ElektroPrůmysl.cz, září 2019

Elektro Průmysl .cz TECHNOLOGICKÉ NOVINKY 210 | září 2019 Hazard se zdravím v podobě starých zářivek, baterií i počítačů: Jaký nebezpečný elektroodpad doma Češi skladují? Topná tělesa s azbestem, jedovaté látky z chladicích či klimatizačních jednotek, oxid olovnatý v součástkách z počítačů nebo toxické těžké kovy z baterií. To je jen stručný výčet chemických nebezpečí, kterými nás i životní prostředí ohrožuje nesprávně vyhozený nebo uskladněný elektroodpad či baterie. I přesto, že Češi třídí vysloužilá elektrozařízení čím dál zodpovědněji, velké množství elektroodpadu stále skladují doma. Přitom starých baterií, které vám leží v šuplíku a teprve po „vytečení“ končí nesprávně v koši se směsným odpadem, se lze díky různým podpůrným projektům zbavit velmi snadno, rychle a zdarma. Podle dat Eurostatu z roku 2016 činil v Čes- ké republice podíl třídění elektroodpadu asi 46 procent. Dle statistik společnosti REMA Systém, kolektivního systému pro odběr vy- sloužilých zařízení, Češi v roce 2018 vytřídili 16 672 tun elektroodpadu, což oproti roku 2017 představuje nárůst zhruba 9 procent. Ačkoliv se tedy Češi v třídění vysloužilého elektra zlepšují, stále jich celá řada elektro- odpad vyhazuje do komunálního odpadu nebo zbytečně skladuje doma. A co víc, ten- to elektroodpad v sobě velmi často obsahu- je zdraví či přírodě škodlivé látky. Jedy v žárovce, monitoru, toneru či klimatizaci Téměř poloviční množství vytříděného elektra tradičně zabírají velké domácí spotřebiče jako pračky, myčky či sporáky. Vzhledem k velikosti těchto zařízení ne- mají lidé tendenci vyhazovat je pohodlně do popelnic, jako se tomu může často stát u menšího elektra. „ V koši například často končí malá zařízení jako žárovky, zářivky či výbojky a také baterie a akumulátory. Všechno to jsou ale bohužel příklady nebez- pečného elektroodpadu, respektive elektro- odpadu, který v sobě obsahuje toxické látky ,“ uvádí David Vandrovec, ředitel společností REMA. V bateriích a akumulátorech se na- příklad nacházejí zejména těžké kovy rtuť, kadmium a olovo. Ty mohou nesprávným skladováním baterií snadno proniknout do životního prostředí. Rizikové látky ob- sahují i počítače, kupříkladu oxid olovnatý nebo fluorescenční přísady na bázi kadmia. Zdraví škodlivé látky mohou rovněž unikat z chladicích nebo klimatizačních zaříze- ní, topných těles s obsahem azbestu, CRT displejů a obrazovek či dalších olovnatých skel nebo skel s obsahem rtuti. Problema- tické jsou pak také tonery, v nichž zůstá- vají zbytky tiskového tonerového prachu. Všechny tyto nebezpečné látky nejen po- škozují životní prostředí, ale půdní a vodní kontaminací se dostávají také do těl orga- nismů včetně člověka, kde mohou způso- bovat vážné zdravotní problémy.