ElektroPrůmysl.cz, březen 2012

121 ElektroTrh.cz, březen 2012 važuji za nutné, na obhajobu tradičního řešení pomo- cí paralelních kompenzací jalového výkonu uvést několik skutečností. Řízení pomocí změny účiníku střídačů vyžaduje, aby střídač uměl pracovat daném rozsahu účiníku a v celém svém výkonovém rozsahu, což je třeba ově- řit skutečným nastavením v praxi. Vzhledem ke sku- tečnosti, že jalový výkon dodávaný střídači je přímo úměrný vyráběnému činnému, mohou nastat situa- ce, kdy je jalového výkonu nedostatek, a to zejména během nočního provozu a snížené výroby (což je rea- lita zimního období). Častá metoda odpojování vý- robny přes noc neřeší účiník v režimu snížené výroby, navíc vede ke zvýšenému opotřebení a riziku poško- zení spínacích prvků a kabeláže, která je tak cca 4000 hodin ročně bez napětí. Další problém, který však z mé strany zatím nemá podporu v rozsáhlejším zkoumání dlouhodobých pro- vozních výsledků funkčnosti střídačů umožňující říze- ní účiníku, je dopad na výrobu činné elektrické práce. Představme si příklad elektrárny s aktuálním výko- nem 2000 kW a účiníkem rovným 1,00. Dispečer vydá pokyn na přepnutí účiníku na 0,95, což má za násle- dek připnutí kompenzačního výkonu 700 kvar, pokud máme instalovanou kompenzaci v provedení dodáva- ENERGETIKA, POHONY A MĚNIČE ném naší firmou. Výsledný stav je pak činný výkon 1980 kW (započtena vlastní spotřeba kompenzace) a 700 kvar jalového výkonu a snížení účiníku na 0,95, čímž plníme dispečerské požadavky. V případě regula- ce pomocí střídače však snížení účiníku znamená pokles činného výkonu na 1900 kW při získání jalové- ho výkonu 700 kvar. Hodinová ztráta výroby je pak 100 kWh, tedy cca 1300 Kč, což jsou pětinásobné pro- vozní náklady oproti působení klasické kompenzace. Jediný argument, který by pak hovořil pro aplikaci řízení účiníku pomocí střídačů, je pak opravdu expli- citní tvrzení, že rozvodné závody nikdy za dobu život- nosti řízení účiníku nevyužijí. Vzhledem ke skutečnos- ti, že se jedná o celoevropský trend, určitě bych na toto nesázel. V praxi jsem totiž zaznamenal pří- klad, kde bylo snížení výroby na základě povelu dispečera ještě mnohem vyšší než uvedený příklad. Provozovatelům, kteří se proto rozhodují jaký typ kompenzace realizovat, proto doporučuji pro jejich ekonomická hodnocení vyžadovat konkrétní provoz- ní výsledky ze zkoušek funkce střídačů při různém účiníku. Další významný argument, který jasně hovoří pro nasazení kompenzátorů KBH je skutečnost, že nejsou nijak závislé na použitém druhu střídačů a lze na ně pohlížet (i když je tato formulace z pohle- du teorie zásadně nesprávná) jako na „zdroje“ jalové- ho výkonu. Nahlížet takto na střídače prakticky nelze. Nabídka společnosti KBH Energy V souvislosti s novými požadavky provádíme do- dávky kompenzátorů pro FVE a to pro nejrůznější kon- figurace, distribuovaně na sekundárních stranách transformátorů, nebo centrálně na vlastní transformá- tor kompenzace, s využitím přímého/nepřímého mě- ření proudu a napětí (zcela volitelné jestli ze stran nn, vn nebo kombinovaně a prakticky nezávisle na vzdále- nosti vlastní kompenzace a měřicího místa). K varian- tám vypracujeme technicko ekonomické hodnocení, postačuje dodání počtu transformátorů ve výrobně (např. 2 ks 22/0,4 kV, 630 kVA) a čtvrthodinové odečty z měřidla rozvodných závodů (tzv. eonportál nebo www100). Autor: Miroslav Götz KBH Energy s.r.o. Na Spravedlnosti 1533, 530 02 Pardubice Tel: 777 730 004, E-mail: gotz@kbh.cz www.kbh.cz