V elektrických instalacích, kde jsou proudové chrániče instalovány za sebou, je nutné vyžadovat jejich selektivní vypínání, aby byla odpojena pouze ta část instalace, na které vznikla porucha. Selektivita mezi sériově řazenými přístroji může být buď plná, nebo částečná.
Jestliže je třeba v jedné instalaci nainstalovat více proudových chráničů a přitom je požadována jejich selektivita, potom mohou být instalovány následujícími způsoby:
- a) proudové chrániče mohou být umístěny na začátku každé části instalace, na které je instalace podle potřeby rozdělena, nebo
- b) jsou umístěny za sebou. V tomto případě se mezi přístroji zařazenými za sebou může vyžadovat selektivita.
Volba obvodů
V tomto případě není na začátku instalace žádný proudový chránič, ale všechny vývody jsou (po skupinách nebo jednotlivě) chráněny chrániči, jejichž citlivost odpovídá uvažovanému riziku (viz obr. 2).
V případě poruchy zapůsobí pouze přístroj pro odpovídající vývod.
Toto uspořádání je dovoleno, jestliže jsou provedena vhodná opatření, aby se minimalizovalo nebezpečí zemní poruchy v části instalace mezi hlavním jističem a proudovými chrániči.
Tato vhodná opatření mohou být realizována použitím zařízení třídy ochrany II nebo uplatněním opatření „přídavná izolace" pro ochranu při poruše.
Úplná selektivita
Úplná selektivita mezi proudovými chrániči instalovanými v sérii může být požadována pro zajištění kontinuity napájení částí instalace, které nebyly poruchou postiženy (pokud takové části jsou).
Úplná selektivita může být dosažena volbou a instalováním proudových chráničů, které při zajišťování požadované ochrany pro různé části instalace odpojují od zdroje pouze část instalace, která je od proudového chrániče na straně zátěže.
Pro zajištění úplné selektivity mezi dvěma proudovými chrániči v sérii musí být spodní mez pásma charakteristik „čas-proud" proudového chrániče umístěného na straně zdroje, pro niž nedochází k vypnutí, nad celou vypínací charakteristikou proudového chrániče umístěného od předchozího chrániče na straně zátěže (za chráničem).
Aby se toho dosáhlo:
- a) jmenovitý vybavovací reziduální proud přístroje umístěného na straně zdroje by měl být alespoň 2násobek jmenovitého vybavovacího reziduálního proudu přístroje umístěného na straně zátěže;
- b) prodleva vybavení přístroje umístěného na straně zdroje by měla být pro všechny hodnoty poruchového proudu vyšší než vypínací doba přístroje umístěného na straně zátěže.
Celková selektivita může být dosažena například použitím přístroje s časovým zpožděním na straně zdroje, jehož jmenovitý reziduální pracovní proud je přinejmenším 3krát větší než jmenovitý reziduální pracovní proud přístroje umístěného na straně zátěže.
Je zapotřebí ověřit, že maximální celková vypínací doba každého přístroje splňuje požadavky ochrany, jak je definováno v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3.
Částečná selektivita
Jestliže není splněna některá z podmínek pro úplnou selektivitu, jedná se o částečnou selektivitu.
Selektivity mezi dvěma proudovými chrániči bez časového zpoždění, z nichž jeden má např. citlivost 500 mA nebo 300 mA a druhý má citlivost 30 mA, není ani zdaleka dosaženo, jestliže jsou poruchové proudy natolik velké, že aktivují přístroj na straně zdroje.
Například selektivita mezi proudovým chráničem typu S a druhým chráničem na straně zátěže je téměř úplná, když citlivost proudového chrániče typu S je rovna dvojnásobku citlivosti toho druhého chrániče na straně zátěže bez zpoždění. Časové zpoždění přístroje umístěného na straně zdroje je obecně dostatečně dlouhé na to, aby zapůsobil pouze přístroj na straně zátěže a sám odpojil poruchu.
