Nástup robotů do automatizované výroby se považuje za třetí milník průmyslové revoluce. Ta první se odehrála při vynálezu parního stroje, druhá průmyslová revoluce nastala na přelomu 19. a 20. století příchodem elektrické energie. Aktuální čtvrtá průmyslová revoluce je konceptem inteligentní výroby, která se realizuje v tzv. chytrých továrnách.
Jedná se o továrny, které jsou vybavené chytrými stroji, jež operují v tzv. kyberfyzickém prostoru se znalostí toho, co vyrábějí, co je pro kompletaci produktu potřeba. Co to ale znamená pro robotické systémy, jaké nároky musí splňovat, aby mohly být začleněny do „chytrých továren", na to jsme se zeptali pana Radka Velebila ze společnosti KUKA Roboter CEE GmbH, organizační složka.
Pozice průmyslových robotů a automatizovaných výrobních systémů je v koncepci Industry 4.0 nepopiratelná. Jaká je ale, dle Vás, skutečná úloha průmyslového robota v systému Industry 4.0?
Robot vnímáme jako jeden ze základních stavebních kamenů Industry 4.0. Je spojovacím prvkem celého řetězce, propojuje nadřízené řídicí systémy s výrobním procesem. Umožňuje v reálním čase měnit svou činnost na základě vnějších podnětů a do celého systému přináší jednu ze zásadních výhod – flexibilitu.
Co se musí brát v úvahu při návrhu továrny budoucnosti pomocí Vašich robotických systémů, aby splňovala požadavky kladené konceptem Industry 4.0?
Koncept industry 4.0 prochází jako takový vývojem a jeho současná podoba se neomezuje jen na průmyslové roboty, ale hlavně na otázku zpracování informací a jejich využití ve výrobním procesu. Jeho dnešní podoba se bude s neustálým rozvojem technologií IT světa měnit, navíc si dokážu představit, že se bude aplikaci od aplikace, region umístění nebo s ohledem na specifika jednotlivých firem měnit. Ale už v tuto chvíli lze říci, že vše musí vycházet z potřeby dokonalého propojení všech informačních vstupů s výrobní technologií, která musí být schopna na tyto podněty reagovat. Zvýšení efektivity a pružnosti výrobních procesů je již dnes jedním z hlavních požadavků našich zákazníků a my na ně dokážeme velmi dobře reagovat. Přidanou hodnotou budoucího využití Industry 4.0 bude daleko širší využití vizualizační technologie při návrhu výrobních linek, jejich optimalizace, možnost jejich lepšího řízení v provozu a dalšího zvýšení flexibility. Do určité míry se také bude měnit způsob využití robotů, kteří se budou stále více potkávat na pracovišti přímo s lidmi.
Prohlubující se digitalizace výroby s sebou přináší problémy a potřeby udržitelné spolupráce lidí a strojů ve výrobním procesu. Dokážete svým zákazníkům pomoc nějakým způsobem s těmito problémy?
V současnosti jsme schopni v konceptu digitální výroby nabídnout své služby v oblasti digitalizace procesních řetězců a plánování. Náš standardizovaný kontrolní simulační systém miKUKA mohli v reálu vidět již návštěvníci hannoverského veletrhu. Jeho další části miControl a miView umožňují programování a řízení od jednotlivých pracovních buněk až ke komplexním výrobním systémům nebo jejich dokonalou vizualizaci pro snadnou kontrolu.
Jaká bude podle Vás role lidí v továrně budoucnosti?
Jak průmyslové roboty, tak lidé mají ve výrobních procesech své silné a slabší stránky.
V průmyslu budoucnosti se budou roboty etablovat jako moderní výrobní asistenti, což je umožněno díky rozvoji jejich schopností, jako je například rozšíření jejich vnímání okolí a nové koncepty bezpečnosti. Role lidí bude v této symbióze stále velmi důležitá, protože například lidé ještě stále lépe vidí, respektive mají větší přehled o dění na pracovišti, jsou schopni pružněji reagovat na neočekávané situace anebo dokáží lépe pracovat za pomoci všech svých smyslů dohromady. Zároveň se ale budou méně namáhat, bude se omezovat jejich působení v ergonomicky nevhodných pozicích a nebudou muset pracovat v nepříznivých podmínkách na pracovištích zatížených například teplem, hlukem, vibracemi, chemickými vlivy nebo prachem.
Industry 4.0 má těžit především z komunikace v reálném čase a digitálním propojení nejrůznějších systémů, jsou Vaše robotické systémy na toto připraveny?
Ano, díky moderní architektuře řídicího systému KR C4 v případě konvenčních robotů, nebo KUKA Sunrise v případě senzitivních a kolaborativních robotů jsme na tato propojení výrobní infrastruktury s roboty připraveni.
Má význam zavádět do výroby již nyní robotické systémy připravené na Industry 4.0 nebo je lepší ještě vyčkávat, protože je zatím celý koncept na začátku? Vyplatí-li se tento přechod již nyní, určitě to bude obnášet nemalé finanční investice.
Z mého pohledu není až tak důležité vzít jako jediný výchozí standard pro jakoukoli automatizaci Industry 4.0, jako spíše dobře zvážit reálné zadání projektu a z něj vyplývající technická řešení. U výrobních linek s jedním druhem výrobku budou jistě přínosy konceptu Industry 4.0 jiné, než u víceúčelové linky s velice rozmanitou produkcí. Samotná automatizace výrobního procesu může být navržena a realizována různými způsoby, které budou akcentovat specifika jeho provozovatele. Někdo chce co nejvíce snížit náklady na produkci, jiný zvýšit kapacitu ve stávajících prostorách, další vytvořit linku s otevřeným konceptem umožňující reagovat na další vývoj firmy. Principy Industry 4.0 lze aplikovat do všech řešení, otázkou ale zůstává jejich praktická využitelnost.
Děkuji Vám, pane Velebile, za rozhovor a přeji mnoho úspěchů jak Vám, tak celé společnosti. KUKA Roboter CEE GmbH, organizační složka.
