ElektroPrůmysl.cz, leden 2019

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 88 | leden 2019 čuje se, že např. s ohledem na to, že objekt stojí v ochranném prostoru jiného objektu nebo předmětu, který působí jako jímač, může při výpočtu rizika škod způsobených úderem blesku do objektu vyjít, že uvedený rodinný dům vnější systém ochrany před bleskem (postaru hromosvod) nevyžaduje. Takto je možné zdůvodnit, že rodinný dům „hromosvodem“ vybaven být nemusí. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Krytí uvnitř rozváděče Potřeboval bych poradit ohledně krytí roz- váděče. Skříňový rozváděč má dvě pole, která jsou propojena měděnými sběrnami. Tyto sběrny nejsou zcela zakryty vnitřními kryty rozváděče, mezi těmito kryty a rámem rozváděče je nezakrytá mezera asi 6 cm, kterou jsou tyto sběrny přístupné dotyku. Sběrny jsou umístěny v hloubce asi 15 cm za vnitřními kryty. Rozváděč je nově vyrobený a je opatřen výrobním štítkem, kde je udáno krytí IP40/20. Kusová zkouška a prohlášení o shodě nebyly předloženy. Nejsem si zcela jistý, zda toto provedení rozváděče z hledis- ka dnešních norem odpovídá uvedenému krytí. Odpověď: Z Vašeho dotazu vyplývá, že sběrnice roz- váděče nn jsou podle Vašeho zjištění pří- stupné úmyslnému dotyku živých částí. To znamená, že nejsou chráněny proti ne- úmyslnému dotyku, pro který se vyžaduje podle čl. 4.4 ČSN EN 50274 krytí minimálně IPXXA (což tedy znamená, že na přípojni- ce může dosáhnout sonda ve tvaru koule o průměru 50 mm), a to pouze uvnitř roz- váděče po otevření jeho krytu. Předpo- kládáme, že to by bylo umožněno pouze osobě s odpovídající elektrotechnickou způsobilostí (jejichž odborná způsobilost odpovídá alespoň § 4 – osoba poučená – vyhlášky č. 50/1978 Sb.), protože jiná osoba by neměla mít do rozváděče přístup. Ovšem ČSN EN 50274 v čl. 4.4 předepisu- je, že uvedené krytí IPXXAmusí být dodrže- no, jsou-li nebezpečné živé části umístěné i jen částečně v pracovním prostoru. Polo- ha a rozměry pracovního prostoru závisejí na geometrických charakteristikách, umís- tění a typu ovládacích zařízení, i na pra- covní poloze obsluhy (jak je znázorněna na obrázcích 3 a 4 v této normě). Neznáme konkrétně Vámi uvedený případ situování přípojnic a vnitřních krytů rozváděče, do- volujeme si ovšem pochybovat, že by na přípojnice, bylo možno dosáhnout při ma- nipulaci pracovníka v pracovním (ochran- ném) prostoru, ve kterém mohou znalé nebo poučené osoby aktivovat bez nebez- pečí ovládací zařízení uvnitř rozváděče. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Provozní zkoušky nouzového osvětlení Mám k Vám dotaz ohledně termínu zkou- šení a přezkušování "Nouzového osvětlení". Prosím, v jakých termínech se musí přezku- šovat a podle čeho? Odpověď: Požadavky na údržbu a zkoušky nouzo- vého osvětlení jsou stanoveny v ČSN EN 50172:2005, která mimo jiné ve své kapitole 7 Údržba a zkoušky stanoví, že denně musí být kontrolovány ukazatele činnosti centrál- ního napájení, zda řádně fungují; jednou za měsíc se musí rozsvítit v nouzovém provo- zu každé svítidlo a každá značka východu s vnitřním napájením z jejich baterie tím, že se simuluje výpadek normálního osvětlení po dobu dostatečnou ke zjištění, zda každý zdroj svítí a jednou za rok kromě zpřísněné měsíční kontroly (že nouzové osvětlení fun- guje po jeho celou jmenovitou dobu provo- zu) ještě doplňující zkoušky obnovy napáje- ní normálního osvětlení po ukončení funkce nouzového osvětlení kontroly řádné funkce nabíjecího zařízení Přesné požadavky – viz kapitola 7 uvede- né normy. Problematiku údržby nouzového osvětlení řeší i dotazy DA-229 a DA-547. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž