Na mnohých výstavách a veletrzích se setkávám s celou řadou koncových zákazníků. Někteří z nich sdělují zkušenosti z výstavby svého rodinného domu nebo bytu. Ovšem předtím se dotazují, co umí KNX systémová instalace a jaké přínosy by jim mohlo přinést jejich využití.
Teprve po zjištění, že řízení všech funkcí v domě lze vzájemně provázat do jediného společného systému s jednoduchým, intuitivním ovládáním, s ovládacími prvky ve shodném designu a navíc s možností vyšších úspor energie na vytápění, sdělují svoje zkušenosti ze spolupráce s firmami zabývajícími se dodávkami elektrických instalací.
Již v době projektové přípravy takovýto investor získal neurčité informace o programovatelných instalacích. O dodávce elektrické instalace se dohodl s majitelem jemu známé specializované firmy. Ale když ho požádal o zpracování projektu a následnou dodávku této „chytré“ instalace, tento „podnikatel“ namísto upřesňování požadavků na řízení jednotlivých funkcí v domě ihned řekl, že takovouto „nespolehlivou, drahou a vůbec zcela nevhodnou instalaci“ si tam nemá dávat. Naopak mu dodá instalaci klasickou, která je „spolehlivá a levná“.
Po seznámení s možnostmi KNX instalace na výstavní akci tento člověk prohlásí, že je jen škoda, že se dříve detailněji neseznámil s tím, jak pracuje tato mezinárodně normalizovaná systémová instalace, protože jinak by prosadil její využití.
Kde se stala chyba?
Největší chybou bylo okamžité a zcela neprofesionální odsouzení systémové instalace tímto samozvaným odborníkem v oboru elektrických instalací. Takovéto jednoznačně záporné vyjádření totiž svědčí o tom, že tento „elektrikář“ nezná téměř nic z oboru, ve kterém pracuje. Někdy v minulosti se naučil vytvářet klasické „silové“ instalace, tedy zásuvkové a spínané, pouze výjimečně i některé stmívané světelné okruhy. Řízení vytápění či klimatizace – to již vůbec není jeho problém – tím se přece zabývá specialista MaR. Ovládání žaluzií? Toto je přece otázka pro firmu dodávající žaluzie. Stejně je tomu v oblasti zabezpečení objektu, požární signalizace, ovládání audio a video techniky, spolupráce a spolupráce s mnoha dalšími systémy použitými v budově. Je ovšem pravděpodobné, že již zjistil potřebu používání proudových chráničů a dokonce i svodičů přepětí. Ale to bude patrně všechno, co ví. Proto také ihned odsuzuje cokoli, co je mu neznámé a z čeho má oprávněné obavy. Zřejmě totiž vůbec neví, že PC, který také občas používá, není určen pouze k surfování po internetu a nanejvýše k vedení účetnictví (to mu však obvykle zajišťuje externí spolupracující specializovaná firma), ale ještě k mnoha dalším účelům, mezi něž patří i možnost jednoduchého programování systémových instalací.
Z obavy, aby nepřišel o zakázku, pomluví to, co vůbec nezná a naopak vychválí zmíněnou klasickou instalaci. Přitom ho ale vůbec nenapadne, aby jednání zahájil rozhovorem o tom, jakými funkcemi má být dům vybaven, jaké nároky má zákazník na způsoby jejich ovládání. Vůbec si neuvědomí, že mezi funkce používané v budovách tedy patří také další výše naznačené části. A že by bylo vhodné je brát do úvahy v souvislosti se systémovou instalací. V prvé řadě je potřebné zamyslet se nad rozložením spotřeby energie v jednotlivých funkčních oblastech a maximálně využít potenciál úspor, který vyplývá z příkladu na obr. 1. Je důležité nejdříve pro každou místnost vytvořit co nejdetailnější popisy všech funkcí (jejich neúplný přehled je na obr. 2), včetně možných vzájemných vazeb mezi nimi.
Protože teprve poté, kdy byly podrobně popsány činnosti všech funkcí, včetně posouzení jejich vzájemných závislostí, je možné zákazníkovi sdělit, zda mu postačí tzv. instalace klasická anebo je potřebná instalace systémová.
Na druhé straně jsem se setkal s koncovými zákazníky, kteří již vůbec nemají zájem o spolupráci s tuzemskými dodavatelskými firmami. Svoje stanovisko podpírají tvrzením, že tuzemské firmy jsou nespolehlivé, odvádějí nekvalitní práci a navíc si účtují vyšší ceny. Ze svých vlastních zkušeností mohu částečně podpořit zmíněné tvrzení o korektním jednání zahraničních (konkrétně rakouských) firem. Již při úvodních rozhovorech se zákazníkem postupují pracovníci těchto firem zcela správně – zjišťují, co investor potřebuje, jakými funkcemi by měl být objekt vybaven, a teprve poté navrhují, jaký typ instalace by měl být použit a to bez ohledu na to, zda dovedou např. komplexně pracovat se systémovými instalacemi. Vůbec netrvají na tom, aby mohli celou dodávku zajistit vlastními silami. Docela v pohodě se o dodávku budou dělit i s dalšími firmami. Pro ně nejdůležitějším faktorem je spokojenost zákazníka, která jim zajistí dobré reference do budoucna.
