ElektroPrůmysl.cz, červenec 2014

Elektro Průmysl .cz DISKUSNÍ FÓRUM 94 | červenec 2014 ekonomické ztráty podle čl. 6.10 a přílo- hy D této normy. V podstatě je třeba LPS na bývalém komíně provést na takové úrovni, aby roční náklady spojené s poříze- ním a provozováním tohoto LPS byly men- ší než náklady spojené s pravděpodobnou celkovou ztrátou v důsledku úderu blesku rozpočítanou na jeden rok. Pokud by vyšlo, že ani z tohoto hlediska by nebylo nutné LPS zřizovat, považovali bychom z hlediska uvedené vyhlášky za nutné zřídit na býva- lém komíně LPS alespoň třídy IV. I v takovém případě však bude nutné chránit horní část komína (počínaje od výš- ky 62,4 m) jímacím zařízením. Požadavek na jímače je možno podle čl. 5.2.3.5 nor- my ČSN EN 62305-3 ed. 2 splnit také tím, že mezi jímače jsou zahrnuty vnější svody. Aby se vyhovělo požadavku na velikost ok mřížové soustavy, je vhodné uvedené svo- dy ještě ve výšce přibližně 62 m propojit příčným spojem, aby se vyhovělo poža- davku na velikost ok mřížové soustavy pro třídu LPS IV. Předpokládáme, že průměr ko- mínu není větší než 12,5 m, takže z hlediska mřížové soustavy pro třídu LPS IV, pro níž je předepsána velikost jejích ok 20 m, takové- to uspořádání vyhoví. To, zda se vyplatí zařízení na vrchol ko- mína„obětovat“ při případném úderu bles- ku, závisí na ekonomické úvaze popsané v čl. 6.10 a přílohy D ČSN EN 62305-2 ed. 2, jak je uvedeno výše. Ani my si neumíme představit provedení oddáleného jímače proVáš případ (k němuž ostatně nemáme podrobnější informace). Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Vedení pod střechou – ochrana před přepětím Na bytovém domě je zřízen nový vnější LPS dle ČSN EN 62305. Střecha je plecho- vá, tudíž propojená s jímacím vedením. Na půdě domu jsou těsně pod vodivou střešní krytinou umístěna jak slaboprou- dá, tak silnoproudá vedení. Při revizi jsem uvedl do závad, že vedení pod střechou je třeba chránit proti přepětí, ať už insta- lací přepěťových ochran, nebo oddálením na bezpečnou izolační vzdálenost. Zhotovitelská firma a projektant tvrdí, že toto spadá do vnitřní ochrany před bleskem a nemusí tudíž tento problém řešit, já si ale myslím, že i při instalaci pouze vnějšího LPS se přece musí dbát na bezpečnou izolační vzdálenost všech částí v objektu od LPS, na které by se mohlo zanést přepětí. Poraďte mi prosím, jak by se tento pro- blém měl řešit. Ještě bych se chtěl zeptat na povinnost projektanta uvádět v projektové dokumen- taci výpočet dostatečné izolační vzdále- nosti. Někteří projektanti to vůbec neřeší, případně tvrdí, že pokud je střecha objektu plechová, stejně se nic nemusí počítat, když je všechno na střeše propojeno. Dle mého názoru je ale tento výpočet nutný i u ple- chové střechy pro určení dostatečné vzdá- lenosti, např. kovových komínových vložek, vedení na půdě pod střechou, vedení v blíz- kosti svodů a podobně. ODPOVĚĎ: Souhlasíme s Vámi. LPS zna- mená systém ochrany před bleskem, kte- rý zahrnuje jak vnější, tak vnitřní ochranu před bleskem. Z tohoto hlediska je nutno zajistit dostatečnou izolaci mezi jímací soustavou nebo svody na jedné straně a kovovými částmi stavby, kovovými insta- lacemi a vnitřními systémy na straně dru- hé (jak to stanoví čl. 6.3.1 ČSN EN 62305-3 ed. 2 ), popř. zajistit u částí, které tuto vzdálenost nedodrží jiný způsob ochrany (například přepěťovými ochranami podle normy ČSN EN 62305-4 ed. 2) . V přílohách vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb je stanoveno, že součástí projektové dokumentace je též dokumentace ochrany před bleskem – ro- zumí se jak vnější, tak i vnitřní ochrany před bleskem. Přitom vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v § 36 stanoví požadavky na ochranu staveb a zařízení na ochranu před bleskem. Celý