ElektroPrůmysl.cz, březen 2012

17 ElektroTrh.cz, březen 2012 Uvedená možnost použití proudového chrániče má zásadní význam zejména pro sítě TT. V rozlehlých soustavách zejména na konci vedení může být pro- blematika příliš vysoké impedance poruchové smyč- ky těžko řešitelným problémem. Za určitých podmí- nek je jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko. Navíc je nutné mít na paměti sezónní vlivy na hodnotu zemního odporu. Právě použití proudo- vých chráničů pak přináší optimální řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. V sítích TN je primárním řešením problému vyso- ké impedance poruchové smyčky snížení této impe- dance. Tak jako v síti TT lze v některých případech sní- žit impedanci fázového vodiče, (zvětšení průřezu). Zde ale lze ovlivnit i impedanci ochranného vodiče. A to jak přímo zvětšením průřezu, nebo nepřímo je- ho častým přizemňováním. Časté přizemňování navíc omezuje problémy způsobené přerušením ochran- ného vodiče. Důležitým aspektem pro použití chráni- čů v sítích TN je skutečnost, že PEN a PE vodič nesmí být spínán ani vypínán. Tento požadavek je pochopi- telný. Přerušení tohoto vodiče totiž znamená odpoje- ní základních ochran. V praxi z tohoto vyplývá, že proudový chránič obecně nelze použít v síti TN-C. Je tedy nutno takovouto síť rozbočit před chráničem na TN-C-S. V sítích IT je situace oproti TT a TN odlišná. To je dáno tím, že první porucha není v síti IT nebezpečná. Fakticky pouze znamená, že se tato soustava změnila na obdobu sítě TT nebo TN. Nicméně důležitá je skutečnost, že druhá porucha způsobuje obecně závažnější problém, než porucha v sítích TN či TT. Důvodem je fakt, že při druhé poruše musíme v sou- stavě IT na místo fázového napětí uvažovat o napě- tím sdruženém (první porucha uvede neživé části, případně lokální uzemnění na potenciál jedné fáze). Tím, že první porucha není nebezpečná, není nut- né ji vždy okamžitě vypínat a obvykle dokonce nesmí být vypnuta. Nicméně o této poruše musí být infor- mována příslušná osoba zodpovědná za nápravu. Pro signalizaci lze využít hlídačů izolačního stavu nebo monitorovacích relé reziduálního proudu. S ohledem na ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 je nezbytné první poruchu co nejdříve odstranit. Ovšem ze skutečnosti nemusí dojít k okamžitému odpojení po první poruše, vyplý- vá i vysoká provozní spolehlivost. To je i jeden z důvo- dů, proč se IT používá ve zdravotnictví, (tzv. zdravot- nická izolovaná soustava). Proud první poruchy je dán impedancí sítě oproti zemi, tj. v podstatě parazitními kapacitami, viz obr. 1. To znamená, že čím je soustava rozsáhlejší, tím budou větší svodové proudy. Na jejich velikosti závisí např. i použití proudového chrániče, a zejména jeho vybave- ní při první poruše. Chceme-li použít proudový chránič pro odpojení v případě první poruchy, je nutné, aby síť byla dostatečně rozlehlá. Nicméně existuje i opačný požadavek. Pokud je poměrně rozlehlá síť za proudo- vým chráničem, hrozí riziko, že se přes kapacitní vazby poruchová smyčka uzavře až za tímto chráničem. To znamená, že se poruchová smyčka v případě první po- ruchy uzavře přes kapacitní vazby za proudovým chrá- ničem a chránič tudíž nevybaví. První poruchu ovšem může vytvořit i dotek osoby s fázovým vodičem. Roz- lehlost sítě způsobí, že touto osobou bude protékat nebezpečně velký proud, ale uzavření proudové dráhy přes kapacitní vazby za chráničem způsobí nevybavení tohoto chrániče. Obr. 1: Parazitní kapacitní svody v síti IT. ELEKTROINSTALACE