Objekty vybavené KNX systémovou instalací neztrácejí na hodnotě. Čím je způsobena stálost hodnoty objektů vybavených KNX systémovou instalací? Při jejím použití může velice snadno docházet k neustálému doplňování přístrojového vybavení takovému, které umožňuje jednoduše přidávat i jakékoli nové funkce.
Ve vazbě na technický rozvoj přináší také stále dokonalejší a efektivnější způsoby řízení funkcí. Proto budovy morálně ani technicky nezastarávají, naopak udržují hodnotu dané budovy v blízkosti hodnoty výchozí, jaká byla při jejím prvním zprovoznění. Takovéto možnosti nenabízí objekty vybavené klasickou instalací, proto logicky s probíhajícím časem poměrně snadno ztrácejí na hodnotě (obr. 4), přičemž i počáteční hodnota takovéto budovy ze zcela zřejmých důvodů (nižší energetická efektivita) musí být nižší, než budova vybavená systémovou instalací.
Při porovnání cen za vybavení velkých budov lokálními, vzájemně nespolupracujícími řídicími systémy na straně jedné a vzájemně provázaným řízením všech funkčních oblastí na straně druhé přitom velmi snadno zjistíme, že ceny obou způsobů instalace budou přibližně shodné anebo dokonce výhodnější v případě použití KNX instalace.
Přesto nebudeme se s odpůrci KNX instalace nikterak dohadovat a připusťme, že u středně velkých komerčních objektů bude systémová KNX instalace dražší, než při použití klasických řídicích systémů. Uvažujme objekt s celkovými náklady 300 mil. Kč. Současně také s určitou nadsázkou oceňme zvýšení nákladů na stavbu o 10 mil. Kč v případě použití KNX systémové namísto klasické instalace v rozsahu, který zajistí komplexní provázání řízení všech funkcí a následně tedy přinese i významné snížení provozních nákladů. Toto snížení (nižší spotřeba energie) uvažujme pouze ve výši kolem 4 mil. Kč ročně. Z toho vyplývá, že zvýšené náklady se úsporou provozních nákladů uhradí za 2,5 roku. Jinak řečeno: Během 20 let, po něž je předpokládán prakticky bezporuchový provoz systémové instalace, vznikne úspora provozních nákladů ve výši 80 mil. Kč – to ovšem za předpokladu neměnných cen energie (obr. 5).
Kde nalezneme zdroje úspor energie v komerčních a podobných budovách?
Při řízení vytápění a klimatizace:
- Vazba na přítomnost – úspora kolem 8%. Lokální řídicí systémy vytápění a klimatizace jsou řízeny časovými programy – např. před počátkem pracovní doby jsou prostorové termostaty a na ně navázané regulátory nastaveny na komfortní režim vytápění – typicky 22°C – nebo klimatizace – typicky 25°C – bez ohledu na přítomnost osob v jednotlivých místnostech. Dříve uskutečněný průzkum využívání kancelářských prostor prokázal, že až 40% místností zůstává prázdný po celou pracovní dobu anebo po její značnou část. Znamená to tedy, že v těchto 40% kanceláří se plýtvá tepelnou energií. V KNX instalaci se proto v závislosti na čase přepínají programy před začátkem pracovní doby pouze do pohotovostního režimu (např. 19°C/28°C) a teprve po příchodu osob do místnosti se přechází na komfortní režim provozu.
- Blokování topení po dobu větrání (obr. 6) – úspora až 30%. Výše těchto úspor se může pohybovat od několika procent až do mnoha desítek procent. Z praxe známe konkrétní případ, kdy po komplexní rekonstrukci objektu, v němž klasická instalace byla nahrazena KNX systémovou instalací, vznikla skutečně úspora na vytápění až kolem 50% pouze touto vazbou. Pracovníci totiž byli zvyklí nebývale plýtvat tepelnou energií – vytápění bylo dříve spuštěno na plný výkon a okna byla současně natolik otevřená, aby v místnostech bylo stálé příjemné prostředí. Nová úprava je přinutila větrat sice krátce, ale intenzivně.
- Vazba na automatický provoz venkovních lamelových žaluzií – úspora kolem 14% při vytápění a kolem 30% při chlazení. Lamely se natáčejí tak, aby bez případného oslnění osob odrážely sluneční teplo do místností při spolupráci s topením a do venkovního prostoru při spolupráci s chlazením.
Při řízení osvětlení:
- Vazba na přítomnost, současně s regulací na stálou osvětlenost – úspora až 75%.
- Vazba na automatický provoz venkovních lamelových žaluzií – úspora kolem 8% - současně s vazbou na řízení vytápění a klimatizaci.
Pokud by někdo pochyboval o skutečné efektivitě provázaného řízení všech funkcí komerční budovy do společného systému, může se přesvědčit v těch několika budovách v ČR, v nichž skutečně spolehlivě systém KNX pracuje. Jako příklad lze uvést objekt České pojišťovny v Praze na Pankráci (obr. 7), který byl nominován na ocenění v kategorii energeticky úsporných staveb v soutěži KNX Award 2010.
Předávání nominací proběhlo během slavnostního večera při mezinárodním veletrhu Light & Building ve Frankfurtu nad Mohanem. Záběr z předávání nominace je na obr. 8, pohled na tuto nominaci je na obr. 9.
V tomto nominovaném objektu byla vyčíslena 60% celková úspora energie, ve srovnání s obdobnou regulací, avšak bez vzájemných vazeb při řízení jednotlivých funkčních oblastí.
I když i v naší republice byla mnohokrát prokázána výrazná energetická úspornost objektů vybavených KNX systémovou instalací, stále se tento systém velice obtížně prosazuje do projektů s odkazem na údajně vysokou cenu. Přitom zpravidla bývá porovnáváno neporovnatelné, posuzuje se cena komplexní KNX instalace na jedné straně a na druhé straně cena lokálního řídicího systému, určeného pouze pro řízení jedné z celé řady funkčních oblastí. Neboť teprve porovnáním cen všech lokálních řídicích systémů potřebných pro řízení použitých v komerčním objektu s cenou KNX instalace můžeme získat objektivní údaj. A zahrneme-li do porovnání i přídavné úspory energií, tedy úspory provozních nákladů, musí být KNX instalace výrazně ekonomičtější.
I přes veškerou argumentaci o výhodnosti KNX systémové instalace jsou neustále jejími odpůrci mezi našimi projektanty rozšiřovány různé rádoby ověřené informace.
