódovací systém má být jasný, jednoznačný a ve vztahu uživatele k procesu snadno osvojitelný.
Kódovací systém musí být v přiložené dokumentaci jasně popsaný.
Tento druh kláves se nesmí použít pro povely související s bezpečností, nebo pro funkce, které vyžadují rychlou reakci.

Funkční klávesy
Funkční klávesy tvoří část klávesnice a skládají se z kláves nebo tlačítek, které jsou použity pro aktivování speciální funkce nebo povelu pro zvláštní použití. Obvykle se přiřazují opakovaně používaným funkcím. Výsledek řídicí činnosti se musí zobrazovat.
Použití ve vztahu k funkčním klávesám musí být jasně vyznačeno na ovládačích nebo v jejich blízkosti, jakož i v přiložené dokumentaci.

Plochy na zobrazovací jednotce (VDU) reagující na dotyk
Tam, kde ovládač tvoří/představuje citlivou plochu na obrazovce (například aktivace kurzorem, světelným perem nebo dotykem prstu), musí být splněné následující požadavky:
Mohou se vyskytnout další požadavky, například v normách uvedených v bibliografii.
Rozměry každé reagující plochy, zejména dotykových polí, musí být dostatečně velké, aby umožnily uživateli rychlou a jednoznačnou identifikaci, jakož i vhodné umístění příslušných prostředků pro aktivaci.
Plocha pro bezpečnostní funkci musí být větší než běžné pole a mezi ní a ostatními ovládači musí být zálohové nebo volné místo (svisle nebo vodorovně).
Úkony, které mohou vést k nedefinovanému nebo rizikovému stavu, musí být chráněné před nežádoucími účinky náhodného dotyku s citlivě reagující plochou. Toho lze dosáhnout například:

• dvouručním ovládáním;
• použitím zařízení, které toto umožňuje;
• aktivací povelů, když je prst oddálený od příslušné části povrchu obrazovky a ne když je prst přiložený;
• požadavkem, aby obsluha potvrdila vstup další aktivací funkce.

Vztah mezi vizuálním potvrzením zvoleného zařízení, stroje nebo povelu a zvolenou plochou musí být jednoznačný, nejlépe na tomtéž místě na obrazovce.
Povel k vykonání úkonu musí být dán samostatným ovládačem, nebo další aktivací téhož prvku. Musí se provést opatření proti neúmyslnému „dvojitému kliknutí/ťuknutí".
V případě speciálního významu týkajícího se bezpečnosti, musí použitá barva obrazovky odpovídat ČSN EN 60073 ed. 2.
Zajištění funkce nouzový STOP na obrazovce nenahrazuje požadavky uvedené v čl. 5.3 normy ČSN EN 60447 ed. 2.
Některé národní předpisy mohou zakazovat použití nouzové operace na základě aktivace jednotek VDU.