ElektroPrůmysl.cz PŘEDSTAVUJEME únor 2024 | 9 terií až nakonec samotná recyklace. Kolem toho všeho se točí vysoké a střední školství a potřeba nových zaměstnanců. Na závěr je tu pojem„klastr“: protože řešíme výzkum a vývoj, stejně jako následnou aplikaci, je nutná úzká spolupráce mezi státem, vývojovými kapacitami i soukromou sférou. Za tímto účelem se jako nejúčinnější nástroj spolupráce jeví právě forma klastru, kde je stimulována funguje spolupráce těchto 3 jmenovaných složek. Hlavní výhodou je zrychlená komunikace a spolupráce, stejně jako přítomnost zvláštních pobídek pro subjekty takto sdružené. V rámci ČR se v posledních letech často zmiňuje, že je potřeba vytvářet technologie s co největší přidanou hodnotou, avšak máme problémy s přenosem technologií z fáze výzkumu do praxe. Jak to vnímáte Vy, pane Kazdo, se svými zkušenostmi z oblasti univerzitního výzkumu? Kazda: Zde mám na úvod dvě poznámky. Zaprvé, bateriové technologie určitě jsou názorným příkladem oblasti průmyslu, u které je možno zmiňovanou hodnotu vytvářet, jelikož se jedná o technologie, které jsou stále ve vývoji a do budoucna budou zcela stěžejní pro celou řadu průmyslů: od automobilového, přes energetiku až po nové typy průmyslu jako je robotika. Současně ČR může čerpat z výhodné pozice ve středu Evropy a faktu, že některé nerostné zdroje se nacházejí na jejím území a tím pádem můžeme tuto oblast průmyslu zaštítit celou, od počátku až po finální aplikaci, například v elektromobilu, a nakonec i recyklaci. Zadruhé, výzkum moderních bateriových technologií je poměrně drahý, srovnatelný s cenovou náročností vývoje léčiv. Samotný transfer těchto nových technologií do praxe je v ČR také poměrně složitý. Existují příklady z praxe? Kazda: V rámci jedné z našich spoluprací na VUT v Brně se zahraničním partnerem byl před několika lety vytvořen patent týkající se akumulátorů Lithium-síra, avšak při hledání českých investorů v roce 2018 na vznik start-upu podporujícího přenos této technologie do praxe se nám dostatečné financování od žádného nepovedlo získat. Úspěšnější byl norský partner, v jehož případě byl od počátku výrazně větší zájem. Patent se tak stal nakonec součástí projektu Morrow Batteries, tedy norské gigafactory, která plánuje jeho další rozvoj v následujících letech. Znamená to, že České republice, resp. českému hospodářství unikla příležitost na vlastní gigafactory? Vejbor: Ne nutně rovnou gigafactory, protože do sériové výroby baterií v řádu gigawatthodin sériové roční produkce, což toto označení„giga“ fabriky znamená, se pouštíte až u ověřených technologií. Spíše se zde mohl dělat aplikovaný výzkum a postupnou evolucí i malá, střední a možná v budoucnu až ona gigawatt hodinová sériová výroba budoucí lithium-iontové bateriové technologie. Tragikomické, ale i současně velice prospěšné pro uchování na paměti pro další generace, je připomenout, jaké prostředí, a nebojím se to pojmenovat až tmářstvím, tady předchozí dvě desetiletí vůči bateriovým technologiím a na ně navázané stroje a výrobky existovalo. Zatímco na některých inkriminovaných jednáních Slavnostní podpis zakládajících listin Českého bateriového klastru, z.s. na VUT Brno dne 14.6.2022. Přítomni členové představenstva: předseda doc. Tomáš Kazda (VUT Brno, uprostřed),místopředsedové: Viliam Blumtritt (Kovohutě Příbram, vlevo) a Jan Vejbor (t.č. EVC Group, vpravo).
RkJQdWJsaXNoZXIy Mjk3NzY=