ElektroPrůmysl.cz, červenec 2013

78 ElektroPrůmysl.cz, červenec 2013 ° Dotazy a odpovědi z diskusního fóra serveru www.in-el.cz DISKUSNÍ FÓRUM Anténa a hromosvod v blízkosti Na plechové sedlové střeše panelového domu je kovový stožár, na kterém jsou instalovány televizní antény. Dle projektanta hromosvodu (LPS) je nutno k tomuto anténnímu stožáru zřídit oddálený jímač, i když je stožár svým dolním koncem spojen s kryti- nou, případně jímacím vedením hromosvodu nebo není dostatečně vzdálen. Tento požadavek údajně vy- plývá z nějaké normy pro antény. Dle mého názoru je to ale nesmysl, když anténní stožár není dostatečně vzdálen od vodivé krytiny, instalovat na něho oddálený jímač, který je zbytečný - při úderu blesku bude stejně napětí blesku na celé kovové střeše včetně anténního stožáru, na kterém je zřízen „oddálený jímač“. Nevím, zdali tento požadavek „oddáleného jíma- če“ je v souladu s nějakou normou, případně je zby- tečný a nemá opodstatnění. Z mého hlediska bych ko- vový stožár na plechové střeše spojil s vedením LPS (pokud by nebyla možnost ho dostatečně izolovat), stínění koaxiálů bych spojil na úrovni střechy s jíma- cím vedením a stožár bych připojil dolním koncem na hlavní pospojování budovy. ODPOVĚĎ: Problematice antény a hromosvodu se věnovala již celá řada příspěvků, a to nejen na našich, ale i na dalších internetových stránkách. Projektant hromosvodu (LPS) ve Vašem případě zřejmě vychází ze všeobecně uznávané zásady, že anténa i její anténní svod by měly být v ochrannémprostoru nějakého jíma- če, který je od této antény i od jejího svodu oddálený. Souhlasíme s Vámi, že pak ovšem musí být splněna zá- sada, že jak anténa, tak její svod a vodivé součásti anté- ny (anténní držák, anténní stožár apod.) musí být od jímače a svodu vnějšího LPS odděleny na dostateč- nou vzdálenost (viz ČSN EN 62305-3 ed. 2 č l. 6.3). V případě, že nelze tento požadavek na dostatečné od- dělení splnit (např. pomocí distančních izolačních pod- pěr), požaduje se vedení nebo vnější vodivé části – v daném případě anténní svod – vstupující do stavby opatřit v místě jejich vstupu ekvipotenciálním pospojo- váním proti blesku, a to v případě anténního svodu spo- jením stínění prostřednictvím svodiče přepětí (SPD) po- dle návodu výrobce nebo dodavatele SPD. Toto místo spojení je pak nutné spojit s přípojnicí hlavního pospo- jování a tím i s kovovými instalacemi stavby. V důsledku toho teče část bleskového proudu těmito spojeními do uzemňovací soustavy stavby. Pak je ovšem nutno izolovat nebo vzdálit vnitřní instalace stavby od těchto spojení, popř. u rozsáhlejších staveb provést vzájemné propojení těchto spojení do mřížové soustavy. (Podrobnější úvahy jsou rozvedeny v čl. E.6.2.2 ČSN EN 62305-3 ed. 2.) Toto řešení v podstatě kore- sponduje i s Vámi navrženým řešením, ovšem s dopl- něním přepěťové ochrany. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž Skrytý svod pod dřevěným obložením fasády Je možno umístit skrytý svod pod dřevěné oblože- ní fasády a jaký materiál použít? ODPOVĚĎ: V zásadě ČSN EN 62305-3 ed. 2 nebrá- ní umístění svodu v těsném dotyku s hořlavým mate- riálem, jako je dřevo. V takovém případě platí, že svo- dy LPS neoddáleného od chráněné stavby smí být instalovány: • je-li stěna z lehce hořlavého materiálu, smí se svody umísťovat na stěně, pokud zvýšení teplo- ty způsobené průchodem bleskového proudu není nebezpečné s ohledem na materiál stěny, • je-li stěna z lehce hořlavého materiálu a zvýšení teploty svodů je nebezpečné, musí být svody umístěny tak, aby vzdálenost mezi svody a stě- nou byla větší než 0,1 m. Součásti pro uchycení se smí dotýkat stěny. Není-li možno zajistit dodržení vzdálenosti mezi svodem a hořlavým materiálem, měl by být průřez svodů minimálně 100 mm 2 . Pokud tedy bude zajištěn dostatečný průřez svo- du, není podle normy skrytý svod pod dřevěným ob- ložením fasády vyloučen. Je však třeba upozornit na to, že největší nevýhodou je, že jsou po dokončení fasády bez její destrukce nepřístupné kontrole, údrž- bě a opravám. Proto je nutné provést skryté svody tak, aby byly bezúdržbové a s vyloučením vzájemné- ho vlivu svodů a okolních stavebních hmot. Proto by měl skrytý svod splňovat tato hlediska: • chemickou inertnost k okolnímstavebnímhmotám, • chemickou odolnost vůči možnému agresivnímu prostředí v okolních stavebních hmotách, • minimální ohřev průchodem bleskového proudu, • neovlivňování okolních stavebních hmot mecha- nickými účinky (zejména v místech ohybů svodu).