Zmíněné zkušenosti patří do oblasti malých, především bytových objektů. Ale jak je tomu u objektů větších – převážně u komerčních a podobných budov?
Systémové instalace ve velkých budovách
Na všech kontinentech se velmi rychle zvyšují počty projektovaných a realizovaných staveb opatřených KNX systémovou instalací. Proč je tomu tak? Protože se jedná o jedinou celosvětově normalizovanou soustavou určenou pro řízení funkcí budov, nejen podle souboru evropských norem ČSN EN 50090, ale také podle celosvětově platných norem ISO IEC 14543.
V souvislosti s tímto celosvětovým trendem je podivné, že většina nově realizovaných staveb v České republice zůstává prakticky stranou tohoto dění. Je to snad tím, že by investoři neměli vůbec žádný zájem o maximální energetickou efektivitu těchto staveb? O úsporách energií zřejmě postačí pouze hovořit, ale docílit skutečně optimálního hospodaření s energiemi je asi nežádoucím jevem. Proč by se jinak stavěly různé objekty, sice vybavené některými specializovanými řídicími systémy, které v jedné oblasti funkcí jsou schopny nabídnout určité úspory energie, avšak takovými, které zdaleka nejsou schopny obsáhnout řízení všech funkcí budovy, majících významný vliv na spotřebu energie. A přitom se navíc často jedná i o využití finančních dotací z Evropské unie použitých jako prostředky pro zvýšení energetické efektivity!
Avšak teprve komplexní provázaností řízení všech těchto funkcí, začleněných do společného řídicího systému, lze dosáhnout skutečně efektivního využívání energie, tedy prakticky nepřipustit její plýtvání.
Využívají se u nás platné evropské normy?
Pro nově budované komerční a podobné objekty, je důležité plně brát do úvahy i v České republice platnou evropskou normu EN 15232:2007, která se zabývá vazbou mezi technickým vybavením budov a úrovní jejich energetické efektivity (obr. 3). Norma člení budovy do čtyř kategorií. Přitom pouze objekty zařazené do kategorií A nebo B lze považovat za skutečně energeticky úsporné. U objektů kategorie C a především D můžeme prohlásit, že nejenže nepatří mezi budovy, v nichž by docházelo k významným úsporám energie, ale lze je považovat za stavby, ve kterých dochází k menšímu či většímu zbytečnému plýtvání energií.
Do povědomí všech projektantů i investorů je již jednoznačně zapsán požadavek na stavební vybavování nových objektů takové, aby jejich tepelné ztráty vyzařováním odpovídaly příslušným předpisům. To však nemůže stačit k zařazení do příslušné energetické třídy (obr. 3). K tomu musí být objekt vybaven řídicími systémy jednotlivých technologických celků takovými, které umožní jejich vzájemně provázané řízení. Tato provázanost musí být taková, aby spotřeba energie byla optimalizována vzhledem k okamžitým vnějším i vnitřním podmínkám. Tedy stavu povětrnosti a následně i s ohledem na způsob využívání jednotlivých částí objektu.
Takže pro třídu A bude minimální vybavení objektu takové, aby bylo možné zajistit řízení jednotlivých funkcí s následujícími vazbami:
- Individuální řízení teploty v jednotlivých místnostech v závislosti na přítomnosti osob a ve spolupráci s automatickým provozem venkovních žaluzií.
- Řízení zdrojů tepla a teploty průtokového média v závislosti na potřebě dodávaného tepla.
- Řízení na stálou osvětlenost s vazbami na přirozené osvětlení, na přítomnost osob a na nastavení lamel venkovních žaluzií.
- Řízení stínění podle okamžitých klimatických podmínek s vazbami na řízení osvětlení, vytápění a klimatizace.
Splnit naznačené požadavky evropské normy EN 15232:2007 pro objekty energetické třídy A, s malými rozdíly i pro objekty třídy B, lze tedy jen s takovými řídicími systémy, které jsou schopny plnohodnotně spolupracovat při ovládání především funkcí majících nejvýraznější podíl na spotřebě energie v objektech. Z rámcového popisu nezbytných funkčních oblastí vyplývá, že do těchto tříd není možné zařadit takové budovy, které nejsou vybaveny dostatečně účinnou a současně regulovatelnou stínicí technikou – nejlépe venkovními lamelovými žaluziemi.
Samozřejmostí jsou také možnosti zahrnutí i dalších, v přehledu neuvedených funkcí do společného systému. Všem těmto požadavkům plně vyhovuje především již zmíněná KNX systémová instalace s otevřeným protokolem podle souborů norem ČSN EN 50090 a ISO IEC 14543.
Využití KNX systémové instalace – systému s decentralizovanou inteligencí, v němž jednotlivé prvky programově komunikují po vhodném komunikačním médiu (nejspolehlivěji po sběrnici tvořené krouceným párem) – zajistí splnění všech požadavků na provázané řízení osvětlení, stínění, vytápění i klimatizace a také veškeré vazby na jakékoli další řídicí systémy komunikující prostřednictvím otevřeného protokolu nebo specializovaného rozhraní na otevřený protokol.
